František Filipovský - vlevo

František Filipovský patřil k nejosobitějším českým hercům. Z několika stovek postav, které za svou více než šedesátiletou kariéru na divadle, ve filmu, v televizi a v rozhlase vytvořil, zůstávají v paměti diváků například jeho inspektor Mrázek z Hříšných lidí města pražského či „šplhouni“ Mazánek s Krhounkem ze studentských komedií pro pamětníky.

Exceloval také v dabingu, kde nezaměnitelným způsobem propůjčil svůj hlas například francouzskému herci Luisi de Funésovi. Poctou jeho dabingovému umění je Cena Františka Filipovského, která je od roku 1995 každoročně udělována za mimořádné výkony v oblasti dabingu audiovizuálních děl v jeho rodné Přelouči.

František Filipovský Filipovský původně vystudoval filozofii. Už během studií začal jako ochotník hrát divadlo, kterému pak věnoval celý svůj život.

Jeho doménou byla činohra, příležitostně se však věnoval i režii. Zpíval, tančil v operetě a dokonce působil i v opeře. Především však byl herec.

Filipovský prošel zkušeností téměř celé předválečné divadelní avantgardy, pracoval pod vedením Emila Františka Buriana i Jiřího Frejky a nejdéle a nejúspěšněji v Osvobozeném divadle po boku Jiřího Voskovce a Jana Wericha.

František Filipovský (vzadu)V roce 1945 zaměnil tehdy slavnou Uranii za prkna Národního divadla, na kterých pak za víc než čtyřicet let vytvořil bezpočet rolí. Byly to role hlavní, jako jeho nezapomenutelný Harpagon v Molierově Lakomci, ale i mistrovské miniatury jako hrobník v Hamletovi nebo Principál v Prodané nevěstě.

Z velkého množství Filipovského filmových postav nelze zapomenout například na ty, které vytvořil v komediích Škola – základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, natočených podle knížek Jaroslava Žáka. Hrál i v dalších populárních snímcích, například ve filmech Klapzubova jedenáctka, Císařův pekař – Pekařův císař, Poslušně hlásím, Svatba jako řemen nebo Šest medvědů s Cibulkou, Jak utopit doktora Mráčka

Reklama