Bulvár

Přežila jsem a našla si kamarádku

Málem jsem umřela, ale to bylo před rokem 2009. Do 14 let jsem byla štíhlá holčina, ale pak zapůsobily hormony nebo geny a já ztloustla. Nevšímala jsem si toho, byla jsem oblíbená ve třídě i tak. To samé se opakovalo na střední škole. Měla jsem několik známostí a nikomu moje postava nevadila. Po střední škole jsem se nedostala na svou vysněnou vysokou školu a tak jsem nastoupila do zaměstnání jako recepční v hotelu.

Čas ubíhal velmi rychle a můj kulturní život byl nudný. Začala jsem se scházet se spolužačkou ze základní školy, dělala modelku a brala mě na luxusní mejdany. Já jsem se tam ale jaksi nehodila. Zkoušela jsem různé diety a po práci chodila do posilovny, ale nic nepomáhalo. A tak jsem jednoho dne přestala jíst. První úspěchy se dostavily po několika týdnech a já byla nadšená. Nemohla jsem se však stále na sebe podívat do zrcadla, připadala jsem si stále strašně tlustá.

Dny plynuly a do posilovny jsem už neměla sílu chodit. Jednoho dne jsem si všimla, že mám nějak ochablé svaly a šla jsem fitko navštívit. Do vytahaných tepláků jsem se převlékala pod ručníkem, aby ostatní neviděly mou odpornou postavu. Začala jsem jezdit na kole, šlapala jsem, co to šlo, ale najednou jsem ležela na podlaze a recepční fitka seděla u mě v podřepu a něco říkala. Nerozuměla jsem jí, akorát jsem si všimla své nohy – byla ohnutá v nepřirozeném úhlu, jako kdybych měla koleno na opačné straně. Chtěla jsem promluvit, ale projela mnou obrovská bolest a já omdlela.

Probrala jsem se až v nemocnici. Do nosu mi zavedli hadičku s výživou. Když jsem se dostala z nejhoršího, nutili mě, abych sama jedla! U každého jídla mi asistovala máma. Byla to bitva, ona měla svůj vlastní tác s jídlem a dohoda byla prostá – sousto za sousto. Přemýšlela jsem o sebevraždě, ale pod dozorem matky jsem měla omezené možnosti. V okně byly mříže, nehledě na to, že nasoukat se do okna se sádrou na noze by byla pěkná fuška. Zjistila jsem, že na toaletě je zrcadlo a napadlo mě, že bych si mohla podřezat žíly. Byla by to zajímavá ironie, vzhledem k tomu, jak jsem zrcadla nesnášela.

Brzy ráno jsem se co nejopatrněji proplížila s berlemi kolem mámy, přestala jsem i dýchat. Na záchodě jsem chytila berli za spodní konec a zasadila do zrcadla několik ran. Objevily se praskliny, jeden střep spadnul do umyvadla. Zvedla jsem ho a….prostě jsem to nedokázala a vyhodila ho do koše.

Po neúspěšné sebevraždě jsem chodila na sezení s ostatními nemocnými, četla jsem knížky a začala jsem normálně jíst. Zhruba po půl roce mě pustili domů. To bylo v březnu 2009. K narozeninám jsem dostala notebook s připojením na internet, kde jsem si našla opravdovou kamarádku, s kterou nyní studujeme stejnou vysokou školu. V květnu jsem totiž úspěšně napsala testy Scio a dostala se na Pedagogickou fakultu, na obor asistent v sociální péči. Nyní mě čeká zkouškové období, tak se pilně učím, protože chci školu dokončit. Ráda bych pomáhala lidem, kteří mají stejné nebo podobné problémy jako jsem měla já. Takže mé bilancování roku 2009 je velmi úspěšné – ze smrtky jsem se stala holkou krev a mlíko, studuji vysokou školu a mám báječnou kamarádku.

I.

s kamaradkou

Text nebyl redakčně upraven.

Konec dobrý, všechno dobré. A já vám ten happy end upřímně přeju. V dalším roce už jen to dobré.

Dnes si celý den povídáme o tom, co rok dal, o tom, co se nám v roce 2009 podařilo, na co můžeme být hrdí a co pěkného nás potkalo. Vdala jste se? Narodilo se vám vytoužené miminko? Povýšili vás? Vyhrála jste v loterii? Našla jste si lepší práci, chlapa nebo skvělou kamarádku? Napište nám o tom!

Své příběhy, úvahy a zamyšlení, která můžete doplnit i fotkou, posílejte na známou e-mailovou adresu

redakce@zena-in.cz

Vaše příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a ten nejlepší jako vždy odměníme!

   
29.12.2009 - Blog redakce - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. [7] Dana90 [*]

    to jsi měla anorexii?Už to slovo je škaredé,ale nedivím se ti když tě tvá kamarádka brala na módní přehlídky.Rozhodně bych nedoporučovala brát mladý holky na přehlídky,vidí ty hubené holky a chcou být jako ony,přitomž nejhezčí je holka krev a mlíko.Sml22 já sama jsem jak modelka a chtěla bych přibrat.nelíbí se mi to.Ale ani se mi nedaří přibrat,asi bych měla i přestat kouřit.

    superkarma: 0 29.12.2009, 19:00:44
  2. avatar
    [6] peetrax [*]

    Hodně štěstí! Sml72

    superkarma: 0 29.12.2009, 18:14:10
  3. avatar
    [5] Věrulinka [*]

    Sml79 jímá mi hrůza pře čtení, ale dopadla jsi dobře, pokračuj v tom i nadále v Novém roce Sml67Sml67Sml67Sml67

    superkarma: 0 29.12.2009, 13:12:39
  4. [4] ILONESA [*]

    Nádherný příběh s naštěstí dobrým koncem, vždy to takhle pěkně nekončí. Měla jsem kamarádku, která také přestala ze dne na den jíst, až vyhubla úplně na kost, nedala si říct, pořád si připadala strašně tlustá i když měla ke konci svého života snad jen 36kg. Ani lékaři jí nedokázali pomoci, umřela ve svých necelých 25 letech. Mějme se proto rádi takové, jaké jsme, každá si toho svého prince nakonec najde a nezáleží na tom jestli má o deko víc nebo míň.

    superkarma: 0 29.12.2009, 11:50:48
  5. avatar
    [3] enka1 [*]

    Kdo nebaští, okrádá se.

    superkarma: 0 29.12.2009, 11:41:12
  6. [2] janina01 [*]

    Není lepší se dobře najíst a být spokojený? Sml59Tak ať se Ti daří, to je skvělé. Sml67

    superkarma: 0 29.12.2009, 11:30:07
  7. avatar
    [1] femme [*]

    drž se Sml58 tohle je běh na dlouhé trati Sml22

    superkarma: 0 29.12.2009, 11:13:33

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme