První máj, 5. květen, 8. květen, 9. květen... Květen je následně po prosinci nejbohatším měsícem na různá výročí. Hned prvního odstartoval „měsíc lásky“ Svátkem práce. Ale málokdo si připomene, že dnes je tomu právě 63 let od začátku „Pražského povstání“ – převratu, který v podstatě nastartoval
a završil začátek a neodvratný konec 2. světové války v bývalém Československu.

Porážka fašistického Německa byla na jaře roku 1945 už definitivně neodvratná. Bylo nasnadě, že
se celosvětový válečný neúspěch zdecimované německé armády musí projevit i v okupovaném Československu a bylo jen otázkou času, kdy vítězící spojenecká vojska vstoupí na naše území. 

Pražským povstáním, do kterého se zapojilo na třicet tisíc lidí, vyvrcholila na jaře 1945 série odbojných akcí z mnoha míst tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Jedny z nejtvrdších bojů se odehrály v Praze, u budovy Českého rozhlasu. Právě rozhlasové vysílání dalo impuls k otevřenému odporu proti okupantům.

5. květen 1945

I když 5. května 1945 vydal německý policejní prezident zákaz shromažďování osob v pražských ulicích, začali lidé už během dopoledne smazávat německé nápisy, vyvěšovali československé vlajky a veřejně zpívali státní hymnu. Ale říšský státní ministr pro Čechy a Moravu, Karl Hermann Frank, se přesto domníval, že není situace kritická a vše se uklidní. Vojsko zůstalo v kasárnách...

V sobotu 5. května 1945 ráno uslyšeli posluchači v éteru historickou výzvu: „Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby ihned přišlo do Českého rozhlasu!“ Praha žádala o pomoc. Rusky, anglicky, francouzsky... Na pomoc rozhlasu vyjely policejní posily. Boj o rozhlas trval do večera.
V 18 hodin se německá posádka vzdala.

6. květen 1945
Povstalci začali ovládat město. Ale Němci byli odhodláni bránit českou kotlinu stůj co stůj. K Praze se začala stahovat německá vojska. Česká národní rada (ČNR) v čele s Albertem Pražákem vyzvala ke stavbě barikád. Ráno jich stálo v pražských ulicích okolo 1600.

7. květen 1945
V Praze se objevily jednotky Ruské osvobozenecké armády. Ta původně pod velením generála Andreje Vlasova bojovala na straně Německa, ale později se přidala na stranu spojenců. Vlasovci se rozhodli Praze pomoci. Obsadili mosty, ruzyňské letiště a zastavili útok SS skupin. Lidé vojáky vítali jako osvoboditele, ale komunisté v ČNR s pomocí nesouhlasili. V pondělí 7. května večer proto Vlasovci Prahu opustili a zamířili na západ. Některé jejich jednotky ale bojovaly v Praze ještě druhý den ráno.

8. květen 1945
V úterý 8. května Německo kapitulovalo. Poslední boje s německými jednotkami SS, které nechtěly přijmout kapitulaci, se na území Československa ještě vedly na Moravě, na Slovensku v Karpatech a především západně od Prahy. Od západu přišli na pomoc Československu vojáci americké armády a vstoupili do Plzně. Nepostupovali ale na Prahu, protože hlavní město Československa měla podle dohody vítězných velmocí osvobodit Rudá armáda.

V Praze zatím Němci stupňovali útok na město. Nejhorší chvíle nastaly čtvrtý den povstání, v úterý 8. května. Povstalcům docházela munice. Němci Prahu bombardovali a ostřelovali tanky a děly. Povstalci začali ustupovat...

Odpoledne začal německý velitel, generál Toussaint, vyjednávat s ČNR příměří a odchodu německých vojsk na západ. V 16 hodin byla podepsána dohoda o kapitulaci německých vojsk v Praze. Němci odešli z Prahy. Uvnitř zůstaly jen skupiny fanatiků a oddíly SS.

Ve 23.00 středoevropského času vstoupila
v platnost celoněmecká kapitulace.
Válka v Evropě skončila.

9. května 1945
Středa – 9. květen 1945 – je „prvním dnem míru“. Do „osvobozené“ Prahy přijíždějí konečně první tanky Rudé armády a postupně obsazují celé město. Krveprolití ale pokračuje. Nechráněné hrstky prchajících Němců polévá rozvášněný dav benzinem, zapaluje, ubíjí k smrti...

Před sedmou hodinou večer konečně poslední německé jednotky opouštějí Prahu. K ránu 10. května opustili poslední němečtí vojáci Zbraslav.

Tak v Československu skončila 2. světová válka.

Zdroj: Státní archiv

Reklama