čtenářka s nikem lenulazlubiny nedá na parea dopustit. Občas jí poslouží i jako převlékárna, když není na blízku vhodný úkryt. Možná už tušíte, co bude následovat. Ale bude lepší, když se to dočtete v jejím příspěvku na dnešní téma

Jsem vodník. Miluji vodu, pláže, opalování a plavání. U vody se neobejdu samozřejmě bez plavek a ochranných prostředků na opalování. Pokrývku hlavy nosím zřídkakdy, často je jí obyčejná kšiltovka. Věcičky k vodě si nejčastěji nosím v barevné plážové tašce. Mám jich několik, a několik mám i plavek a pareí. Snažím se, aby tašky, plavky a pareo k sobě ladily. Pareo je naprosto úžasná věc na pláž. Často mi slouží i jako šatnička na převlékání. Na plážích, kde šatny ani stromový porost v okolí nejsou, se převlékám pod pareem, protože nesnáším mokré plavky na sobě.

Jednou se mi stala tato příhoda: Bylo to na břehu rybníka nedaleko od mého bydliště, kam jsem si šla zaplavat, když děti byly ve škole a manžel v práci.

Ráno bylo nezvykle dusno a teplo. Manžel odjel do práce už po páté hodině ranní, děti jelY po sedmé do školy. Já zůstala sama. Navařeno jsem měla, uklizeno také, a tak jsem naházela opalovací krém, osušku, prádlo na převlečení a oblíbené pareo do batohu, oblékla se do plavek, přetáhla tričko, oblékla jsem si kraťasy a sedla jsem na kolo, že si zajedu k nedalekému rybníku zaplavat si.

Když jsem dorazila na místo, zjistila jsem, že stejný nápad měly desítky dalších lidí. Na pláži jsem přehlédla pár známých tváří, pozdravila jsem se s některými, které znám blíže, a vybrala jsem si volné místo pro svou osušku. Rozprostřela jsem ji a po chvilce slunění jsem vběhla do vody. Jsem dobrý plavec, a tak jsem plavala na druhou stranu rybníka. Když jsem se vrátila, lehla jsem si na chvilku na osušku. Ale už přišel čas, kdy jsem se musela vrátit. Plavky mi ještě neuschly, musela jsem se někde převléknout.

Kolem rybníku jsou jen pole a louky, nebylo kde. Celá jsem se zahalila do parea a svlékla jsem plavky. Ty jsem uložila do osušky a společně vložila do batohu. Najednou mě někdo zdravil. Byla to má dobrá kamarádka, s kterou jsem prohodila pár slov. V domnění, že pod pareem je vše v pořádku, tzn. že mám na sobě již spodní prádlo, jsem pareo odložila. Nosím spodní prádlo k vodě podobné plavkám, kalhotky s nohavičkou, tudíž se v něm nestydím odhalit. Jenže já během toho rozhovoru zapomněla, že ono prádlo ještě odpočívá v batohu. Několik sekund jsem stála na pláži tak, jak mě příroda stvořila. A viděli mě úplně všichni.

Na pláži byla i paní doktorka, ke které chodím s mou dcerou a synem. Té jsem si všimla až ve chvíli, kdy jsem zahlédla protáhlý obličej jejího muže a jiskřičky v jeho očkách pod brýlkami. V mžiku jsem popadla pareo, pod ním se dooblékla, ale přesto jsem na pláž nějakou dobu nešla. Od té doby se na převlékání pořádně soustředím…

S pozdravem

lenulazlubiny

Hezká příhoda. A co na to kamarádka?

Reklama