Před revolucí jsem měla, jak já říkám „černý puntík", proto jsem nemohla dělat všechno. Avšak hned v roce 1990 jsem dostala příležitost pracovat jako vedoucí oddělení, kde jsem měla víc jak stovku podřízených," píše čtenářka Ježura k dnešnímu tématu.

Další příspěvek k dnešnímu revolučnímu tématu přišel od čtenářky Ježury. Za komunistů se jí lehce nežilo, sama je dnes vlastně spokojená, ale... ale o tom již níže sama Ježura...


Jsem již ta starší generace, proto pamatuji dobře dobu před revolucí a žiji i v té „novější" době. Budu-li hodnotit vše z pozice jak to vidím jen já za sebe, tak jsem na tom vlastně vydělala. Před revolucí jsem měla, jak já říkám „černý puntík", proto jsem nemohla dělat všechno. Avšak hned v roce 1990 jsem dostala příležitost pracovat jako vedoucí oddělení, kde jsem měla víc jak stovku podřízených. Nebylo to jednoduché, měla jsem těžké sny, ale když se zamyslím dnes, víc jak po deseti letech v důchodu, tak vlastně se mi tato práce líbila. Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.

Toto je opravdu moudré přísloví a platí to nejen o mé práci v té vyšší zodpovědnější funkci, ale i v dnešní době. Je pravda, že já bych asi dnes měla nižší důchod, protože bych měla ne tak zodpovědnou a méně placenou práci, ale na druhou stranu má všechno své plusy a mínusy. Je pravda, že nezaměstnanost je velký strašák. Ze spousty lidí nadělala lenochy, kteří jen natahují ruce, event. kradou. Ti poctivci na to zase nějak doplácí. Je ale také pravda, že kdo chce, ten si práci najde, třeba ne tak rychle jako dřív, ale musí chtít a hlavně se práce neštítit. Co se mi ale opravdu moc „příčí", to jsou ty hodně velké rozdíly mezi „normálními lidmi" a těmi "nahoře" nebo těmi, co zbohatnou velice rychle a snadno a pak si ani těch peněz neváží. Zbohatnout za každou cenu se také snaží nyní majitelé bytů, kterým končí regulace. To bude zase určitě dlužníků a bezdomovců! Já jsem v podstatě člověk skromný, spokojený, nikomu nic nezávidím a vždy přeji jen to nejlepší, proto je mi líto i těch, kteří za svá neštěstí opravdu nemohou. Já si vždy říkám, díkybohu, že jsme zatím s manželem na všechno dva, pro jednoho by to bylo všechno hooooodně těžké!

Ježura

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Jak se žilo za komunistů a jak se žije dnes

Jak se vám žilo před sametovou revolucí a jak se vám žije dnes?

Zhodnoťte s odstupem, zda se naplnila vaše očekávání po listopadu ´89. Jak se vám žilo za komunismu a jak se vám žije dnes? Jste spokojená? Vyhovují vám možnosti, které dnešní svoboda a volný přístup k informacím poskytují, anebo vás přivádějí do stresových stavů a bojíte se třeba o práci, důchod...? Chvalte či haňte stav demokracie v Česku: Vaše názory nás zajímají! Posílat je můžete k tématu dne na úterý 16. listopadu 2010. Příspěvky ať jsou dlouhé alespoň jako tento odstavec, tedy pokud chcete mít šanci na získání jednoho ze tří dévédéček s takřka hororově laděného thrilleru Loď smrti, jedna z vás k němu obdrží i třpytivý sprchový gel s diamantovým práškem a minerály Skin so soft od Avonu. Své příspěvky posílejte na redakční e-mail!

Loď smrti

Reklama