Nebudu vám vyprávět žádnou pohádku, ale reálný příběh. I když jistá paralela by tu byla. Jeníček s Mařenkou sice nejsou sourozenci jako ve známé pohádce, ale jsou si podobní. Větší Mařenka a menší Jeníček se také vydali na dlouhou pouť, a věřme, že jejich osud dopadne stejně dobře (jako v pohádce)

Jeníček a Mařenka

Jeden bohatý mlynář si vyjel do světa. Cestou potkal koňského handlíře, který pásl na louce malinké koníky. Byla to ještě hříbata, menší než ovčácký pes a vesele skotačila. Mlynář je se zalíbením pozoroval a představoval si, jak by se miniaturní koníci vyjímali u jeho domu. „Hej handlíři, kolik chceš za jednoho koníka, koupím ho své dcerce na hraní“. „Nejsou na prodej, „začmuchal“ handlíř kšeft...Leda, že bys vzal rovnou dva“. „Dobrá, beru dva“.

Zaplatil, co handlíř chtěl, a Jeníček s Mařenkou putovali z daleké ciziny do neznámých Čech. Byli  vyděšení, choulili se k sobě a nevěděli, co je čeká. Dříve si běhali svobodně po louce, v bezpečí svého stáda a teď je po dlouhé strastiplné cestě zavřeli do velké dřevěné bedny. Neměla sice strop, ale to oni nevěděli, protože byli malincí. Krčili se v koutku svého vězení a nechutnalo jim jíst. Jak by mohlo, když doma měli šťavnatou travičku, a tady jen suché seno. Jedinou útěchou jim bylo, že zůstali spolu.

Kam se hnul jeden, šel druhý. Co kdyby jim chtěl někdo ublížit? Doma znali jen jednoho člověka, tady jich byla spousta. Stále je okukovali jako nějakou pouťovou atrakci. A nejen to, někteří si na ně vzali kartáče, nůžky a všelijaké nástroje, aby je zušlechtili. Prý jsou strašně zanedbaní a zpustlí.

Jeníček a Mařenka

Časem si Jeníček s Mařenkou zvykli a pochopili, že jim nehrozí žádné nebezpečí. Lidé (zvláště ti malí) je opečovávali a s láskou se o ně starali. Konečně mohli opustit dřevěnou bednu, nadýchat se čerstvého vzduchu a ochutnat zelenou travičku.

To by mohl být šťastný konec pohádky, kdyby si mlynář neusmyslel, že koníky nechce. Žena prý přikázala, že musí z domu…

Nebojte se, mlynář určitě nevezme koníky do lesa a nenechá je svému osudu, jak to udělal „tatínek“ s Jeníčkem  a Mařenkou.

Tihle koníci jsou sice k mání, ale věřme, že se dostanou do dobrých rukou.

Nechcete je?

Reklama