Jak se vám dnes vstávalo, milé čtenářky? Venku pěkně přituhuje a já jsem ráno našla ztraceného pejska. Hned jsem ho chtěla zachránit, ale naštěstí jeho panička vyšla včas od pekaře.

Měla štěstí, protože jsem už vytahovala telefon a chtěla volat policii. Pejsek se bezradně potuloval na tramvajové zastávce, třásl se zimou, a ani ve snu by mě nenapadlo, že má majitelku pár metrů od sebe. Jsem totiž v tom záchranářství někdy až moc horlivá a občas se stane, že chci zachránit i někoho, kdo to vůbec nepotřebuje. Nakonec jsem dostala málem vynadáno, protože si paní myslela, že mám v úmyslu psa ukrást.

A jak jste na tom vy se svými záchranářskými příběhy?

Taky už jste zachraňovaly zvíře? Už nějaké zachránilo vás? A jak to máte se svými bližními? Pomohly jste třeba někomu, koho někdo bil - na ulici, ve škole, v hospodě...? Nebály jste se riskovat, že jednu schytáte taky?Vadí vám křivdy a nespravedlnosti a snažíte se oběti zachránit? A co šikana? Třeba ve škole. Už jste někomu pomohly nebo někdo od ní zachránil vás?

Vzpomínejte, téma záchranářství je široké, i když se to na první pohled nezdá. Nemusí jít vždy o hrdinský čin s šavlí v ruce. Někdy k tomu stačí obratná diplomacie. Na vaše příběhy se dnes těším opět na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama