Zdraví

Přestaňte se stresovat a přestanete tloustnout!


Táhne se to s námi už od dětství. Už jako malé mimino, když jsme nebyli v dobré náladě a plakali jsme, se nás rodiče snažili uklidnit. A čímpak nejčastěji? No zacpali nám pusu dudlíkem, lahvičkou, piškotkem… A vzpomínku na to příjemné slastné chlácholení si s sebou neseme do dospělosti.

Někdo nás namíchne, ukřivdí nám, nebo na nás dokonce křičí? Jdeme si obalit nervy čokoládou, dortíkem nebo do sebe šoupneme energeticky vydatného panáka.
A pak nás zase žerou  výčitky svědomí, že jsme porušily tu stokrát začatou dietu a jsme v začarovaném kruhu. A jako na potvoru ve chvílích největšího napětí a stresu napochoduje náš opravdu starý dobrý hormon kortizol - nepřítel štíhlé linie.

plody

On ale za to chudák nemůže. Už od pravěku se stará o to, abychom v případě nebezpečí měly dost energie když ne k útoku, tak alespoň k útěku. On neví, že už nežijeme v jeskyních, že časy se změnily, a reaguje pořád podle pravěkého scénáře.
Stres jako stres. A proto náš hodný kortizol udržuje naše tukové polštářky pěkně nadýchané, abychom v případě potřeby ne padaly do měkkého, jak by se mohlo zdát, ale abychom měly dost energie na zvládnutí stresové situace.

Jak z toho ven?
Ať prožíváme stres nebo ne, chceme si občas zobnout něco sladkého, ne? Co by to bylo za život? Tak pro ty, kteří se bojí o svou váhu, se doporučují dobroty s nízkým glykemickým indexem. Přeloženo do normální řeči to znamená potraviny s pomalým uvolňováním jednoduchého cukru - glukózy.
Když totiž slupnete tabulku čokolády, uvolní se extrémní množství glukózy do krve. V tu chvíli sice můžeme skály lámat, ale jak rychle množství glukózy stouplo, tak rychle zase klesne. A jsme tam, kde jsme byly. A potřebujeme další čokoládový doping, a tak stále dokola.

No a v tom je fór těch pamlsků s nízkým glykemickým indexem, které nám také dodají energii, ale ta nám mnohem déle vydrží.
A které to jsou, asi tušíte.
Celozrnné sušenky a keksy, sušené i čerstvé ovoce, ale i těstoviny a rýže. A banány, na ty nesmím zapomenout, v těch je dokonce schovaná látka štěstí - tryptofan.

Tak buďte šťastné a příjemné hubnutí!

   
23.01.2007 - Zdraví - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. [19] Natálka73 [*]

    já stresuji nežeru a taky tloustnu

    superkarma: 0 24.01.2007, 16:06:12
  2. avatar
    [18] Clerenc [*]

    Já se nestresuju, ale žeru a teď babo raď

    superkarma: 0 24.01.2007, 11:44:03
  3. avatar
    [17] MEK [*]

    když mám stres,tak nejím,nic do sebe nedostanu

    superkarma: 0 24.01.2007, 10:03:38
  4. avatar
    [16] ratonito [*]

    Trinii: přesně

    superkarma: 0 23.01.2007, 20:07:33
  5. avatar
    [15] Trinii [*]

    ve stresu nemám na nic chuť a skoro nejím, což mi občas vyhovuje...nezřízeně jím, když se nudím

    superkarma: 0 23.01.2007, 15:29:45
  6. avatar
    [14] Juana [*]

    Já ve stresu žeru a manžel chlastá, takže souhlas s článkem.....
    Vždycky jsem nejvíc přibrala o zkouškovém období, to jsem šprtala a žrala. Naštěstí jsem to pak pokaždý během roku shodila.

    superkarma: 0 23.01.2007, 12:48:57
  7. avatar
    [13] aiša [*]

    ve stresu spíše nejím

    superkarma: 0 23.01.2007, 12:36:19
  8. avatar
    [12] wich [*]

    Vivian:

    superkarma: 0 23.01.2007, 11:54:43
  9. avatar
    [11] Vivian [*]

    wich: přesně tak... Někdo stres zajídá, jiného naopak ve stresu postihne nechutenství
    Já stresem netrpím a přesto žeru

    superkarma: 0 23.01.2007, 11:44:25
  10. avatar
    [10] Ladia [*]

    Mám to přesně opačně

    superkarma: 0 23.01.2007, 11:23:26
  11. avatar
    [9] wich [*]

    Myslím si, že váhové úbytky/příbytky při stresu se odvíjí od toho, jak kdo v situaci zachází s jídlem. Někdo má potřebu pořád jíst, někomu se zase žaludek úplně stáhne a nepozře nic. Podle mě v tomhle nejde globalizovat

    superkarma: 0 23.01.2007, 11:18:09
  12. avatar
    [8] Amálie [*]

    Hmm, když mam stes, nemam na jídlo pomyšlení. Zajdu to vybít sportem a pak se hlad dostaví sám.

    superkarma: 0 23.01.2007, 09:24:24
  13. avatar
    [7] lilithheta [*]

    Asi to mám fakt obrácené, ale většina těch jídel s NGI ve mně naopak za chvíli vyvolá znovu pocit hladu a musím se jít něčím "dotlásknout" - zejména po tom ovoci a zelenině.

    superkarma: 0 23.01.2007, 09:13:16
  14. [6] Rikina [*]

    Mno - když je krize, ani nemám na nic chuť, tak nevím... to bych hlavně nesměla chodit do práce, tady jsou zátěžové situace denně.

    superkarma: 0 23.01.2007, 09:05:47
  15. avatar
    [5] Ch.Z. Kochanská [*]

    Petique: Ano, já při silném stresu nejsu schopná nic pozřít...

    superkarma: 0 23.01.2007, 08:41:35
  16. avatar
    [4] Petique [*]

    No ja teda nevim, ale vetsina lidi kolem me ve stresu hubne Asi nemame tuten kortizol

    superkarma: 0 23.01.2007, 08:39:01
  17. avatar
    [3] Gabi [*]

    Můžu článek přeložit?! Klidně se stresujte, ale nežerte!

    superkarma: 0 23.01.2007, 08:05:32
  18. avatar
    [1] blankat [*]

    Tak to zkusím

    superkarma: 0 23.01.2007, 02:24:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme