Reklama

Přečtěte si jeden psí příběh. Do redakce ho zaslala čtenářka Věrulinka a vypráví o její statečné fence Besince, která si prošla těžkou nemocí a zvládla opravdu náročnou operaci...

Když se řekne psí hrdina, představí si každý z nás asi nějakého psa zachránce. Psí hrdina z následujícího příběhu, fenečka Besinka, není zachráncem v pravém slova smyslu - podařilo se jí přežít!

Příběh Besinky čtenářky Věrulinky

Je třetí neděle a já konečně můžu říci: Besinko, byla jsi tak statečná a máš to za sebou. Mám již pátou fenku za svůj život a nikdy jsem se s ničím podobným nesetkala, vždy jsem jenom holky vyprovodila na jejich poslední cestě, díky stáří. Ano, vše je poprvé se říká, ale tohoto jejího údělu, který přišel jako blesk z nebe, jsme mohly být ušetřeny obě dvě. No, nebyly, ale díky Bohu, je to za námi a Besinka je v pořádku, je to zase moje veselá a zdravá Besinka. Právě dostala poslední prášek ATB.

1.neděle

Již v pátek se mi nezdála. Kdo se věnuje pejskům a nejen jim - zvířátkům, ví, o čem píši. Ležela venku, koukám na ní z okna a říkám si, co to je? Ona se chvílemi klepe, proč? Běžím ven, sáhnu na čumáček, ano byl vlažný. Ihned vyměním vodu, aby jí měla studenou, tím se zchladí. Večer sleduji, zda bude žrát. No, rýpala se v jídle, něco snědla. Dobrý, nic to nebude. Přičítala jsem to k barvení a říkám si, za vratama ženich, tak jsme říkali s manželem jejímu nápadníkovi, který utíkal k nám, páníček si pro něj jezdil autem.

Přišla sobota ráno, Besinka se tvářila spokojeně. Najednou večer nemohla vstát na zadní packy. Bože můj, co to je? Ale přemohla se, vstala a šla ven. Vrátila se a jenom pila a pila vodu. O jídlo už ztratila zájem a mnou podávané pochoutky, odmítala. Neděle ráno a nám už bylo jasný, že se něco děje, protože už nevstala, ač se snažila, musel jí manžel vynést ven a postavit na packy, aby se mohla vyčůrat. Zavolali jsme našemu již známému veterináři, který nám kastroval Madlenku a shodou okolností jel do naší vesnice k sousedům dát injekci jejich Beničkovi. Přijel, Besinku prohlédl, změřil teplotu a díky barvení řekl, že to je zánět dělohy. Dáme ATB inijekce + B inijekce a uvidíme, ale stejně bude potřeba udělat kastraci, aby se při příštím barvení neopakovalo to samý. Besinka se opravdu zázračně rychle uzdravila, i on sám byl v úžasu, jak se rychle zmátořila. Běhala po zahradě, žrala, jako by jí nikdy nic nebylo.

2. neděle a další týden...

Přišel večer a mě se opět nezdála, začala být apatická, jenom ležela a pila litry vody a bylo jasný že přišla recidiva, je to tady znovu.V pondělí ráno voláme opět veterináře, přijel, dal jí inijkeci ATB a řekl, zítra v 18.45 přijeďte ke mně, musím jí operovat, vnitřek musí ihned ven.

Úterý byl dlouhý den, ale konečně nastala chvíle a Besinka šla na operaci. Operace trvala víc jak hodinu, to co z ní veterinář vyndal je něco, co ještě nikdy neviděl za celou praxi, není to žádný mladík, je mu dobrých 55 let. Mělo to 1,9kg. Tady foto, není to pěkný pohled. Foto je bohužel neostré, protože jsem ofotila z manželova mobilu.

Besinka

Po operaci dostala další injekci ATB a domů v tabletách, které jí dáváme po 12 hodinách. Bohužel násilím, otevřením tlamičky a šup do krku, aby nemohla prášek vyplivnout.

Po příjezdu domů jsem jí ustlala u nás v ložnici, abych jí měla u sebe.

Besinka

Probouzela se a vítala nás vrtěním ocásku, prostě moje opravdová psí hrdinka Besinka. Čumáček studený a já jí ho kropila slzama radosti, že žije. Na spánek nepřišlo, pořád jsem si na ní svítila a sledovala jí, až nevím, jak jsem usnula. Vzbudila mě ve tři ráno, jak si to šupajdí (no,šupajdí, motala se jako po opici) do obýváku na své místečko. Jako kdyby mi tím říkala, kdepak paničko, tady já nebudu, já jdu na svůj pelíšek. Vstala jsem jako srna, sice ta postřelená s mými bolavými klouby, ale když je potřeba, ani bolest necítím, protože ona je ta první, co mě zajímalo. Napila se a lehla si spokojeně a pokračovala ve spaní. Ale už jsem neusnula, udělala jsem si kávu a sledovala každý její dech, který byl konečně klidný.

Besinka

Středeční ráno mě překvapila, sama šla čůrat, ale máme 4 schody z domku, tak si sedla a očkama říkala manželovi:viď že mi sneseš přes schody?

No aby ne, že? Manžel jí snesl, proběhla se, udělala loužičku a vynesl jí přes schody a ona už cupitala na pelíšek a spokojeně spala dál.

Přišel čtvrtek a ona doposud odmítala žrát. Nosila jsem jí pod čumáček samý pochoutky, který miluje, ale když odmítala i syrové hovězí maso, to jsem byla opět rozčarovaná. To přece není možný, musí žrát, jak má nabrat sílu, jenom z prášků ATB, asi těžko.

Opět jsme volali veterináři, ten přijel ihned, naštěstí měl volno, jinak ti venkovští veterináři, to nemají jednoduchý, mají toho moc. V širokém okolí jezdí a léčí, nejen domácí zvířátka, ale i kravíny obecní i soukromé. Ona ho přivítala štěkotem, až se jí lekl a říká, je dobrá, přímo úžasně dobrá, po takový dlouhý a těžký operaci. Chuť k jídlu dostane, nebojte se. Dal jí dvě injekce a večer už snědla kousíček vařenýho masa. To bylo slávy.

V pátek ráno snědla sýr a večer toho snědla opravdu hodně a všehochuť, od každého si vzala něco. Ale ne z misky, pěkně se nechala krmit z ruky, potvůrka moje milovaná. Co bych pro ní neudělala,vždyť jí mám na starý kolena, jako dítě. Bylo krásný počasí, tak s manželem byli spolu venku a hlídal jí, proč? Límec se jí vůbec nelíbil. Sundal jí ho, ale já se bála, aby si něco neudělala s ránou - šitím. Naštěstí je to holka rozumná, olíže si ránu a dobrý. Jde jenom o to, aby zubama nevytahala nitě.

Besinka

Besinka

Sobota proběhla podobně a dokonce večer se nažrala sama ze své misky a mě tekly slzy radosti. Už je jasný, že je v pořádku a má chuť k jídlu a to je moc dobrý znamení.

3. neděle

Konečně jsem bez slz a v klidu říkám, má to za sebou holka moje psí. Koukám na ní a jsem tak spokojená a Besinka evidentně též, spokojeně leží, vrtí na každé mé slovo ocáskem, co si víc můžu přát. Ano přeji si, aby jsme všichni, včetně Madlenky pár let společně pobyli na to světě.

Besinka

Tady jsem s holkama, obě chtějí drbat, drbu poctivě, obě si to zaslouží.

Besinka

Na závěr chci poděkovat Helence s nickem (iljanka) ze její nesmírnou podporu a nejen jí, Vám všem děvčata, které jste jí držely palce a myslely na ní, moc děkuji za Vaši podporu.

Zdraví,
Věrulinka

A přeji všem Vašim miláčkům, jenom zdravíčko, samozřejmě Vám též ženy-in.

Pozn. red. Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.


Věrulinko, děkuji za příběh a doufám, že to je na dlouhý čas poslední trápení, které Besinku potkalo! Posílám jí pusinku na čumáček a prosím o předání.

Čtěte také...