Bulvár

Přej si něco ....

 

Když mi jako malé holce někdo řekl:"přej si něco..",nebo když spadla hvězda, či jsem našla čtyřlístek, přála jsem si v duchu stále to samé: ..ať se neválčí, na světě je mír a klid, všichni se mají rádi a všichni, které znám, zůstanou zdraví a šťastní.."
Nevím, kde se něco takového ve mě bralo, kamarádi kolem vždy měli přání ohledně aut, panenek, her a já taková to ..
Ale bylo tím, že jsem měla asi všechno, ne že by mě máma zavalovala dárky - to vůbec ne - ale všechno v tom smyslu, že jsem byla spokojená na světě a jediné čeho jsme se bála byla vždy další válka, jelikož moje prarodiče o válce často mluvili se sousedy a s rodinou, takže kdykoliv jsme slyšela o neustálých bojích v bývalé Jugoslávii, tak jsem byla na nervy, aby z toho nebyla další světová...
Když jsem přišla do puberty mé sny se začaly točit stále jen na jedno téma - aby si mě kluci mých snů aspoň všimnuli (no bylo jich více, pokaždé se mi líbil někdo jiný, znáte to) ale zdálo se mi, že se to nevyplní nikdy.. byla jsem stále sama a začala jsem upadat do depresí, že to tak bude již navždy - vždy pro někoho vzplanu a on si mě ani nevšimne..
Bylo mi 19let a najednou mi došlo, že se mé sny  bez mého vědomí už dávno splnily.. vždyť všichni ti, pro které jsem tak planula ještě před rokem jsou teď se mnou, mají mě rádi, tráví se mnou většinu svého času, zvou mě se někam pobavit...
Takže doporučuji, pokud máte přání, tak na ně moc často nemyslete a sami zjistíte, že pomalu ale jistě se Vám všechny vyplní sami aniž by jste si toho všimli...
 
Ale jsou přání a cíle na kterých se musí usilovně pracovat...
Vždy jsem snila o tom, že chci být pilotkou, mé mámě se tato představa nikdy nelíbila a ještě k tomu jí připadala nemožná, takže se mi spíše vysmívala..poslala mě na gympl a pak na její vysněnou VŠ ale cesty osudu jsou nevyzpytatelné..
Z VŠ jsem odešla, potkala jsme pár lidí, kteří šéfují na letišti, po té jsme se přihlásila na ČVUT a vzali mě:-)
1.6.jsou zkoušky na stevardku a od září budu dělat brigádu na letišti u dispečinku..
Jo někdy se tomu splnění snů musí pomoci i vlastním přičiněním..
Přeji všem, aby se také postavili těm co jim brání ve štěstí ...!!! :-))
   
25.05.2005 - Společnost - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [6] jiti [*]

    Lilinka: já jsem zase chtěla studovat na VŠ a to se mi nesplnilo

    superkarma: 0 26.05.2005, 14:10:24
  2. avatar
    [5] Žábina [*]

    superkarma: 0 25.05.2005, 20:13:35
  3. avatar
    [4] Lilinka [*]

    jiti: jee, taky si preju kone, jsem zvedava, jestli se mi to nekdy splni

    superkarma: 0 25.05.2005, 19:58:38
  4. avatar
    [3] jiti [*]

    Já jsem si jako malá vždycky přála vlastního koně a taky se to splnilo. Že by na těch čtyřlístkách něco bylo??

    superkarma: 0 25.05.2005, 18:37:37
  5. avatar
    [2] renike [*]

    jses sikulka a gratuluji

    superkarma: 0 25.05.2005, 16:52:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme