Bulvár

Před 80 lety vznikl Vatikán, nejmenší stát světa


Ještě před dvěma sty lety se papežský stát rozkládal na většině Apeninského poloostrova. Žilo v něm na tři miliony obyvatel.

Dnes má jeho nástupce – městský stát Vatikán – asi šest stovek občanů a necelý půl kilometr čtvereční rozlohy z něj činí nejmenší stát světa.

Největší část území ztratil církevní stát v roce 1860 při sjednocování Itálie, kdy byl zredukován na Řím a okolí, a deset let nato byl násilně začleněn do Italského království. Až podpisem takzvaných lateránských dohod 11. února 1929 vznikl nezávislý stát Vatikán.

 

Součástí těchto smluv, které podepsali v Lateránském paláci v Římě italský ministerský předseda Benito Mussolini a kardinál Pietro Gasparri, byl i konkordát, který stanovil vládnoucí postavení katolické církve v Itálii, a finanční dohoda, jíž se Itálie zavázala zaplatit svatému stolci 750 milionů lir v hotovosti a miliardu lir v cenných papírech jako náhradu za území patřící kdysi k papežskému státu a jako odškodné za stav vytvořený v roce 1870.

 

Předchůdce vatikánského ministátu, který dnes leží uprostřed Říma a jehož úřední řečí je latina a italština, se začal konstituovat ve 4. století, kdy papežové získali na území tehdejší římské říše rozsáhlé statky. V roce 755 panovník franské říše Pipin Krátký předal papeži Štěpánovi II. římskou oblast a ravennský exarchát (správní obvod) a v roce 800 Karel Veliký vyhlásil území za zvláštní imunitní oblast franské říše a papeže za prvního říšského biskupa.

 

Začátkem 13. století zbavil papež Inocenc III. církevní stát podřízenosti Svaté říši římské a vytyčil požadavek svrchovanosti nad světskými panovníky. Ve 14. století byl papežský stát pod silným vlivem Francie. V letech 1309 až 1377 papežové sídlili v Avignonu, od roku 1378 je ale stálou rezidencí papežů Vatikán. V roce 1798 byl církevní stát pod vlivem francouzské revoluce na krátkou dobu zrušen. Napoleon Bonaparte ho obnovil a prohlásil za součást své říše. Restaurován byl papežský stát Vídeňským kongresem roku 1815.

 

Dnes tvoří Vatikánský stát Apoštolský palác (rezidence papeže s 1400 místnostmi) se zahradami a přilehlými budovami, chrám sv. Petra (nejmonumentálnější církevní stavba křesťanského světa vystavěná nad hrobem svatého Petra) a náměstí sv. Petra. Exteritoriální vatikánský statut mají i další stavby na území Říma (čtyři baziliky a budova kolegia) a papežovo letní sídlo v Castel Gandolfo (asi 20 kilometrů jihovýchodně od Říma).

 

Vatikán je teokratickou monarchií, v jejímž čele stojí papež, který je zároveň hlavou římskokatolické církve. Volen je doživotně kolegiem kardinálů (konkláve). Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou církevní koncily, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení Vatikánu a římskokatolické církve je v pravomoci římské kurie, složené ze státního sekretariátu, devíti posvátných kongregací v čele s prefekty (v podstatě ministři), třech tribunálů, 11 papežských rad a několika komisí a výborů.

 

Na bezpečnost papeže dohlíží od roku 1506 švýcarská garda, kterou tvoří nyní asi 130 mužů a je tak nejmenším oficiálním vojenským útvarem na světě. Její příslušníci musí být svobodní Švýcaři, katolíci ve věku 19 až 30 let a vysocí přes 1,74 metru. Za veřejný pořádek ve Vatikánu je zodpovědná zhruba stejně početná četnická jednotka.

 

Vatikánská ekonomika je založena na turistice. Každoročně přijíždějí miliony poutníků a turistů mimo jiné obdivovat vatikánské paláce, muzea, knihovnu a díla slavných umělců, zejména Michelangelovu fresku Poslední soud v Sixtinské kapli. Zdrojem příjmů Vatikánu jsou i výnosy z odškodnění z roku 1929 uloženého do akcií, zlata a valut, z pronájmu nemovitostí, z vydávání poštovních známek a mincí, z vlastního nakladatelství, televize, stanice Radio Vaticana a katolických novin. Přes miliardu korun vybere Vatikán každý rok v kostelích celého světa jako „Petrův halíř“.

   
11.02.2009 - Kultura - autor: Marie Šrámková

Komentáře:

  1. avatar
    [4] OlgaMarie [*]

    borovec: Nám zavřeli faráře v roce 1960 za to, že nechal při mši přisluhovat dosud nevysvěceného kněze. Ve vězení zemřel a vím, že se mu pokoušeli také dokázat zneužívání. V roce 1982 měli venkovští faráři mzdu kolem 750,-Kč, také bych mu asi přidala v dobré víře, že jsou lidmi, kteří ještě rozeznají dobro od zla.

    superkarma: 0 11.02.2009, 15:07:56
  2. avatar
    [3] OlgaMarie [*]

    Chybí zde alespoň krátká zmínka o boji o investituru.
    Jak bych si ráda prohlédla depozitáře vatikánského muzea! A také by mě zajímalo, zda v hrobu sv. Petra ještě něco je. Jako byl proveden archeologický výzkum pod katedrálou v Santiagu de C. Tam alespoň nalezli centrální hrob z 1. století.

    superkarma: 0 11.02.2009, 14:59:55
  3. avatar
    [2] Meander [*]

    borovec:

    superkarma: 0 11.02.2009, 14:58:21
  4. avatar
    [1] borovec [*]

    Farář jezdil za nemocnou babičkou vždy o důchodu a hned ji povinně skásnul(1982).Jsou to lumpové.Nechodila jsem na náboženství.Měla jsem kliku,tenkrát seděl za zneužívání holek(1962rok).

    superkarma: 0 11.02.2009, 14:57:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme