Bulvár

Předseda pod okny

Krásný den v redakci i Ženám-in!

S nervy v „kalhotách" jsem musela o svatém týdnu navštívit ve večerních hodinách lékaře na pohotovosti. Obrovské křeče v břiše vysvobodila jediná otázka, kterou mi lékař při pohmatu na ně položil: „Co děláte?"
“Mám svaťák!" vyhrklo ze mě. S hlubokým výdechem úlevy mávnul rukou na sestru, která okamžitě věděla, co to znamená (vytáhla injekční stříkačku), a s novým nádechem poznamenal: „Tak to jsme doma. Sestro, píchněte jí jednu..." a odkráčel sledovat večerní zprávy. Ten týden mi naprosto unikalo, že existuje něco jako jídlo, ráno a večer, že se lidé mohou také smát a spát, a že vůbec mohou být u maturitní komise „opravdoví" lidé. Strach, který jsem měla, udělal své. Řeči mých rodičů, proč bych maturitu nezvládla, když ji zvládli jiní, a když jsem patřila celé roky mezi ty nejlepší, mě nikterak neuklidnily.

Termín maturity jsem měla ve středu, ale už v pondělí jsem s ostatními spolužáky napochodovala do školy na slavnostní zahájení maturit. Kromě předsedajícího maturitní komise pana profesora Aleše M., který nám byl představen, jsme všechny znali, neboť šlo o naše profesory. Polovina strachu ze mě spadla, neboť nikdo jiný než lidé u maturity opravdu nebyli. Žádný mimozemšťan nepřiletěl. Tvář předsedajícího profesora mě matně utkvěla v paměti, ale víc mě nezajímal. Pilovala jsem doma dál otázky... když v tom pondělním podvečeru jsem za okny svého pokoje zahlédla známou tvář předsedy maturitní komise. Místo tichého brblání a mumlání už téměř naučeného sebezkoušení jsem nahlas vykřikla: „To je on!"  Moje zvolání přivolalo do pokoje mamku, které málem vypadl v kuchyni úlekem hrnek z ruky. „A kdo?" otázala se. „No přeci ten náš předseda.“ „Asi si šel prohlédnout naše město, když celý den seděl u maturity," poznamenala, a vrátila se zpět, odkud přišla. Nevím, víc než zastávka a vlaky, které nám jezdily před okny, tam nebylo, koukal do oken bytových jednotek.

Ve středu jsem úspěšně odmaturovala s vyznamenáním, a maturitní komisi včele s předsedou nadobro pustila z hlavy. Obrovská radost nebrala konce. Když tu večer se před okny opět bezcílně procházel ON. A ve čtvrtek zase. Pustila jsem jeho promenády z hlavy. V pátek při předávání maturitních vysvědčení mi oficiálně pevně potřásl pravicí přede všemi, a upřeným pohledem z očí do očí pověděl víc než ostatním. V nestřežené chvilce po slavnostním vyhlášení řekl, že se do mě zamiloval hned jak mě v pondělí spatřil. A od té doby je do mě úplný blázen. Chodí celý týden před mými okny, abych si ho všimla. Chtěl by stát vedle mě s kyticí růží. Bylo mi tehdy devatenáct let, jemu, pohlednému matikáři, mohlo být pětatřicet. Před odjezdem do Brna se za mnou přišel domů rozloučit, donesl kytici růží, dal mi svoji adresu a pozval k sobě do Brna. (Nic trestného na tom nebylo. Byla jsem dospělá a měla po maturitě. Stejně jako on už nebyl v komisi, neboť vše bylo za námi.)

Rodina řekla, že si nemám se „starým" mužským nic začínat, ale mojí cestě do Brna nebránila. Vážnou známost jsem měla. Šlo spíš o jakési povyražení, pomaturitní svobodu, která se musela nějak oslavit. Pozval mě na oběd a nespustil ze mě oči. Při první schůzce jsem na rovinu řekla, že své plány i kluka mám, když mi nabízel místo ve škole i po boku ve svém životě. Měl už tehdy dobré postavení, a tak si mohl dovolit rozhodnout, koho si vedle sebe do školy přijme za sekretářku. Po prázdninách jsem odešla do Prahy, mobily nebyly, telefonů pomálu, adresy nestálé, a tak se do vzpomínek vytratila jedna krátká sladká epizodka spojená s mojí maturitou.

Kdybych tenkrát věděla, že u maturity jsou opravdu lidé z masa a kostí, kteří když ztratí hlavu, tak jednají jako obyčejní puberťáci, určitě bych neskončila o svatém týdnu s žaludeční neurózou a injekční stříkačkou v zadku na pohotovosti. Ale říkejte to člověku týden před maturitou. Neuvěří vám to ani jediný.

Maca.M.


Wow, tak to je nááádherně romantické :). Děkujeme :).

Vzpomenete si, jaké profesory jste měla u maturity? Líbil se Vám některý, nebo jste na to neměla ani pomyšlení? Jak Vám šla maturita? Byla jste nervózní? Učila jste se o svaťáku? Vysypala jste všechno jako z rukávu, nebo Vám hrůzou vypadávaly znalosti z hlavy?

Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz!

   
24.05.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] arjev [*]

    Pěkné čtení,myslela jsem,že to dopadne jinak ,ale i tak

    superkarma: 0 24.05.2007, 11:24:28
  2. [1] Pavla_b [*]

    pěkný příběh

    superkarma: 0 24.05.2007, 11:10:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme