Reklama

vyhledy2

Máme pro vás první pokračování Prázdninového deníku redaktorky Marty Pušové (první díl najdete zde), která odjela strávit letní sezonu na krásný řecký ostrov, Santorini. Jaké je to žít a pracovat v Řecku?

Milý deníčku, i když jsem loni Santorini prolezla křížem krážem, stále ještě jsou zde místa, která jsem nenavštívila. Jedním z nich je maličký kostelík v přímořském městečku Kamari, vklíněný do skály jediné hory, která se na ostrově nachází. Hora se jmenuje Profitis Ilias, kostel Zodochos Pigi.

kostelík 

Kostelík je opravdu nenápadný... 

kostelik3

K tomuto místu vede cesta trnitá a trošku nebezpečná. Z loňska si pamatuju pár turistů, kteří přišli do mého tehdejšího pracovního působiště pořádně pomlácení, protože cestou ke kostelu upadli. To byl důvod, proč jsem jeho návštěvu odkládala. To, a také můj strach z výšek. Jelikož ale každý můj pobyt na Santorini je překonávání sama sebe, rozhodla jsem se letos tento cíl pokořit.

cesta_ke_kostelu1 

Vidíte tam někde nahoře ten ostrůvek zeleně? :)

cesta_ke_kostelu 

Cestou necestou... 

cesta_3 

Jen pojďte dál, k prameni...

 vchod_kostel...

 

pramen 

pramen3

V blízkosti kostelíku vyvěrá ze skály jediný pramen sladké vody na ostrově. Traduje se, že kdo se touto vodou omyje, má zaručené věčné mládí. Na pohádky samozřejmě už dávno nevěřím, přesto jsem neodolala a hned poté, co jsem se pokochala božským výhledem na moře a můj přechodný domov Kamari, opláchla jsem si obličej chladnou vodou. Zázraky se nekonají, pravdou ale je, že pobyt na Santorini dokáže člověka omladit. Možná to není pramenem, ale prostě stylem života.

Výhledy za to stojí:

vyhledy2

vyhled1

I to se stává na Santorini...

Pro některé z nás, kteří jsme letos dorazili na Santorini pracovně, nezačala letošní sezona zrovna šťastně. Kamarádka Lucka z České republiky tu byla jen pár dní, když se s partou přátel vybourala v autě. Nikomu se nic vážnějšího nestalo, pouze Lucii, která s rukou visící na vlásku absolvovala převoz do nemocnice v Aténách a nyní už je v péči českých doktorů, kteří jí zmasakrovanou ruku budou dávat dohromady pěkných pár měsíců. Bouračku tu absolvoval i řecký kamarád Nikos, který skončil s rozsáhlými odřeninami, jež mu znemožňují práci, a tak se bojí, že o ni přijde. Peklem si prošla i Kristina z Rumunska. Té před pár dny nečekaně zemřel tatínek, a tak musela na otočku vyrazit do své domoviny a zase zpět do práce.
Ani jeden z nich však neztratil chuť k životu...

Santorini není ostrov pro lidi, kteří nevěří ve šťastné konce. Neustále vám chystá nějaké nástrahy, které musíte překonávat. Pokud se ale hroutíte, nic dobrého vás nečeká. Musíte se naučit věřit sami sobě. Musíte se naučit věřit druhým. Musíte se naučit věřit, že když vložíte 500 eur bez jakékoliv záruky do rukou člověka, kterého vidíte prvně v životě, tak vám opravdu zaručí bydlení, které slíbil, a neuteče. Musíte se naučit věřit, že vzteklé výlevy, kterými Řekové občas nešetří, nejsou ve skutečnosti mířené proti vám, a že za chvíli bude zase dobře. Všechno zlé vám totiž magický ostrov svým neodolatelným kouzlem bohatě vynahradí.

Čtěte také: