1) Neútočí zbytečně

Zatímco vosa je velmi dotěrná a vlezla by vám pomalu až do úst, sršeň si většinou hledí svého a kontakt s lidmi nevyhledává. Pokud už na vás náhodou usedne, rozhodně nemá zlé úmysly. Nechte ji v klidu otestovat, že skutečně nejste vhodní k jídlu, a ona zase odlétne. Pokud se sršeň necítí ohrožena, zbytečně neútočí. A to ani v případě, že hnízdí v těsné blízkosti vašeho obydlí. Stačí dodržovat její sousedskou etiketu.

Nebraňte jí ve vletu do hnízda, a nepřibližujte se k němu více než na dva metry. Pokud ale budete nehybně stát, nebudete ničím vibrovat nebo dýchat směrem ke vstupu, nemělo by vám podle přírodovědců hrozit nebezpečí ani půl metru od sršního hnízda. To však raději nezkoušejte. Co se zaznamenání pohybu týče, mají sršně mnohem lepší zrak než lidé. A pozor! Nespí ani v noci.

2) Nejsou nebezpečné

Při představě, že vás bodne sršeň, máte hned před očima nemocnici a boj o život? Kdepak! To je jen všeobecně rozšířený mýtus. Možná teď namítnete, že jste slyšeli o případech, kdy skončilo až příliš blízké setkání s tímto hmyzem smrtí člověka. Ano, i to se může stát, ale většinou na základě alergické reakce. Na vině tedy není pouze jed ze žihadla, nýbrž kombinace s citlivostí nebo oslabeností daného jedince, případně místem vpichu (krk, ústa). Pozor by si tak měli dávat hlavně alergici, malé děti a starší nebo vážně nemocní lidé. Jenže toto varování se netýká jen bodnutí sršní. Úplně to samé platí i v případě útoku vosy nebo včely. Věděli jste, že zrovna ty mají mnohem silnější jed než jejich obří příbuzní?

Podle posledních výzkumů je včelí bodnutí až 15x (někde se uvádí až 50x) toxičtější než to sršní. Aby tedy sršeň intoxikovala člověka, musela by ho bodnout desetkrát až stokrát (podle váhy jedince). To ovšem nemění nic na tom, že je žihadlo od sršně mnohem bolestivější. Může za to nejen delší a větší žihadlo, ale také látka bolest způsobující - acetylcholin.

Sršeň může v případě ohrožení jed dokonce i vystřikovat, a to na vzdálenost bezmála půl metru (40 cm). To je nebezpečné hlavně kvůli možnému zasažení očí, které podráždí.

3) Samečci nemají žihadla

Na rozdíl od královny a dělnic nemají samečci žihadlo. Napodobováním pokusů o bodnutí jen straší. Mají také měkčí kusadla, proto ani neloví hmyz. Jejich úkolem je starat se spolu s dělnicemi o hnízdo a potomstvo a na podzim oplodnit královnu. Jak samečka poznáte? Je dlouhý 2 až 3 cm, má dlouhá, černá tykadla ohnutá mírně nahoru a do stran, a také zakulacený zadeček.

4) Zbaví vás hmyzu a opylují květiny

Jedno průměrně velké hnízdo obývají stovky exemplářů (cca 700). Neděste se, jásejte. Pro své potomky uloví denně kolem jednoho kilogramu hmyzu, a to obávané škůdce zahrádek, ale i mouchy, ovády nebo klíšťata. Na druhou stranu může zahrádkáře trápit to, že sršně vykusují ovoce. Někdy to ale podle přírodovědců mohou dělat jen z nedostatku tekutin. Proto radí nechat v blízkosti hnízda misku s vodou.

Ochránit úrodu se zahrádkáři někdy pokoušejí nalákáním sršní a vos do pet lahví s pivem zavěšených na stromech.

Sršeň patří také mezi schopné opylovače, byť rozhodně ne tak početné jako včela. Její stinnou stránku však je fakt, že kromě jiného hmyzu loví i včely, a někdy jim i krade med z hnízda.

5) Hnízdo slouží jen jeden rok

Pokud vás ani jedna kladná stránka sršní nepřesvědčila, a chcete se jejich hnízda ve své blízkosti zbavit, pak můžete. Sršeň obecná je chráněna pouze jako druh, nikoli jako jedinec nebo „rodinka“. Proto na trhu existuje celá řada přípravků pro jejich hubení. Je však na místě opatrnost. Při manipulaci s hnízdem by vám jeho obyvatelky mohly být skutečně nebezpečné. Raději proto zavolejte odborníky. Nevítaných sousedů vás zbaví deratizační firma, nebo, v případě všeobecného ohrožení, hasiči.

Za zničení hnízda ale budete často utrácet zbytečně. Sršním totiž slouží na jediný rok. Na podzim z něj vylétnou samci a následně i mladé královny. Když dojde k oplodnění, královny se zazimují do příhodných dutin. Samci ale umírají a stejný osud před zimou čeká i upracované dělnice. Jakmile se královny na jaře probudí, hledají si jiné útočiště, kde dají základy hnízdu novému. Do jeho finálních rozměrů ho pak už dostaví mladé dělnice, které se v něm postupně líhnou.

Čtěte také:

Reklama