Zdravím všechny kuřačky i nekuřačky,
já, bohužel, patřím mezi ty první - kuřačky. Když jsem byla malá a moje mami pila kávu a k tomu pokuřovala cigaretu, už tenkrát se mi to líbilo a říkala jsem, že až budu dospělá, budu kouřit.
Když mi bylo 15, přestěhovali jsme se. Postupem času jsem si našla nové kamarádky. Byly 2 a obě kouřily. Já ne. Tu a tam mi nabídly a já odmítla s tím, že nekouřím. Po čase, to už nás byla celá parta, kde kouřili asi všichni, jsem to také zkusila. Do 18ti let jsem kouřila příležitostně, před rodiči jsem to tajila, jinak by mě asi přizabili.
Po maturitě jsem šla ještě na nástavbu a tam to začalo. Každou přestávku se kuřáci sebrali a šli si zapálit. A já s nimi. A od té doby jsem závislačka :o))
Teď vykouřím denně cca 6 až 10 cigaret. Přestat se mi nechce, nedovedu si tu kávu představit bez cigaretky. Přestala jsem 2x, když jsem byla těhotná, a těšila se na to, až odrodím, odkojím a budu si moct zapálit. Zkrátka mi to chutná.
Na protikuřácký zákon neříkám nic. Jsem zvědavá v práci, tam se teď asi nekouří, tak se budu těšit , až si dám tu první doma.
I když, mohla by tam být, pro nás kuřáky, místnost, kde by se smělo.

edith1975


Milá edith1975,
když jsem byla těhotná a potkala kuřáka na ulici, musela jsem přejít na druhý chodník, ale musím se kajícně přiznat, že jsem se po dlouhém pobytu v porodnici těšila na panáka a cigáro.
Takže vám rozumím, i když vím, že je to špatně...

Reklama