Tohle by Hanku nikdy nenapadlo! Minulý rok po Vánocích jela na hory a na sjezdovce potkala svou osudovou lásku. Tedy spíš  do ní vrazila. A ne zrovna jemně.

„Nejsem zase tak špatný lyžař, ale prostě se mi to najednou rozjelo a já najela rovnou do kluka v modré bundě. Srazila jsem ho k zemi. Vypnuly se mi lyže, ležela jsem na něm rozpláclá jak pytel brambor. Vůbec jsem nevěděla, co se děje. On na tom byl ale mnohem hůř,“ říká tmavovláska Hanka, která je štíhlá, ale docela vysoká.

lyže„Byla to hrozná rána. Pak jsem se podívala na toho, koho jsem katapultovala k zemi, a málem jsem dostala infarkt. Na sněhu ležel neuvěřitelně krásný kluk. Bušilo mi srdce a skoro jsem nemohla mluvit. Nesouvisle jsem se ho zeptala, jestli je v pořádku. Podíval se na mě: „Co ty?“ Kývla jsem a on, ať teda zavolám záchranku jenom jemu. Myslela jsem, že omdlím,“ vypráví Hanka, která okamžitě přivolala horskou službu, aby mladíka odvezli do nemocnice.

„Jela jsem s nimi. Vymyslela jsem si, že jsem jeho přítelkyně, abych mohla s ním do nemocnice. Měla jsem hrozné výčitky svědomí. Doktor mi navíc řekl, že jsem mu tím pádem zlomila ruku. Třásla jsem se strachy, když jsem šla za ním do pokoje. Seděl na posteli s obvázanou rukou a vypadal tak hezky,“ popisuje Hanka bližší seznámení s Tomášem.

„Asi milionkrát jsem se mu omluvila. Ale on mi nenadával a vypadalo to, že se na mě ani nezlobí. Podal mi druhou ruku a představil se. Řekla jsem, že udělám všechno na světě, abych to odčinila. „Tak můžeš začít tím, že semnou dnes půjdeš na večeři,“ usmál se. A i když se tomu nechce věřit, už rok spolu chodíme. Akorát na horách jsme spolu ještě nebyli. K tomu Tom stále nemá odvahu,“ směje se Hanka a tvrdí, že její náraz zrovna do něj byl prostě osud.   

Reklama