Malinko odbočíme od tématu, ale myslím, že to nevadí. Kůže s chlupem nebo bez. Příhoda, kterou nám poslala čtenářka s nickem kebulka, stojí určitě za přečtení

Dobré odpoledne, je krásně a já sedím doma s nemocnými dětmi

Kožichy, ani náhodou, ale lhala bych kdybych napsala, že jsem je neměla, ano, měla, pamatuji se, že byl z beránka a maminka mi ho nutila nosit.

Co mi ale utkvělo v paměti, byl obličej mojí sestry, když jsem si půjčila její koženou bundu, jasně bez dovolení. Jela jsem ze školy a na sobě nádhernou koženou bundu, stála tenkrát 5000 kč. V tramvaji se na mě začal mačkat nějaký kluk, ač byla tramvaj poloprázdná, bylo mi to divné, ale jako puberták jsem si myslela, že se mu líbím, omyl.

Přišla jsem domů a sestra s tváří rozuřeného býka, povídá. „Sundej tu bundu, hajzle!“ Omluvila jsem se, že už to nikdy neudělám, měla jsem strach, že dostanu na budku, v té době to bylo ještě reálné, že mě zbije, později se bála ona mě.

Sunala jsem bundu a sestra málem omdlela, bunda za 5000kč byla totálně zničená, na zádech byla postříkaná, jakousi barvou. Ten mladík v tramvaji se na mě nemačkal, protože mě chtěl sbalit, chtěl mi udělat ze života peklo, a povedlo se mu to. Sestra mě honila po celém bytě, z nosu jí šlehaly plameny pekelné, doběhla mě na balkoně, a zmlátila mě jako psa.

Dneska se tomu smějeme,ale tenkrát mi bylo ouvej, tak rozuřenou ségru jsem nikdy předtím neviděla.

A co z toho plyne, nikdy si nepůjčujte cizí věci bez dovolení, bo dopadnete jako já.

Hezký den bez kožešin

Kebulka

Půjčování bez dovolení by dalo na samostatné téma. Co se potom stalo s tou bundou? Šlo to nějak vyčistit, nebo byla na vyhození?

Nepřipomnělo vám to sprejování kožichů na módních přehlídkách? Drsné. Když už je kožich ušit, zvířatům se život nevrátí. Co si myslíte o pouštění kožešinových zvířat na svobodou? Jsou vůbec schopna přežít?

Napište nám svůj názor na adresu: redakce@zena-in.cz

 

Reklama