Reklama

Smutný příběh o sourozenci, který prodal, co jsem léta sbíral, a ještě se za to ani neomluvil.

brother

Mám o čtyři roky mladšího bratra. Všichni, kdo mají mladší sourozence, mi teď v duchu jistě popřáli upřímnou soustrast. Mít mladšího bratra je peklo. Já si vždy přál mít starší sestru. Měl jsem kamaráda, a ten měl starší sestru, a ta ho sebou musela všude brát a starat se o něj. Já se musel starat o bratra. O mne se nestaral nikdo.

Dětství plné drobných ústrků, vymyšleného žalování, fňukání a dolejzání jsem celkem zvládl. Nejhorší, co mi bratr mohl udělat, udělal, až když jsem odešel z domu. Do světa na zkušenou.

On ovládl náš dětský pokojíček, on zabral všechny poličky a skříňky, on se tam roztáhl jako paša.

Od dětství jsem byl sběratel, sbíral jsem, co se dalo, známky, céčka, obaly od čokolád, krabičky od sirek, kreslené příběhy z časopisu ABC apod.

Nejvíce hrdý jsem však byl na svou sbírku Čtyřlístků. Sbíral jsem je intenzivně a vytrvale. Měnil jsem, s každým, kdo nějaké měl a dával inzeráty do dětských časopisů. Z první stovky jsem nesehnal snad jen 4 čísla. V patnácti mne už Čtyřlístky nebraly, ale moje sbírka byla uschována na dobu, až budu mít své děti. Měla svoje místo ve staré kredenci na půdě. Hned vedle sbírky známek s tematikou kosmonautů a sešity s nalepenými komiksy z Ábíček.

Bratr odešel na vojnu a pár let se s lety sešlo a já se vrátil domů k mamince, mimo jiné abych přestěhoval své sbírky do svého nového domova.

Otevřel jsem kredenc a tam, kde měla být sbírka Čtyřlístků, známek a komiksů, byl prach, pusto, prázdno.

Maminka o tom nic nevěděla a vypadala důvěryhodně.

Slizký had, můj bratr, však důvěryhodně nevypadal…

S autoritou svých 4 let navíc jsem na něj uhodil. „Kde jsou?!!!“

Hned věděl, o čem je řeč. Ani chabou výmluvu nehledal. Prý tam byly ty sbírky, zaprášené, opuštěné a bylo jim smutno. Jemu také bylo smutno, protože neměl na pivo, a tak si prý vzájemně udělali radost.

To, co jsem roky shromažďoval, on propil během jednoho večera.

Jo a ani se neomluvil, prý to byla moje chyba. Myslel si, že jsem na ně zapomněl!

Je to sice můj bratr, ale tohle mi neměl dělat. To mu nezapomenu… A tady první část odplaty. Teď už to o tobě vědí všichni, Miloslave!


A teď je to na vás.

Co nejhoršího vám provedl váš bratr, nebo sestra?

To je dnešní téma dne.

Své příběhy pište na e-mail

redakce@zena-in.cz

A možná se na vás usměje štěstí a já vás odměním milým překvapením.