Domácnost

Prázdniny u babičky a u dědy


Celý týden zobat třešně, hrát si s jezevčíkem, objevovat na půdě zaprášené poklady nebo si pochutnávat na čerstvých buchtách. Prázdniny u babičky a dědečka jsou pro děti něco zvláštního. Však my dospělí na ně také rádi nostalgicky vzpomínáme.

 

Základem pro úspěšné prázdniny s vnoučaty je příprava. Prarodiče, rodiče i děti by si měli před prázdninami u dědy a babičky společně sednout a probrat všechny důležité body dovolené. Při této rodinné poradě, která může v krajním případě probíhat i po telefonu, by měl každý říct svá přání a své nápady.

 

Při této příležitosti by také měla být stanovena určitá pravidla. Ať už jde o koukání na televizi, zobání sladkostí nebo chození do postele. Pro děti je důležité nenabourat jim jejich denní režim.

 

Stanovte jasná pravidla

 

Někteří psychologové radí, aby si prarodiče prosadili vlastní pravidla hry. U babičky a u dědečka jsme v jiné domácnosti. Tady se u jídla na televizi nekouká, i když to maminka doma normálně povolí.

 

Na druhou stranu, jsou prázdniny, a tak můžeme dětem dopřát více volnosti. Děti sami vědí, že prázdniny jsou výjimečný stav, a tak také platí výjimečná pravidla.

 

Zabavte je

 

Rozhodnutí, jak bude vypadat prázdninový den, by si měli dělit prarodiče s dětmi. Ideální je se střídat. Jeden den rozhoduje babička s dědečkem, co se bude dělat, a druhý den vymyslí program děti. I když ze začátku drobotina nemusí být nadšená, že má jít na výlet nebo do divadla, neměli bychom se od toho nechat odradit.

 

Hodně věcí se dá dětem přizpůsobit. Je to především dobrá příležitost umožnit jim získat nové zážitky. Pro děti je také zajímavé prožít s prarodiči jejich běžný den. Každodenní činnosti, které jsou pro dospěláky naprosto banální, jsou pro malé děti nezvyklé a vzrušující. Například práce na zahrádce s babičkou nebo výroba nové ptačí budky s dědečkem může být skvělá zábava.

 

Také společné vaření nebo pečení jsou činnosti, o kterých budou děti mluvit ještě několik týdnů po prázdninách. U většiny prarodičů bývá nedostatek hraček. Babička s dědečkem by proto měli už před příjezdem vnoučat zkusit nějaké starší hračky najít, případně si vypůjčit v knihovně nějaké hry nebo knížky.

 

Pro prázdniny s vnoučaty je dobrá tlustá knížka, ze které se dá číst každý večer kousek. 

 

Trocha nostalgie

 

Dům prarodičů je zvláštní místo, kde můžeme nahlédnout do rodinné historie. Děti tu mohou vidět věci z dětství jejich rodičů. Ukáže se jim zcela nový pohled a pochopí i důvod, proč mamince nebo tatínkovi na té či oné věci tolik záleží.

 

Prarodiče mohou vnoučatům vyprávět, na kterém křesle ráda sedávala jejich maminka, když byla malá, nebo mohou společně uvařit jídlo, které měl tatínek jako dítě nejraději.

 

Když se jim stýská

 

I přes nabitý program a spoustu zábavy se může dětem začít stýskat. Je to naprosto normální jev a nemusíme si z toho dělat těžkou hlavu.

 

Důležité je znát ty správné triky, jak stýskání dětem usnadnit. Aby byl stesk po mamince a tatínkovi menší, měli by prarodiče vnoučatům umožnit pravidelný kontakt s rodiči. Vždycky můžeme navrhnout, že společně zavoláme mamince a tatínkovi, abychom jim vyprávěli, co jsme celý den dělali.

 

Někdy ale ani to nepomůže. V žádném případě by na to ale neměli prarodiče reagovat uraženě. Je zcela normální, že děti své rodiče postrádají. Neznamená to, že děti nemají babičku s dědečkem rády.

 

Pokud je stýskání velké a přijdou na řadu slzičky, měli by mít prarodiče v ruce ten správný uklidňující materiál. Rodiče by měli dětem s sebou zabalit věci, které je v případě potřeby uklidní. V krizi by neměl chybět mazlicí kapesník nebo oblíbený plyšový medvídek.

 

Také fotoalbum s fotografiemi mámy, táty, pejska a domečku pomůže mnoha dětem překonat stesk a smutek z odloučení.

 

Delší návštěva vnoučat může být pro seniory pěkně náročná. V roli babičky a dědečka nemusí nikdo předstírat, jak je stále ještě vitální. Vnoučatům ve školním věku jen prospěje, když se budou muset naučit brát ohled na starší lidi.

 

Vztah ke svým vnoučatům by měli prarodiče vytvářet průběžně. Společné prázdniny jsou dobrým důvodem k tomu zavolat si a naplánovat, co všechno budeme podnikat. A také později si můžeme společně strávený čas připomenout v dopise nebo v e-mailech. 

 

Toto by měli prarodiče dostat jako „příslušenství“ ke svým vnoučatům:

 

+ léky, které děti berou, a přesný návod, kdy je užívat

+ telefonní číslo, na kterém jsou rodiče kdykoliv k zastižení

+ oblíbené hračky a plyšáky, bez kterých děti neusnou

+ fotoalbum pro případ, že se bude dětem stýskat

+ dostatek oblečení pro každou příležitost. (nejen „lítací“ kalhoty a „zahradní“ trička, také slušné oblečení, když se pojede na výlet do města)

   
22.07.2008 - Dům a byt - autor: Pavel Miškovský

Komentáře:

  1. [16] Aluš [*]

    Jsem také babičkou a závidím všem prarodičům, kterým děti dávají vnoučátka na prázdniny. Mám dceru v Německu, má šestiletého chlapce a nechtějí nám ho dát na prázdniny. Vidím ho jen jednou nebo dvakrát do roka. Moc se mi po něm stýská. On má mě i mého manžela také moc rád a vím, že by u nás chtěl být, ale rodiče mu to nedovolí. Dokonce bychom si ho vzali s dalšími vnoučaty k moři i s naší druhou dcerou, ale bohužel nám to není dopřáno. Jsem z toho zoufalá, ale bohužel s tím nic neudělám.

    superkarma: 0 23.07.2008, 00:05:34
  2. [15] mindulinka [*]

    Syn má alergii na třešně, dneska je u babičky (asi tak 20m od nás) - a to je povinný údaj, který jsem jí opravdu dát musela. Jo a ještě, aby si nenechávali s tchánem léky v kuchyni na stole a dali je někam do vyšších sfér.

    superkarma: 0 22.07.2008, 14:43:47
  3. avatar
    [14] evelyn [*]

    Julianna: potvrdila jsi jen me tuseni

    superkarma: 0 22.07.2008, 11:54:06
  4. avatar
    [13] Julianna [*]

    Olka: tak to mě pobavilo, já jsem si spíš zavzpomínala, ale s tím telefonním číslem a léky mě to napadlo taky.

    superkarma: 0 22.07.2008, 11:34:06
  5. avatar
    [12] Julianna [*]

    evelyn: to si piš, že každý kantor čeká na 2 měsíce prázdnin jako na smilování, já jsem se každé prázdniny přemlouvala, že mám v září znovu nastoupit, po mateřské jsem začla podnikat a je mi fajn, děti mám ráda, ale 10 měsíců stačí k totálnímu odrovnání sil. Takže učitelům zdar, užívejte si volno a kašlete na ty, co říkaj, jo ti mají 2 měsíce volna, ať si to jdou zkusit taky!

    superkarma: 0 22.07.2008, 11:31:44
  6. avatar
    [11] Olka [*]

    Úžasně objevný článek. Až budu dávat dceru k babičce, tak zcela mimořádně své matce sdělím své telefonní číslo, protože jinak ho jistě nemá a nikdy mi nevolá, tak na co by ho potřebovala. Kdyby dcera brala pravidelně nějaké léky, tak by mě taky asi nenapadlo jí je dát s sebou, očekávala bych, že diagnózu určí vesnický kovář a taky jí na to něco předepíše.

    Skoro mám dojem, že článek je návodem pro někoho, kdo má dítě fungl nové a chce se ho zbavit (což je zase divné, novorozeňata nemívají prázdniny), navíc babičku dostal tak nějak omylem (asi bonus k miminu), nikdy ji ještě neviděl, a neví, co od ní čekat. Jedině to, že žije na vsi, má na půdě zaprášeného jezevčíka a třešně po celé léto.

    superkarma: 0 22.07.2008, 11:31:29
  7. avatar
    [10] evelyn [*]

    Evikus: tak tuhle variantu jsem opomenula, ale predpokladam, ze kdyz nekdo travi 10 mesicu denodenne x hodein se smradaty, ceka na prazdniny jak na smilovani, ze si od nich odpocine a nechce zadne videt, byt by to byla vlastni krev

    superkarma: 0 22.07.2008, 11:08:12
  8. avatar
    [9] Julianna [*]

    jo a děda měl i toho jezevčíka sice míšeného s uliční směskou, ale přesto byl Alík fajn, když se přestěhovali, jako jediný to moc nerespektoval a denně utíkal zpátky domů

    superkarma: 0 22.07.2008, 10:59:33
  9. avatar
    [8] Julianna [*]

    Už je to hodně dávno, asi 30 let, kdy babička s dědou bydleli na vesnici, měli velký dům a hospodářství, pašíka, kozu, králíky, kachny, slepice s kuřaty, velkou zahradu i ty třešně tam byly..
    Na prázdniny jsem k nim nejezdila, byli od nás 4 km a v mých šesti dům prodali a přestěhovali se do města, ale stále si pamatují nedělní návštěvy u nich, starou kuchyni, ještě s pecí a lavorem na nádobí, sváteční pokoj a hlavně to zvířectvo, stodolu, dvůr s kvočnou a kuřaty, byla to nádhera.
    Druhý děda s babičkou bydleli jen pár ulic, ale taky chovali kdeco, tahali jsme králíky z králíkárny, nosili jsme je v košíku, dávali jim mrkev, prostě paráda.
    Tohle můj syn už bohužel nezažije. Rodiče bydlí v bytovce, babička je sice na důchodě, ale děda ještě pracuje a ani moc nehlídají. Další babi s dědou už nejsou. Škoda, líbilo by se mu to.
    Díky za článek, aspoň jsem si zavzpomínala.
    Chápu ale i názory čtenářek, ne každý bydlí na vesnici a navíc většina babiček a dědů ještě pracuje a chápu i to, že si chtějí dovolenou užít podle svého a ne hlídáním vnoučat.

    superkarma: 0 22.07.2008, 10:57:47
  10. avatar
    [7] Evikus [*]

    evelyn: Nebo je to taky možné, když je babička sice pracující, ale učitelka, tudíž má 2 měsíce prázdniny

    superkarma: 0 22.07.2008, 10:52:28
  11. avatar
    [6] Žábina [*]

    syn /10 let/ je zrovna teď na prázdninách u babičky a dědy na chatě...babička je už v důchodu, tak tam s ním je a děda za nimi dojíždí, protože ještě chodí do práce...

    superkarma: 0 22.07.2008, 10:18:09
  12. avatar
    [5] evelyn [*]

    tohle je mozne za okolnosti, kdy prarodice uz jsou v duchodu a to je v dnesni dobe malokterej. Ja teda vnoucata jeste nemam a az budou, tak si nejsem jista, jestli budu chtit travit svou zaslouzenou dovolenou hlidanim

    superkarma: 0 22.07.2008, 09:43:56
  13. avatar
    [4] olga ebertová [*]

    Bohužel všechny naše babičky a dědové pracují proto se prázdniny u nich nekonají.

    superkarma: 0 22.07.2008, 09:33:07
  14. avatar
    [3] Evikus [*]

    Lindaa: No tak ne všichni si ji tím kazí, ne? Ale jinak s tebou souhlasím - mám např. na týden na starosti "cizí" dítě (ať už je to vnuk či neteř), tak mu udělám nějaká svoje pravidla.

    superkarma: 0 22.07.2008, 08:31:35
  15. [2] Lindaa [*]

    Evikus: jeste bych doplnila ...copak vsechni babicky a dedové si chtejí kazit zaslouzenou dovolenou vnoucaty?
    Osobne zastávám názor, ze pokud nekomu sverím deti tak je sveruji se vsim vsudy a verím, ze dotycná osoba se o ne postará od A do Z a tudíz jim s sebou nedávám rozpis kdy se chodí spát, vstává, kolik sladkostí sníst ci nesníst atd. A ani kdyz nekdo sverí díte me nemuze predpokládat, ze dodrzím domácí rytmus. Jsem neplánovac, ráno nevím co se bude dít v poledne a doporucení rodice, ze potomek má rád v poledne teplé jídlo jde mimo me. Co kdyz zrovna v poledne budeme nekde v akci a obed se bude podávat az v odpoledních hodinách stylem susenka a zmrzka? Díte to prezije a má z toho prázdninový zázitek, ale rodice po návratu domu pravdepodobne sok. A co má být, sverili mi decko? Sverili. Tak se holt musí smírit s tím, ze delám veci jinak.

    superkarma: 0 22.07.2008, 08:18:34
  16. avatar
    [1] Evikus [*]

    Celý týden zobat třešně, hrát si s jezevčíkem, objevovat na půdě zaprášené poklady..........copak všechny babičky a dědečkové bydlí v baráku na vesnici?

    superkarma: 0 22.07.2008, 07:59:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme