Nezávislá, tak sama sebe popisuje Jana. Byla hrdá, že se dokáže postarat sama o sebe, aniž by ke spokojenému životu potřebovala mužský element. Jenže čím je starší, zjišťuje, že to až taková výhoda není. Tedy pro opačné pohlaví. V posledních třech letech totiž naráží na to, že páni tvorstva s ní nechtějí jít do vážnějšího vztahu. Nelíbí se jim, jak je Jana samostatná, umí si vydělat solidní peníze, má dobré postavení, cítí se šťastně, i coby svobodná a bezdětná a navíc je velmi chytrá. Právě toto jsou nejčastější argumenty, proč páni vezmou zpátečku. Janu to velmi mrzí. Mohlo by se zdát, že je kariéristkou, ale ona touží po spokojené rodině a dětech. Jen s tím rozdílem, že chce mít i své prostředky. Ne být odkázaná se vším všudy na partnera.

„Setkala jsem se několikrát s tím, jak se muži pozastavovali nad tím, jaký mám byt, auto atd. Většinou se ptali, jestli to mám od rodičů, po odpovědi koukali ještě víc. Naši mi totiž nekoupili vůbec nic z toho. Je to pouze moje zásluha. Jako finanční ředitelka mám odpovídající ohodnocení. Nechci vypadat jako kariéristka lačná po penězích. Je ovšem pravdou, že chci být zajištěná a ne spoléhat na partnera. Toužím ale po spokojeném manželství a dětech. To je můj sen. Jen nikdy nebudu ta, co celý život bude viset na svém muži.“

Ač je Jana na sebe pyšná, často se musí přetvařovat. Tedy, pokud chce navázat nějakou známost. „Vždycky jsem se takovým těm naivním a ne příliš chytrým holkám smála, ale v poslední době si na jednu z nich docela často hraji. Ano, smutné, ale je to tak. Vypozorovala jsem, že když mužům zalžu, třeba, že mám byt od rodičů a dělám hlupačku, jde mi to s muži líp. Momentálně se s jedním už delší dobu vídám. Taky neví úplnou pravdu, což není dobrý základ do vztahu, jsem si toho vědoma, ale bojím se, že kdyby věděl, jak se věci mají, odešel by. A já už bych se vážně ráda usadila.“

Čtěte také:

Uložit

Reklama