Když se řekne pouť, tak se mi jako první vybaví řetízkový kolotoč, na kterém jsme se s kamarádkou střídavě zamotávaly a za jízdy odstrkovaly. Houpačky ve tvaru loďky, labutě, které létaly nahoru dolů. Střelnice s navoněnými růžemi z papíru na zlomené špejli, cukrová vata, která lepila k sobě prsty i rty, maringotky, z kterých létala peprná slova a prášily se koberce.

Když přijela pouť, ta zpráva se roznesla rychlostí blesku. Od rodičů, prarodičů, tet a strýčků dostavávali jsme nějakou tu drobnou kačku, za kterou tenkrát bylo možné si užít velkou legraci.

Potěšení z pouťových atrakcí dnešních dětí není o nic menší než to naše kdysi. Jen těch kaček je na zábavu dnes potřeba o něco víc. Musela jsem se smát, když procházející maminka poznamenala: „A jejda, kolotočáři jsou tady, to mě zas bude stát peněz!“

Jaké vzpomínky na pouť máte vy? Ať už z vlastního dětství, nebo ze společných zážitků s vašimi dětmi. Podělte se o ně s námi.

pout

V popředí vozový park pro děti, na tom vzadu se mohou vyřádit i dospělí

pouttt

Oblíbená zábava pro ty nejmenší, kterou si užívají i tatínkové

dkdkkdddd

O starý dobrý „řetízkáč“ moc velký zájem mezi dětmi není

dkdkkddd

Majitelé pouťových atrakcí jdou s dobou a ví, co děti baví nejvíce - hopsat.

dkkdkddd

Vybrala jsem pro vás písničku z mého oblíbeného filmu „Přijela k nám pouť“ z roku 1973. Přeji vám krásné ráno!

Reklama