Když se řekne poruchy příjmu potravy, člověk si většinou představí anorexii, bulimii a neustále hubnoucího jedince. Ale jednou z kategorií PPP je i přejídání.

Přejídání jako takové bývá často spojováno s bulimií, mezi jejíž projevy patří právě koloběh záchvatů přejídání, ztráta kontroly nad množstvím snězeného jídla a následné zvracení, užívání projímadel, hladovění a extrémní cvičení. Nemocní trpí častými depresemi a pocity viny. Myšlenky na jídlo, přejídání a zvracení se mohou stát jedinou náplní jejich života.

Může se však objevit jen nekontrolovatelné „luxovaní“ ledničky bez dalších doprovodných projevů. To se párkrát stane určitě každému. Celý den se nestíháte najíst a po příchodu domů sníte vše, co je po ruce. To není nic zvláštního. Pokud se tyto stavy ale neustále opakují, pak máme co do činění s jinou poruchou příjmu potravy, než je bulimie. Jednoduše s přejídáním.

Příčiny

Přesně určit příčinu vzniku této nemoci nebývá jednoduché. Zmiňme alespoň několik nejčastějších faktorů.

Častou chybou, která může vést k chronickému přejídání, je špatný denní režim. Za celý den se člověk nají jen málo nebo vůbec. Buď to zkrátka nestíhá při hektickém povolání, nebo se snaží jídlo vytěsnit, důvodů může být mnoho. Teprve večer zasedne k jídlu a „zlikviduje“ vše, co mu přijde pod ruku. U televize si pak může dopřávat ještě nejrůznější pamlsky třeba celý večer. Takové potíže mohou mít i lidé pracující na denní a noční směny, které mohou narušovat přirozený biorytmus.

Někteří lidé přejídáním reagují na stres a psychické potíže. Pracovní vytížení, neúspěch či partnerská krize, to vše může být spouštěčem poruch příjmu potravy od hladovění až po přejídání. Neustálý hlad nebo spíše potřeba jíst i s plným žaludkem bývá také projevem depresí.

Další z příčin přejídání může být i úsporný režim těla. Ten organismus získá při předchozích pokusech o dietu nebo může být podmíněn geneticky. Někteří totiž disponují geny, které se vytvořily v dobách hladomoru, kdy měly člověka chránit před smrtí vyhladověním. Tělo se chová tak, že potraviny využívá úsporně. Jedinci s tímto úsporným režimem přibírají na váze i po porcích, které jiným nestačí ani k zahnání hladu.

Prevence

Z výše uvedených příčin vzniku nekontrolovatelného přejídání vyplývají i možnosti prevence. Abyste zabránila přejídání, měla byste jíst pravidelně, 4-5 porcí jídla denně, porce můžete zvolit i menší, důraz je kladem především na pravidelnost.
 
Naučte se lépe zvládat stres. Je důležité vědět, že na vaše problémy existují účinnější řešení než velké porce jídla. Abyste byla vyrovnanější, pomohou vám například některé relaxační techniky: bylinná koupel, poslech příjemné hudby, masáž, aromaterapie. Zkuste si také osvojit různé techniky osobnostního růstu, nácvik asertivních dovedností a podobně 
 
Své problémy analyzujte s čistou hlavou, požádejte o radu někoho, kdo je schopen objektivního úsudku. Při složitějších problémech a depresích se nebojte vyhledat odborného lékaře či terapeuta.

Naučte se vnímat své tělo takové, jaké je. Dopřejte mu pohyb, věnujte se sportovním aktivitám. A netrapte se zbytečnými dietami. Při dodržení pravidelného režimu stravování, zdravé výživy a správného životního stylu a bez přejídání vaše tělo diety potřebovat nebude.

Noční přejídání

Na koleji se ztratil narozeninový dort a třiadvacetiletá studentka ekonomie Andrea pochopila, že má problém. „Byly jsme se svou spolubydlící Klárou dobré kámošky. Jenže jenom do chvíle, než se z ledničky začalo záhadně ztrácet jídlo. Jednou ráno jsem přišla do kuchyňky a Klára se tvářila jako masová vražedkyně. Stála u ledničky a v ruce držela prázdný talíř s drobky od ovocného dortu, který předchozí den dostala od mámy k narozeninám. „Kde je můj dort?“ vystartovala na mě vztekle. Nejdřív jsem se vykrucovala, ale nakonec jsem se sesypala a přiznala se: „Snědla jsem ho, ale nemůžu za to. Udělala jsem to ve spánku.“

Mezi poruchy příjmu potravy patří i noční přejídání. Noční stravování se ale od anorexie a bulimie liší. Lidé trpící tímto syndromem během dopoledne a počátkem odpoledne chuť k jídlu nemají. Jak se však den nachyluje, stále častěji sahají po něčem menším k snědku. V noci „vášeň" vrcholí a oni se probouzejí hlady. Noční přepadání ledničky pak často bývá příčinou toho, že nemocný trpí nadváhou.

Dvě studie, které porovnávaly takto postižené jedince se zdravými lidmi s nadváhou, došly k zajímavým závěrům. Celkové množství kalorií, jež přijali lidé z obou skupin, bylo prakticky stejné. Rozdíl byl v čase, kdy jedli. Noční labužníci mezi osmou večerní a šestou hodinou ranní snědli více než polovinu své denní dávky energie, zatímco druhá kontrolní skupina jen asi 15 %. Noční jedlíci se častěji budili ze spánku a v polovině případů si dopřávali svačinku. 

Studie také zjistila, že lidé trpící syndromem noční konzumace mají nižší hladinu melatoninu a leptinu, než je obvyklé. Melatonin pomáhá lidem usnout a spát, zatímco leptin potlačuje chuť k jídlu. Vzhledem k nerovnováze hladiny těchto hormonů tak mají nemocní chuť k jídlu, i když jejich tělo energii nepotřebuje. Lékaři nyní zjišťují, zda by uvedené výzkumy nepřispěly k vývoji léku pro takto postižené lidi.

zdroj: www.anabell.cz

Jak jste na tom s jídlem vy?

Reklama