Zdraví

Převelice statečná Gerda


Hned po vyhlášení dnešního tématu jsem si vzpomněla na svou jubilejní stomatologickou operaci - třetí v pořadí.

Od útlého věku, kdy mě věhlasný školní lékař Šťurala - to nebyla přezdívka - přiměl k bolestnému výkřiku na křesle a kopanci do jeho břicha, jsem měla před každou návštěvou zubaře přímo hysterickou hrůzu. A zlomyslný osud mi zařídil, abych si slastí zubařského křesla užívala vrchovatě!

Mám totiž od malinka mizerné dásně a stomatologové se na mně opravdu vyřádili. Na první záchovnou operaci jsem nakráčela jako na popravu, neschopná soustředit myšlenky a krok. Když mě viděli, předem mi dali spolknout prášek na uklidnění a pak chlácholili jak mimino.

Uběhlo pár let, přišla operace druhá, kdy už jsem nastoupila poučená a bez třasu. Na třetí jsem v dospělém věku přišla celkem v klidu a očekávala jsem běžný postup. Jenže! Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. U křesla mě očekával neznámý starší pán v bílém a kolem v uctivém rozestupu věnec mediků, kteří měli práci pana profesora pozorovat a vstřebávat vědomosti. No, že bych měla radost z toho obecenstva...

Pan profesor mi hodil na hlavu bílý hadr s otvorem a probodl mi dáseň umrtvující injekcí. Ajaj - to to bolí!!! Ti předchozí operatéři byli jaksi jemnější. Pomalu mi opíchl celou operační plochu a jal se operovat. Fakt to bolelo. Nadto mě nějak začly svědit dlaně. K tomu se mi začly třást nohy. Pan profesor to vzal jako osobní urážku a zhurta na mě spustil.

"Paní - tohle mi tady nedělejte, jste první, kdo mi tu tak vyvádí!".

Já se - seč jsem se ztuhlou čelistí mohla - obhajovala, že "to samo, já se nebojím, ale ty nohy prostě nezvládám!".

Pod plachetkou mi tekly slzy z bolesti, dlaně jsem si škrábala dál, jak svědily, k tomu nade mnou viditelně nespokojený zdravotník... cvak - poslední steh, dásně zamáznutá obvazem, neschopenka v ruce  - a odcházím. Říkám si, že  hned zanesu neschopenku na pracoviště, to zvládnu.

"Ahoj, tak nesu tu neschopenku!" šišlám  mezi dveřmi. Je mi trošku divné,  jak na mě kolegyně kouká a proč mi nabízí židli? Po pohledu do zrcadla mi to dochází. Jsem rudá jak rajče - alergická reakce! Tak zase zpátky po svých, na místo činu, na kliniku.

Pan profesor už se svou suitou odkráčel, není ho tu, zato sestry kolem mě lítají s kalciovkou, ovívají a starostlivě mě pozorují. Prý bych měla jít ještě na kožní. Když na kožní, tak na kožní -  dlouho nic nejede, jdu tam pěšky. Co mi udělají 2 km?

V ordinaci kožního lékaře pod cedulkou "ZDE SE NEKOUŘÍ" zamyšleně šlukuje kožní odborník. Hrábne po lékařské zprávě z parodontologie a aniž na mě koutkem oka mrkne, zavrčí " jezte ty prášky, co vám tam dali, já vám stejně nic jiného nenapíšu". Po té informaci tiše zavírám dveře ordinace a jdu se domů léčit. Pěšky, protože nehodlám vysvětlovat v MHD, že nemám ošklivou nakažlivou nemoc, ale že jsem to vyfasovala nádavkem ke stomatologické operaci.

Všecko dobře dopadlo. Po všech těch operacích příroda provedla svou a já si konečně užívám bezbolestné svobody (totálka) nahoře. Přesvědčila jsem se, že se jen tak nekácím, lékařské zákroky přežívám v relativním zdraví a vydržím opravdu hodně. Fakt - když si to srovnám před a po, tak už mě hned tak nic nerozhází (a nepřekvapí:).

Holky a kluci nebojte, jsme téměř nezničitelní!!! :)

Gerda

Milá Gerdo, tak nějak nevím. Po přečtení Tvého příběhu se musím smát, ale na druhou stranu...joj, jak s Tebou cítím. Auva,j auvajs. Jsi opravdu statečná žena! Nezničitelná! A navíc s pořádnou dávkou smyslu pro hmor! Máš můj obdiv. Moc Ti přeji, abys již nikdy nemusela něco podobného absolvovat.

Dnešní téma je "Co tě nezabije, to tě posílí". Máte i Vy nějakou příhodu, situaci či zážitek, kdy jste si mysleli, že je všemu konec? A nebyl? Naopak? To, co vypadalo naprosto beznadějně, se nakonec proměnilo v něco, co Vám dodoalo sílu jít dál? Napište nám o tom, odpoledne se dozvíte, který příspěvek vyhrál dáreček s překvapením.

Na Vaše příběhy se těšíme na redakce@zena-in.cz .

   
15.09.2005 - Zdraví - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [22] Meander [*]

    Nyotaimori: Děkuju. Včera se mě pokoušel sbalit můj zubař. Tudy holt cesta nevede

    superkarma: 0 15.09.2005, 17:57:05
  2. avatar
    [20] Meander [*]

    Další z mnoha případů, jenž mě utvrzují v přesvědčení, že doktoři jsou sadistické bestie

    superkarma: 0 15.09.2005, 17:48:30
  3. avatar
    [18] Žábina [*]

    broušení je dost nepříjemný, ale dá se vydržet...mě pak bolely ty zbroušený zuby, musela jsem vydržet do druhého dne, kdy mi mudr dala provizorní můstek
    ten mě furt vypadával, ale vydržela jsem...no a teď mám už dva roky můstek a vůbec o něm nevím

    superkarma: 0 15.09.2005, 14:42:48
  4. avatar
    [16] gerda [*]

    Lucik007:nejbolavější bude to placení . To nic není, jeden zub. Na broušení to opíchne znecitlivující injekcí. Bolest není vůbec cítit. Jenom je nepříjemný ten zápach při odbrušování skloviny a tak. V puse máš savičku, takže to je taky v pohodě. Zbrousí to tak, aby pak na to pak korunku mohl narazit. Já jsem chodila se zbroušenými zuby, než udělali můstek pár dní, a taky jsem přežila. Je to citlivé na studené a horké. Jo, a nevypadá to hezky, ten zbroušený zub je hodně tmavý.

    superkarma: 0 15.09.2005, 14:12:31
  5. avatar
    [14] alko [*]

    Já byla kdysi přeposlána stařičkým dentistou, kterému se nepodařilo vytrhnout mi zanícenou nevyrostlou osmičku, do 30 km vzdáleného města (autobusem) . Tam se mi mladý lékař snažil umrtvit zrasovanou dáseň. Po druhém neúspěšném pokusu praštil injekční stříkačkou na zem a začal po ní skákat. Přežila jsem to, ale dodnes nevím jak jsem se dostala domů

    superkarma: 0 15.09.2005, 13:52:21
  6. avatar
    [13] Evča [*]

    gerda: jo a ztvrdlý záda mám taky a mám tendenci chytat pana doktora (mám hodného doktora) za ruku aby mi nemohl už dělat bebí

    superkarma: 0 15.09.2005, 13:32:37
  7. avatar
    [12] Evča [*]

    gerda: možná vím trošku o čem píšeš, měla jsem již dvě resekce, jednu od předních řezáků až k poslední stoličce a druhou už jen půl této dráhy , jo a tu první bez elektrických nástrojů, vše poctivě růčo
    přeji Ti už jen lepší věci

    superkarma: 0 15.09.2005, 13:29:39
  8. avatar
    [11] gerda [*]

    sharonka: já zas mám po odchodu z ordinace vždycky bolavá a tuhá záda, jak se instinktivně stahuju před bolestí. A musím uznat, že můj zubař pracuje dobře a nemám co se předem stahovat!

    superkarma: 0 15.09.2005, 13:03:56
  9. avatar
    [10] sharonka [*]

    zubaře jsem absolvovala právě dneska a ještě není mému trápení konec. Až na zánět okostice jsem nikdy žádné větší problémy neměla, pan doktor je vcelku hodný a žádný ras, přesto jsem při usednutí na to křeslo totálně paralyzovaná a chovám se jako debil. Asi je to proto, že po otevření pusy očekávám strašná muka, na která nejsem dopředu psychicky připravená.

    superkarma: 0 15.09.2005, 12:59:37
  10. avatar
    [9] nikinik [*]

    gerda: a tak..tohle zase není vůůůbec špatný

    superkarma: 0 15.09.2005, 12:30:48
  11. avatar
    [7] gerda [*]

    nikinik:jo, jenomže...pak zas má všelijaké roupy a zas to blbě dopadá!

    superkarma: 0 15.09.2005, 12:10:37
  12. avatar
    [6] nikinik [*]

    gerda: já vím, člověk nemůže mít nikdy klid, jednou je to jedna věc, pak se k ní přidá další...a další...a...Není nad to, když je člověk zdravej !!!

    superkarma: 0 15.09.2005, 12:08:17
  13. avatar
    [4] gerda [*]

    vikina007:tak zlom vaz! Moje zkušenost: žádné zuby-žádná bolest!

    superkarma: 0 15.09.2005, 12:03:36
  14. avatar
    [2] gerda [*]

    nikinik: to už bylo dávno, teď jsou zas další atrakce:)

    superkarma: 0 15.09.2005, 11:54:39
  15. avatar
    [1] nikinik [*]

    KLOBOUK DOLŮ, tohle by snad nevydržel ani kůň, přeji móóóc zdravíčka a už žádné bolesti

    superkarma: 0 15.09.2005, 11:47:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme