V roce 1992 bylo historické jádro zapsáno do seznamu UNESCA a prohlášeno kulturním dědictvím národů světa.

Vydali jsme se tam z Jindřichova Hradce přes Českou Kanadu a Dačice, s odbočkou na Slavonice. O tom jsem vám psala minule.

 

Telč leží v jihozápadním cípu Českomoravské vrchoviny, v části zvané Jihlavské vrchy.
Nejvyšší vrch, Javořice 837 m n. m.,  leží od města jen 10 km.

 

Podle místní pověsti se založení Teče váže k vítězství moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r. 1099.
Vítěz na památku založil kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Ovšem historicky máme doloženo až královské zboží – dvorec + strážní věž – které vyplatil Karel IV ze zástavy (1335) a později vyměnil s Jindřichem z Hradce za pohraniční hrad Bánov.

 

Rožmberkové zakládají novou Telč, Menhart po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště.
Město však sužovaly četné požáry, např. 1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice. 
Roku 1423 byla Telč dobyta husity – město se z toho potom dlouho vzpamatovávalo.

V 15. století mělo četná privilegia – hrdelní, výroční trhy, jarmark, vaření piva, prodej soli.

 

V pol. 16. století se ujal panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu. Měl za manželku Kateřinu z Valdštejna a byl tedy velice bohatý a navíc osvícený.
Povolal na zámek italské umělce a řemeslníky a ti pomáhali i  měšťanům přestavět jejich gotické příbytky v krásné domy s podloubími a štíty.
V té době vznikl i městský vodovod, nový špitál, byly založeny cechy, nové rybníky a vůbec celý nový způsob hospodaření.

 

Protože hradecký rod neměl mužského potomka, sestra posledního z nich přivádí na Telč r. 1604 svého manžela Viléma Slavatu, ano, to je ten z defenestrace pražské z r. 1618.

 

Nastává 30letá válka a s ní vpád Švédů, 1645 byla vyrabována i Telč.

 

Vdova po Jáchymu Oldřichovi, Františka, hraběnka z Meggau, povolala do Telče jezuity, postavila pro ně kolej přímo proti zámku 1655, kostel 1667 a bývalou sladovnu přestavuje na konvikt 1676.

V té době je založeno i gymnázium, latinské, lékárna a dokonce meteorologická stanice.

 

Tak takhle vybaveni vědomostmi jsme se vydali na cestu.
Telč nás v tomto rozmarném jaru vítala sněhem, kroupami, jen chvilkami vykukovalo sluníčko. Snad 1 000x jsem ten pohled na náměstí a domy viděla - ale skutečnost mi opravdu vzala dech. Je to krása, procházeli jsme se tam jako v kulisách.
Čekali jsme, kdy se vynoří  Zachariáš se svým doprovodem, nebo krásná hraběnka...

  

Nejdříve jsme se zastavili na náměstí v informačním středisku, tam jsme načerpali mapky, dobré tipy na procházky  a zakoupili pohlednice.

Uvítali jsme, že domy mají podloubí a mohli se tam procházet i v nepříznivém počasí, prohlíželi jsme obchůdky s keramikou, dřevěnými hračkami a suvenýry, nakoukli do hospůdek a restaurací. Nakonec jsme jednu zvolili pro oběd - byla to trefa. Moc dobře vařili, jednotlivé boxy byly tematicky zařízené - náš byl U supa - nad námi opravdu seděl velký a dřevěný sup. Náš pejsek dostal vodičku - pohodička...

Už je rozhodnuto, na podzim se sem ještě jednou vrátíme a vás zveme taky.

 

Kam se podíváme:

STÁTNÍ ZÁMEK

původně gotický, přestavěný v 2. pol. 16. století na renesanční zámek. Jsou tam 2 prohlídkové trasy: A - interiéry s dobovým nábytkem, prohlídka trvá cca 60 min. B - jsou pokoje Podstatských, prohlídka trvá 45 min.

Otevřeno

Duben a říjen: 9,00-12,00 a 13,00-16,00 hodin

Květen až září: 9,00-12,00 a 13,00-17,00 hodin

Vstupné: dospělí 70,-

http://www.zamek-telc.cz

 

GALERIE JANA ZRZAVÉHO

Je v areálu zámku, otevírací doba je shodná

Vstupné: dospělí 30,-

 

MUZEUM VYSOČINY

Můžete obdivovat pohyblivý betlém manželů Vostrých z 2. pol. 19. století a historické a národopisné expozice

Duben a říjen 9,00-16,00 hodin

Květen až srpen 9,00–17,00 hodin

Vstupné: dospělí 20,-

 

ROZHLEDNA

V Oslednicích, na okraji Telče je rozhledna s ochozem ve výšce 31,2 m na vrchu 556 m n.m.

 

HRAD ROŠTEJN

Je 7 km  severně od Telče, již od 1. pol. 14. století.
Zásadně ho přestavěl Zachariáš z Hradce 1570 a nechal zbudovat dvě obory pro vysokou zvěř. Od 17. stol byl využíván jako lovecký zámeček, r. 1915 z větší části vyhořel a byl rekonstruován až v letech 1956–1982. Dnes jsou v něm sbírky Muzea a přístupná je i 28 m vysoká sedmiboká věž
(tel. 567 243 738).

 

Jinak je tu i možnost projížďky na lodičkách, dobře značené cyklistické stezky, koupání a prý v okolí rostou i houby.

             
Reklama