Reklama

Zdravím.
Po přečtení dnešního tématu jsem si ihned vzpomněla na trapas, který se mi udál už před lety.
Jako mladá, svobodná jsem obrážela snad všechny plesy v okolí.
Tanec, a zvláště rokenrol, byl můj život.
Jednou jsem se vypravila s přítelkyní na tzv. "Mládežnický" ples.
Chtěla jsem vypadat co nejlépe, a protože jsem toužila mít neobvyklý účes, půjčila jsem si příčesek.
Kadeřnice mi z něho vytvořila krásnou kreaci na hlavě.
Na sebe jsem si vzala ty nejkrásnější plesové šaty a vyrazila jsem.

Zábava byla v plném proudu, jediný kousek jsem neseděla.
Po tanci bylo samozřejmě horko a já jsem ho hasila dobrým vínem.
Po půlnoci byla vyhlášena dámská volenka.
Mně se už několik hodin líbil jeden vysoký brunet s modrýma očima. Vyzvala jsem ho tedy k tanci.
Začali hrát můj oblíbený rokenrol. A my to rozjeli.
Figura střídala figuru, až přišla ta jedna nešťastná.
Spočívala v tom, že já podjedu partnerovi mezi nohama a na druhé straně vyskočím.
Jakmile jsem se ocitla v rozkroku tanečníka, zachytil se můj příčes o jeho zip, já trhla hlavou a trapas byl na světě.
Já přišla o svůj účes, jemu se rozjel zip a knoflík se utrhl.
Kalhoty se mu poroučely k zemi a na nás vykoukly rudě červené trenýrky.

Oba jsme ztuhli. 
Já popadla příčes, on kalhoty a oba jsme vystřelili ze sálu. Na toaletě jsme se oba upravili a nejistým krokem se vraceli ke stolům pro své věci, že oba opustíme ples.
Sotva jsme vstoupili do sálu, přivítal nás aplaus a fanfára od orchestru.
Začali jsme se společně smát a na plese zůstali.
Tuto plesovou sezonu jsme odtančili spolu, a i když jsme se pak rozešli, vzpomínky na ni nevymizí.

Januše.

Milá Januše,
váš příběh mě moc pobavil.
Co ho nabídnout nějakému scenáristovi jako námět na malou televizní povídku?