Bulvár

Přijeďte si pro mě!

Ahoj holky!

Zrovna nedávno jsem si říkala, že kdyby bylo téma Letní tábory, tak bych napsala. A je to tu!

Bylo mi osm let. Malá holčička, na pohled drsňáček, ale bez mámy ani ránu. Jaký to byl pro mě šok, když mi rodiče řekli, že pofrčím na tři týdny na dětský tábor! Malá dušička ve mně byla, když jsem lezla do autobusu směr JÁ TAM NECHCÍÍÍÍÍÍÍÍ! Na sedadlech jsme museli sedět po třech, já u okýnka s výhledem na stojící mámu jsem začala hystericky bulet. Probrečela jsem celou cestu, během níž se u mě vystřídali všichni dospělí v autobuse. Po příjezdu jsem si ani nechtěla vybalit věci do skříní, protože jsem se dožadovala odjezdu domů. Toho jsem se samozřejmě nedočkala.

Hned druhý den při běhu na nástup jsem hodila takovou bábu, že jsem měla šrámy od kolene až po kotník. Na ošetřovně mi nohu vyčistili a bylo mi řečeno, že než se vdám, budou šrámy pryč. Tak vdaná ještě nejsem, ale na noze už nic nemám. Nicméně po této nehodě jsem okamžitě napsala domů, že se mi tu nelíbí a ať si pro mě přijedou.

Jednou večer, na stezce odvahy, jsem šlápla na vedoucího ležícího uprostřed cesty. Mírně zaúpěl bolestí a já si leknutím mírně cvrnkla do kalhotek. Následoval další nespokojený dopis domů.

Naši přijeli. Vlastně se za mnou svou Škodou 1203 kodrcali každou chvíli, aby mě uklidnili, ale neodvezli si mě. Že prý to zvládnu! To bylo řevu, když mizeli v zatáčce! Asi v polovině mého nedobrovolného pobytu jsem si na ruce našla obří nacucaný klíště. Málem to se mnou seklo a po návštěvě u zdravotníka jsem smolila opět zoufalý dopis.

Jednou při osobním volnu jsem si zase tak fňukala do polštáře a najednou přišly do chatky dvě starší holky a spustily na mě, že se mám okamžitě přestěhovat na horní palandu, že sestra jedné z nich, která bydlela se mnou, chce spát dole. I pokusila jsem se o chabý odpor, který byl hned na začátku zlomen pořádnou fackou. A tak jsem se přemístila blíž ke stropu, kde jsem na koleni napsala ubrečený pohled. Dopisní papír už mi totiž došel.

Taky mi jednou přišel balíček od sestry s různýma dobrotama, které zakoupila na pouti. Během 30 minut si pro něj přišli starší spolutáborníci a nechali mi jen papír a obálky, které byly také uvnitř a tak jsem zase... ale to je vám asi jasné. Jen jsem pro změnu písla své tetě a doufala, že by mě mohla zachránit ona.

No a tak to šlo dál a dál, dokud jsem se nedočkala vytouženého odjezdu.
Musím ještě podotknout, že na tábor mě rodiče už nikdy neposlali :-)) .

Zdenicka1983


Děkujeme za zajímavou zkušenost. I takové zážitky totiž děti z táborů mívají.

Na jednom táboře jsme také měli holčičku, která zjevně nebyla na tak dlouhé odloučení od rodičů připravena. Probrečela celé noci, bála se tmy a neustále psala dlouhé a nešťastné dopisy. Jako vedoucí jsme se opravdu snažili, ale stejně to bylo málo. Nakonec jsme sami doporučili rodičům, aby ji vzali domů, protože jsme nechtěli, aby se pro ni náš tábor stal traumatizujícím zážitkem. Někdy se prostě stýskání násilím zlomit nedá a vedoucí by měli být schopni odhadnout, kdy jde o smutek, který v dětském kolektivu rychle přebolí a kdy je situace vážnější...

Napadá vás, jak špatným zkušenostem z táborů zabránit? Máte podobné zážitky? Setkaly jste se na táborech se šikanou od starších dětí? Podělte se s námi.

redakce@zena-in.cz

   
28.06.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [47] narciska [*]

    "Mírně zaúpěl bolestí"

    superkarma: 0 28.06.2006, 17:37:25

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [46] Janulina [*]

    Mě se na táborech líbilo a domů se mě vůbec nechtělo. O sladký bych se s nikým nerozdělila, facku bych vrátila i klukovi.

    Ale je fakt, že tam, kam jsem jezdila já tak byli všichni hrooozně hodní a pořád se sportovalo - lanový centrum, slaňování, ježdění na loďkách. Bylo to žůžo, ale hlavně kvůli těm super vedoucím, program na některých táborech je dost o ničem.

    Mimochodem, není tady nějaké bývalé "TYKADLO" z Brna???

    superkarma: 0 28.06.2006, 15:26:56
  2. avatar
    [45] Žížala [*]

    hezky napsaný

    superkarma: 0 28.06.2006, 14:55:10
  3. avatar
    [44] Zdenicka1983 [*]

    Meander: jo,na ten konec jsem uplně zapomněla!!díky za připomenutí

    superkarma: 0 28.06.2006, 14:08:51
  4. avatar
    [42] tvrdaska [*]

    slonbidlo: Omluva,špatně jsem to napsala,všechny tábory od 1 třídy až do 9 třídy.Zmátlo mě když jsem měla v hlavě,že poslední byl v mých 15 letech.

    superkarma: 0 28.06.2006, 13:47:30
  5. avatar
    [41] arjev [*]

    Meander: tak to si napíši

    superkarma: 0 28.06.2006, 13:39:23
  6. avatar
    [40] Meander [*]

    arjev: Ještě se dodává "a ta kráva vzadu uzavírá řadu"

    superkarma: 0 28.06.2006, 13:18:43
  7. avatar
    [39] arjev [*]

    Zdenicka1983: A všichni sborem... to ještě neznám

    superkarma: 0 28.06.2006, 13:11:29
  8. avatar
    [37] Zdenicka1983 [*]

    taky nejsem stádní typ

    A všichni sborem za tím prvním volem

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:50:39
  9. avatar
    [36] jiti [*]

    Jéé jak já jsem měla hodné rodiče, na tábor jsem nechtěla tak mě tam nikdy neposlali

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:46:03
  10. avatar
    [35] arjev [*]

    Bratr jezdíval na tábory velice rád,nestýskalo se mu,těšil se na odpočinek od ségry a pak mi přivezl třeba ručně vyřezávanou lodičku.Měli tam jednou chlapce a tomu se také stýskalo a došly mu peníze.Tak napsal domů:Tati,prachy došly,nové pošly.
    Přijeli oba rodiči,maminka mu podstrčila kačky a tata dal facky.
    Beze srandy.Další tábor si prachy rozvrhl a na stýskání měl s sebou malého plyšáka.Stačilo a bylo fajn.

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:33:23
  11. avatar
    [31] tyrkys [*]

    Meander: platíš pivo

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:21:39
  12. avatar
    [30] tyrkys [*]

    date: můj největší problém tedy nebyl program, ale nucení dělat totéž, co ostatní. To mi vadilo od malička.

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:20:39
  13. avatar
    [29] Meander [*]

    date: Možná to bylo tím, že jste stádní typy

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:19:10
  14. avatar
    [26] tyrkys [*]

    Jen slyším slovo "tábor", ať už letní (byla jsem donucena absolvovat 2x), nebo zimní (jedna zkušenost), mám husí kůži . Hromadné akce, rozcvičky, nástupy, donucování k zapojení se do kolektivu, šikana, ... Ještě po letech je mi z toho zle.

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:10:00
  15. avatar
    [25] Meander [*]

    Bridgetj: Viz diskuse u Foglara.

    superkarma: 0 28.06.2006, 12:06:39
  16. avatar
    [23] Meander [*]

    Bridgetj: To máš pravdu. Ta moje jediná táborová akce mě taky už 24 let budí ze sna

    superkarma: 0 28.06.2006, 11:53:11
  17. [21] Asdareel [*]

    Nojo, takový ten správňácký kamarádský donepohodový pohodářský srandistický duch, to je taky k

    superkarma: 0 28.06.2006, 11:40:06
  18. avatar
    [20] Zdenicka1983 [*]

    Meander:

    superkarma: 0 28.06.2006, 11:34:06
  19. avatar
    [19] Meander [*]

    Zdenicka1983: Rozumím ti, chápu tě, soucítím s tebou a lituju tě. Udělala jsi mi radost, že ses nedala zlomit duchem kolektivního veselí. Ano, jsi osobnost.

    superkarma: 0 28.06.2006, 11:30:56
  20. avatar
    [18] Amálie [*]

    ....Někdy se sprostě stýskání násilím zlomit nedá .... opravte si to v redakci

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:54:23
  21. avatar
    [17] Zdenicka1983 [*]

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:44:53
  22. [15] Asdareel [*]

    Zdeničko, jo, přesně ti rozumím, jako bych to sám prožil. Příjemně mě tento článek překvapil - ze začátku jsem čekal nějaký poučlivý a mravoličný článek o tom, jak se z původní buchtičky stala nakonec spokojená a ostřílená tábornice (takové kazatelské příběhy fakt nemusím), ale nakonec jsem nebyl zklamán :-)

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:27:35
  23. avatar
    [13] tvrdaska [*]

    Mě se taky na 1 táboře hrozně stýskalo,každý den jsem psala domů,přijeďte si pro mě.Můj táta byl ředitelem ČSAD od kterého ten tábor byl,rodiče tam nesměli na návštěvu a tak taťka,aby zjistil co se se mnou děje,vyrazil jako ředitel na kontrolu.Vše bylo v pořádku,jen mě se stýskalo a nikdo mi neubližoval.Ta jeho návštěva mě uklidnila a už bylo vše v pohodě.Absolvovala jsem všech 14 táborů do mých 15 let a byli super.Když jel můj syn na první tábor,tak jsem to jistila tím,že na ten samý tábor jela i moje neteř která byla už zkušený harcovník,a vše probšhlo v pohodě,syn byl velmi spokojený a neměl ten první pocit samoty,také pak absolvoval všech 14 táborů a pokaždé v klidu a v pohodě.

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:21:22
  24. avatar
    [12] jaku [*]

    paviocko: přesně na takový mi dvě jedou v sobotu

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:21:03
  25. avatar
    [10] Ada1 [*]

    mela jsem poslat deti na tabor, dukud jeste neumi psat

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:19:40
  26. avatar
    [7] paviocko [*]

    Tak to já spíš brečela, když tábor končil :o)) Svoje děti rozhodně na tábory pošlu, ale určitě oddílové, kde se celý rok hrajou hry a tábor je zakončením!

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:16:36
  27. avatar
    [6] benynka [*]

    z táborů mám jen dobré vzpomínky, na všech se mi líbilo, za prázdniny jsem stihla dva třítýdenní, jeden od mamky z práce a druhej od táty

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:15:23
  28. avatar
    [5] arjev [*]

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:15:09
  29. avatar
    [3] Landriel [*]

    Jo, tak takové zážitky mám z jednoho či dvou táborů taky, sladkosti od rodičů nebo za výhry z různých soutěží mi byly odebírány, jednou mi ostříhány vlasy a vůbec...přesto jsem na tábor putovala rok co rok a ty poslední byly i docela fajn...ale svoje dítě tam asi posílat nebudu, bojím se...

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:08:06
  30. avatar
    [1] jaku [*]

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:02:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme