Bulvár

Předsudky a dogmata ubližují i mužům

 
Martin Jára je ředitelem občanského sdružení Liga otevřených mužů (LOM), které své poslání definuje jako „podporu rozvoje mužů a mužské identity“. Dříve působil v psychoterapii, v roce 2005 zakotvil v neziskovém sektoru. Psychoterapeutická orientace spojuje všechny zakladatele LOMu, kteří pořádají tzv. mužské skupiny, bezpečný prostor pro muže pro otevřené sdělování a sdílení otázek a názorů.
 
Hlavním cílem LOMu je prosazovat model, ve kterém se o muže starají muži a již ne tolik ženy. S Martinem Járou jsem si o tom povídala v kavárně kina Světozor, v němž také probíhala první veřejná akce LOMu, projekce filmu Můj architekt Louis Kahn.


Máte pocit, že v naší společnosti se ženy k mužům chovají hyperprotektivně?

Já bych vás opravil: hyperaktivně. Na naše workshopy posílaly své muže často ženy, někdo to dokonce dostal jako dárek k narozeninám (smích). Já vůbec neříkám, že to je špatně, ale rádi bychom prosadili jiný způsob. Naší filozofií je „muži mužům“ a já jsem přesvědčený, že to může fungovat výhodněji, lépe, snáz. Dobře je to vidět na tématu otcovství. Když žena říká muži: „Můžeš být starajícím se otcem,“ je to něco jiného, než když to muži říká muž. V LOMu chceme dál dělat zážitkové workshopy, ale rádi bychom to, o čem jsme zatím mluvili jen mezi sebou, přeložili do veřejného jazyka, přiblížili to veřejnosti.

Co by mělo být cílem tohoto „otevření se veřejnosti“?

Jedním z našich permanentních cílů je reflexe. Myslíme si, i když teď budu trochu generalizovat, že dnešním mužům schází sebereflexe. Je potřeba ji podporovat jemně, tvrdě, konfrontačně, politicky, jak chcete, tedy diskusí na webu nebo články v novinách. Chtěli bychom, aby si muži na různé věci přicházeli sami, ne pod tlakem. Aby byli schopni ty věci artikulovat a třeba potom podle toho jednat.


Jak probíhají vaše workshopy?


Je to osobní a skupinová zážitková práce pod vedením. Ve skupině jsou jenom muži, což je zajímavý žánr. Můžu vám dát příklad, ale dokud to nezažijete sama, není to přesné. Tak třeba muž přinese na workshop fotku své matky a mluví s druhými o tom, co s ní zažil. Celé je to jemně řízené, my nejsme žádní „tlačiči“. Pracujeme s velkým respektem k individualitě, to je náš další cíl – chceme podporovat rozmanitou maskulinitu. Protože maskulinita je strašně úzce definovaná, a i když se ta definice rozšiřuje, my bychom rádi řekli: „Když jsi gay, jsi chlap.“ Proč ne?! „Když nezvedáš činky, taky jsi chlap.“ Naším principem je respekt k vlastnímu osobnímu příběhu, k vlastním potřebám, a k tomu hodně podpory.

Už jste říkal, že maskulinita je dneska v hlavním proudu definovaná dost úzce... já mám ale zároveň pocit, že se vůči sobě vymezují dvě skupiny – muži, kteří prožívají něco, co bychom mohli nazvat „krizí maskulinity“, a na druhé straně ti, kteří se radikalizují v takovém ryzím machismu... co z toho pro vás byl prvotní impulz? Nebo vám jde o to, aby pro sebe muži možnosti maskulinity otevřeli?


Aby je otevřeli a sami si vybrali. LOM se rekrutoval z lidí, kterým se líbila knížka Železný Jan Roberta Blye - akademici ji kritizují jako takový sice trochu převlečený, ale pořád patriarchát. Podle mě se muži obracejí k téhle knížce, protože hledají svoji mužskou identitu. My chceme být otevření a neříkat, že tohle je ta správná maskulinita, i když je v mnohém sympatická. V knize se říká, že hledáme třetí cestu, že jsme od machů přešli k ekofeministům, kteří se starají o své děti, ale možná je ještě něco třetího mezi tím. Tak jestli chcete, mně osobně je blízko ten třetí proud, ale taky bych ho nerad definoval. Nemáme doktrínu, neříkáme, že tohle je to správné. Jenom se otevřeně přiznám, že určité prvky machismu těžko snášíme, nechceme se s nimi smířit a připadají nám jako zdroj velkého trápení... hájíme muže před předsudky, doktrínami a dogmaty, myslíme, že jim samotným ubližují.


Je pro vás „krize maskulinity“ relevantní pojem? Mohl byste třeba typizovat - máte dojem, že se kolem vás pohybují určité typy mužů?


Víte, to je taková základní metodologická záležitost, že my netypizujeme. Můžeme si povídat o muži A, B, C, je to asi zajímavé, ale mně to principiálně nevyhovuje. Každý muž má v sobě různé prvky, i ženu. Což souvisí s dalším velkým tématem, a to je strach ze žen... 


Myslíte, že muži mají ze žen strach?

Velký strach. Samozřejmě ho neukazují, ale vlastně ho jenom překrývají  silou, chlapáctvím.

A kdybyste ho měl nějak definovat, je to spíš strach, který má nějaký celospolečenský rozměr, jako je obava z nárůstu vlivu žen ve společnosti, nebo spíš nějaký vztahový, fyzický, sexuální strach?

Já mluvím o iracionálním strachu, který určitě souvisí s tím, že muži jsou často ovládáni ženami, často si to ani nechtějí připouštět a brání se tomu... myslím si, že ten strach tam je a že jeden způsob, jak se s ním vyrovnat, je přiznat ho, říct si, že to pro mě není úplně jednoduché. Tenhle strach souvisí i se strachem z čehosi v uvozovkách ženského ve mně.

Takže to není žádný „konkrétní“ strach...

Když se podíváte na stránky některých „mužských“ organizací, získáte dojem, že existuje mezinárodní ženské spiknutí, které usiluje o zánik mužů. A to asi souvisí i s tím, čemu jste říkala krize maskulinity. Ano, já si myslím, že existuje krize mužské identity, je potřeba to takhle říct. To staré už je pryč, to se neosvědčuje, a nového moc není. Tak buď se můžu vrátit k tomu starému a upevňovat se v tom („správnej chlap je ten...“), nebo se můžu snažit, a to je velmi riskantní, hledat svoji novou identitu, LOM říká tu individuální.

Můžete mi vysvětlit ta vaše čtyři O na webu LOMu?

To jsou základy našeho přístupu a zajímavý je způsob, jakým jsme k nim došli... ten byl intuitivní a iracionální, takže někdo by mohl říct, že spíše ženský. To není výsledek nějakého kalkulu. Pro mě osobně je jedním z atributů muže, že je Odpovědný – že odpovídá za své skutky, že se nevykecává, neomlouvá (moc často), neschovává. Druhá věc je Otevřenost – muž je otevřený - světu a třeba dialogu se ženou. Pak je tam klasičtější kvalita – muž je Odvážný, ale v trochu jiném smyslu. Moje maskulinita není opatrná, ale odvážná, to znamená, že jde dopředu. A čtvrtá věc je Originalita – to je taky to, co muže dělá mužem. Teď bychom si mohli říct: „Jestlipak čtyři O platí i pro ženy?!“ (smích)


Pořádáte seminář s názvem Mužská péče...

To je taková výzva! Já si myslím, že ženské hnutí dává mužům mnoho výzev. Výzev, které zůstaly oslyšeny. A v tom, troufnu si říct, je jakási odpovědnost: Dobře, pojďme my muži zkoumat, jak jsme na tom s péčí. Existuje vůbec něco jako mužská péče, a když, čím se vyznačuje? Nebo je prostě jedna péče, genderově neutrální?


S tím zřejmě souvisí pojem aktivní otcovství a to, že otcovství je v centru vašich aktivit.

Filozoficky je aktivní otec ten, který zařadil otcovství do své mužské identity. Je to ten, který nosí triko Jsem otec a jsem na to hrdý. Myslím, že to tak veřejně úplně není, že se setkáváme s trochu zapíraným otcovstvím. Otcovství aktivní je spolupracující, nebojí se péče, výměny rolí, flexibility a práce pro svoje děti.

Vy se jedním textem na svých stránkách dotýkáte i tématu reprodukčních práv mužů...

Je fakt, že muži v téhle oblasti nejsou respektováni. Ten systém je nastaven na pomoc ženě, což je jakási, já to přeženu, nevědomá institucionální diskriminace, která muže přinejmenším nemotivuje. Přitom reprodukce je záležitostí obou. Ten muž z našeho článku věděl, že je téměř neplodný, už chtěl být aktivní, a systém mu to znemožnil. To je velké téma. A když jsme u toho zdravotnictví, dalším velkým tématem jsou muži u porodu. A teď nemyslím jako móda, ale jako respektovaní partneři, lidi, kteří se na tom svým způsobem podílejí... žena a dítě je v centru a to je v pořádku, ale ten muž tam není jenom slouha, jako někdo, kdo nám dá pět stovek, a pak se toho může účastnit... mně by se třeba líbila taková pozitivní diskriminace, nebo spíš afirmativní akce, kdyby v některé porodnici u nás řekli, že chlapi, kteří jdou k porodu, to mají zadarmo. Přece to, že tam jde, už je nějaká investice. A ještě za to má platit?

Vaší první veřejnou akcí byla projekce filmu Můj architekt Louis Kahn. Proč jste si vybrali právě tenhle film?

Jedním z našich témat je takové to silné a neřešitelné téma, jestli člověk, který má určité nadání a je muž, má právo vytvořit si nestandardní rodinný systém. Louis Kahn byl vynikající architekt a zároveň měl tři paralelní vztahy, děti všude možně. To je taková choulostivá věc a můžeme se ptát, nakolik on vlastně zradil třeba svoji otcovskou povinnost. Na druhou stranu ho syn měl a má rád, šel v jeho stopách a řekl v diskusi po filmu, že pro něj otec byl hrdinou a během filmu se stal člověkem. Je to kontroverzní: Jsou muži, kteří nejsou doma a nepřebalují děti, ale neznamená to, že by své děti neměli rádi, že by nebyli pro rodinu. Ten film nedal odpověď, ale mě konkrétně zaujala tahle věc: Co mám jako chlap udělat se svým nadáním.


Jak vaše aktivity zapracovávají ženy? Narážím tím na to, že i když je femininita a maskulinita definovaná polárně, v praxi to není tak, že ženy jsou jen pasivní a muži jen aktivní, dominantní. Spíš tu funguje nějaká vztahová dynamika, takže pravděpodobně na to, že muži prožívají krizi maskulinity, budou mít vliv ženy. Nemělo by tedy k proměně docházet vzájemně, ve spolupráci?

Souhlasím, zkusme aspoň občas minout kategorie dominance a submise a pokusit se o partnerský dialog. To si LOM opravdu přeje. A dialog je něco jiného než apely, konfrontace, než kázání nebo články, kdo by co měl jak dělat. Dialog vyjadřuje větší zájem o to, jak se druhý člověk má a co vlastně potřebuje. Já jsem rád, když je žena aktivní. A můj vzkaz ženám by mohl být, aby z té své aktivity ubraly tu hyper-složku ve vztahu k mužům, aby netlačily, a když jsou naštvané, aby to řekly. Tím zároveň nechci naštvat všechny ty ženy, které se starají o dialog a jsou odmítány, což je samozřejmě taky fenomén. Každopádně za LOM jsme v těchto věcech otevření.

Určitě jsou případy, kdy by muž chtěl být v určitých věcech aktivní, ale žena ho z různých důvodů do „své domény“ nepustí.

Já teď řeknu takovou možná kacířskou věc: Myslím si, že péče je pro ženu docela dobrým nástrojem moci. „To je moje teritorium, sem mi nevstupuj.“ Takže muži, kteří by rádi vstoupili, jsou vykázáni. A protože muži obecně mají taky zájem o moc, musejí se za ní vydat někam jinam.

Zdroj: www.ta-gita.cz - genderová tisková a informační agentura
Autorka je externí redaktorkou gitY.

   
03.11.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [28] Liina [*]

    Tak pozor - www stránky jsem našla... Ale to o nicneříkajícím obsahu platí nadále

    superkarma: 0 06.11.2006, 14:19:03
  2. avatar
    [27] Meander [*]

    Martina Járu znám, měla jsem tu pochybnou čest se v jeho blízkosti jeden čas vyskytovat. Prosím, izolujte to spolu s Ulmannovou někam, kde to nemůže škodit...

    superkarma: 0 06.11.2006, 11:51:04
  3. avatar
    [26] Liina [*]

    Nějak jsem nepochopila, co chce autor říct... Protože jsem poměrně zvídavá, myslela jsem, že na netu bude mít zmiňovaná organizace nějaké webové střánky, kde se konečně dozvím o co jim jde a kde vlastně ti muži vidí problém. Našla jsem pouze nějaký blog, s podobně nicneříkajícím obsahem, jako je tento článek.. Dost se tomu divím, protože pokud ta skupina svoje pocity vnímá jako společenský problém, který je třeba řešit, měla by ho dokázat alespoň srozumitelně formulovat.

    superkarma: 0 06.11.2006, 08:21:04
  4. [25] karkule [*]

    "Pracujeme s velkým respektem k individualitě, to je náš další cíl – chceme podporovat rozmanitou maskulinitu. Protože maskulinita je strašně úzce definovaná, a i když se ta definice rozšiřuje, my bychom rádi řekli: „Když jsi gay, jsi chlap.“ Proč ne?! „Když nezvedáš činky, taky jsi chlap.“ to je teda moudro, na to by hned tak někdo nepřišel

    superkarma: 0 05.11.2006, 14:09:57
  5. avatar
    [24] prece ja [*]

    Upřímě vůbec jsem nepochopila, co tím chtěl autor říci. Je možná pravda, že v dnešní době už nejsou určeny role muže a ženy, jako to bylo dřív, bohužel je to tak, že muž "se hledá" v té nové roli a žena jde do práce a pak maká ještě doma a pokud jí doma "pomáhá" obdivují ho všichni.I když muži pláčou, jak je ten svět pro ně špatny , dodnes je normální, že utečou od rodiny a jdou se "realizovat" a žena živí sebe, děti a doufá, že si chlap na rodinu vzpomene. No zkuste tohle udělat jako žena!Všichni vás roznesou na kopytech.

    superkarma: 0 05.11.2006, 11:13:08
  6. avatar
    [23] rumcajs.tm [*]

    7kraska: Možná,že jsou blbci,kteří si dokazují co umí,,na ukor druhých.Já osobně,bych dal přednost ženě,pokud má lepší perspektivu.!!Nejde jen o peníze,ale i seberealizaci.To bych ale zabřednul do rodinných vztahů,,a to se mi nechce!!Pravdy jsou někdy tři!

    superkarma: 0 05.11.2006, 08:19:58
  7. [22] 7kraska [*]

    EvaF1 a co kdyz je to zena? Ten, co ma to mimoradne nadani...ta si taky muze vytvorit nestandardni rodinny model? U nas doma jsme mimoradne nadani oba, tak co s tim? :-)))) Asi nic, o dite a domacnost se staram ja. A kdo vydelava penize, bych radeji neuvadela (taky ja). A ten druhej mimoradne nadanej si dela svou mizerne placenou praci a je stastnej. Aspon ze nema paralalne dve nebo tri dalsi rodiny, diky Bohu.

    POdle mne plati, ze kazdy genius je pro lidstvo ztracen, pokud se narodi jako zena....bohuzel nevim, ci to je citat.

    superkarma: 0 05.11.2006, 05:10:37
  8. avatar
    [21] Eva_CZ [*]

    Jedním z našich témat je takové to silné a neřešitelné téma, jestli člověk, který má určité nadání a je muž, má právo vytvořit si nestandardní rodinný systém.

    HE?

    superkarma: 0 04.11.2006, 17:22:26
  9. avatar
    [20] Vivian [*]

    rumcajs.tm: tobě předsudky a dogmata neubližujou?

    superkarma: 0 04.11.2006, 13:03:42
  10. avatar
    [19] rumcajs.tm [*]

    A proč jsem napsal ::není vlastně diskutovat očem,,misto: očem diskutovat??aby to bylo nesrozumitelné přesně,, jako tento článek.

    superkarma: 0 04.11.2006, 11:40:55
  11. avatar
    [18] rumcajs.tm [*]

    No,,,Mi to připadá,jako mnoho povyku pro nic.Kdyby to autorka shrnula do deseti vět,,bylo by to srozumitelnější.Ale takhle!!!!není vlastně diskutovat o čem

    superkarma: 0 04.11.2006, 11:37:34
  12. [17] 7kraska [*]

    Nejlepsi je toto - citace z rozhovoru: Jsou muži, kteří nejsou doma a nepřebalují děti, ale neznamená to, že by své děti neměli rádi, že by nebyli pro rodinu. Ten film nedal odpověď, ale mě konkrétně zaujala tahle věc: Co mám jako chlap udělat se svým nadáním. Takovyho jednoho nadanyho mam doma :-). Ten Louis Kahn musel byt taky posuk.



    superkarma: 0 04.11.2006, 08:01:48
  13. avatar
    [16] Suzanne [*]

    No potěškoště A když do tohohle přijde krize středního věku, tak je to vůbec darda

    superkarma: 0 03.11.2006, 21:58:48
  14. avatar
    [15] danae [*]

    bonda:... já taky a sama půjdu na ryby. Tenhle článek mě zas po dlouhé době dostala vyprovokoval k psaní tady. Páááne jo, mám šikovného muže, ale kdyby na něm záleželo, tak sedíme v jeskyni na bedně od sardinek a jemu by to bylo fuk takže jaké potlačování. Rovnováha je nutná, jinak to fungovat nebude. Mužský a ženský princip je nutný.

    superkarma: 0 03.11.2006, 19:47:24
  15. avatar
    [14] bonda [*]

    Myslím si, že péče je pro ženu docela dobrým nástrojem moci. „To je moje teritorium, sem mi nevstupuj.“ Takže muži, kteří by rádi vstoupili, jsou vykázáni.
    Jéžiš chlapi, nechcete někdo mít takovou moc u mě doma? Ráda předám.
    No vlastně můj puberťák má taky doma svoje teritorium, o které ale nepečuje a podle toho to tam vypadá. Pro mě je to bezúklidová zóna.

    superkarma: 0 03.11.2006, 14:19:27
  16. avatar
    [11] Rybulka [*]

    Majucha: Kdyby aspoň kopali, mně připadá, že nedělaj vůbec nic, a to je šílený

    superkarma: 0 03.11.2006, 13:37:09
  17. [9] tornado-lou [*]

    priznam se, ze sem to nevydrzela do konce. muze mi nekdo rict co bylo smyslem?

    superkarma: 0 03.11.2006, 13:21:23
  18. avatar
    [8] Vivian [*]

    Kelly: trefné.

    superkarma: 0 03.11.2006, 12:31:34
  19. avatar
    [7] femme [*]

    chlapi mají cca tři strachy a to, aby měli erekci, aby jim nevypadaly vlasy a aby nedošlo pivo

    superkarma: 0 03.11.2006, 11:54:06
  20. avatar
    [6] Kocicka [*]

    no jak to tak čtu letem světem...chlapy vlastně už po většinou nejsou chlapy a to se tady řeší a nejhorší na tom je, když je na to upozornují ženy co? Shledávám tutu situaci pravdivou a velmi smutnou

    superkarma: 0 03.11.2006, 11:13:53
  21. avatar
    [4] Kelly [*]

    ... tolik slov o ničem

    superkarma: 0 03.11.2006, 10:55:44
  22. avatar
    [3] mutina [*]

    Tak jsem celý článek poctivě přečetla, přesto nechápu. Jediný dojem, který zůstal, je: Nevědí, co chtějí, ale nadají pokoj, dokud to nedostanou.

    superkarma: 0 03.11.2006, 10:52:09
  23. avatar
    [1] Evikus [*]

    To jsou teda ale pindy.............

    superkarma: 0 03.11.2006, 06:54:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme