Magie

Přijde krutá slovanská zima. Vládne jí Morana

Lezavá zima. Mráz, co se zakusuje hluboko pod kůži. Z komínů jde hustý čmoud. Lidé se choulí ve světnicích, jen pár bláznivých děcek dovádí ve sněhovém poprašku. „Už aby ji vynesli!“ láteří starka u kamen na Moranu.

Jaro, léto, podzim, zima – čtyři roční období, které si v našich končinách mezi sebe dělí tři slovanské bohyně. Jarní rozpuk náleží Vesně, léto až k podzimním sklizním Živě, po ní přebírá vládu zimní stařena Morana. Střídání ročních období je v tomto podání podle spisovatele Jana Hudce i jistou paralelou k životním cyklům ženy: Vesna – panenská dívka, Živa – matka, Morana – stařena. Jejich příbuzenský vztah je sesterský, Vesna s Moranou jsou dokonce prý dvojčata...

morana

Jak si ji staří Slované představovali?

Prohání se krajinou, roznáší sníh a mráz, je přísná a spravedlivá vládkyně. Je vychrtlá, studená a bílá. Představuje všechno zlé, co člověka v životě potká – tedy nemoci a smrt.

Přečtěte si...

...o dalších zajímavých bytostech, které ctili staří Slované...

Sláva, Morana je pryč!

Ani ne tak Moranu samotnou, jako její odchod lidé slavili. Bylo to vítězství nad zimou a smrtí. V některých krajích je dodnes zvyk vynášení Morany nebo vynášení smrti docela živý zvyk. Provádí se o Smrtné neděli – poslední neděli před Velikonocemi. Moranu, Mařenu či Smrtolku v tu chvíli symbolizuje postava ze slámy, potažená bílým suknem, má náhrdelník z vyfouknutých vajíček. Odnáší ji pryč ze vsi, zapalují a hází do řeky. „Morana stařena, za keho tys umřela? Za starýho šedivýho, za mladýho svobodnýho, všecky kosó požala a pak sama umřela!“ Zpátky se dívky vracejí s létéčkem – větvičkou s pentlemi, symbolem života a jara – obcházejí stavení, zpívají a dostávají drobné dárky.

Mezi další zvyky přicházející s koncem zimy a oslavující příchod jara patří zasekávání sekery do dveří, klekání a líbání země při prvním jarním dešti a „velký úklid“ při kterém se věci v domácnosti dávají na nová místa.

Kde se o ní dočteme?

Jako Marzannu ji zmiňuje v 15. století polský kronikář Jan Długosz. V dřívější době ji srovnávali s bohyněmi plodnosti, například s římskou Ceres. Pod vlivem křesťanství je občas ztotožňována (hlavně díky podobně znějícímu jménu) s Pannou Marií, svatou Markétou či svatou Marianou. V našich končinách jí ale přiřkla historie úkol bohyně smrti. Alois Jirásek o ní ve Starých pověstech českých píše: „V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu, líbeznou bohyni jara.“

Kam dál?

   
21.10.2013 - Magie - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [4] skvari [*]

    Před budovou kde pracuji je kaštanový park a letos tam byl problém najít kaštan, takže souhlasím.

    superkarma: 0 13.11.2013, 07:53:47
  2. avatar
    [3] átéčko [*]

    OlgaMarie — #2 Letos je opravdu málo kaštanů! A nevím ani kolik má cibule slupek...Oříšků bylo hodně.

    superkarma: 0 31.10.2013, 17:38:28
  3. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    Uvidíme, jaká bude zima. Jeřabiny jsou obalené, tak by měla být pořádná, protože příroda chystá potravu. Ale zdá si mi, že letos je málo kaštanů, tak nevím.

    1. na komentář reaguje átéčko — #3
    superkarma: 0 21.10.2013, 09:23:26
  4. avatar
    [1] gerda [*]

    Už jsem to psala dřív, ale připomínám i tady. Slovanské nebe od Tomana je úžasný zdroj informací o slovanských bozích, Morana je tam popisována jako docela pěkná mladá žena v černém, ale zamračená. Perun jí říkal SmrtholkaSml16. V té knize provedla pěknou věc - našla zmrzlé novomanžele a spletla se, zalajdala své povinnosti a přivedla do nebe dva živé lidi. Nadělali tam pěkné věciSml58

    superkarma: 0 21.10.2013, 07:05:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie