Cestování

Prázdninový deník ze Santorini 2015: Když se nám zasteskne

Redaktorka Marta Pušová tráví léto pracovně na řeckém ostrově Santorini, odkud nám pravidelně posílá svůj malý „deníček“ plný řeckého slunce a zajímavých příběhů a postřehů...

Milý deníčku! I když si stále stojím za tím, že Santorini je takový malý ráj na Zemi, a opět s hrůzou sleduji, jak se mi tu čas neúprosně krátí, jsou okamžiky, kdy se mi zasteskne po domově. Divil by ses, jaké veci nám tu občas chybí!

O tomto tématu jsme včera diskutovaly s mými dvěma českými kamarádkami, které také žijí na ostrově. Na čem jsme se všechny shodly, byl čerstvý český chléb a české rohlíky. Ačkoliv se v Čechách pečivu většinou vyhýbám, neukojitelná touha po rohlíku a kusu chleba tu postihla i mě. Místní pečivo je poněkud nemastné neslané, ale nemá smysl žádat kamarády z Čech, kteří za námi přijíždejí na návštěvu, aby nám chléb a rohlíky dovezli, protože cestou ztratí svoji čerstvost. A tak nám nezbývá než to vydržet do podzimu.

Santorini

Kamarádka Petra jezdí na Santorini už deset let, z toho poslední tři roky tu s přítelem zůstává i přes zimu. Často proto postrádá některé praktické věci. Santorini je ostrov „zařízený“ pro turisty, a tak je tu problém sehnat třeba obyčejné povlečení či ubrus nebo přípravky na uklízení. Pokud už něco takového objevíte, výběr je zoufale malý a ceny turisticky přemrštěné. Podobné věci tudíž musíte objednávat přes internet a doufat, že vám je řecká pošta - která mimochodem funguje možná hůř než ta česká - doručí v pořádku a v dohledné době. V opačném případě si podobné nákupy musíte obstarat po sezoně například v Aténách a na ostrov si je dopravit sami.

„Já když si chci zlepšit náladu, tak občas v restauraci spláchnu toaleťák do záchodu,“ smála se při diskuzi kamarádka Míša, která na Santorini tráví čtvrtou sezonu. Abyste rozuměli, na celém ostrově je zakázáno splachovat toaletní papír, protože místní kanalizace k tomu není uzpůsobená a ucpaly by se tak trubky, proto si tento „luxus“ v našich přechodných domovech nedovolíme udělat. Dá to docela práci navyknout si odhazovat papír do koše, a následně se pak v Čechách přeučovat nazpátek. :) „Taky mi tu chybí třeba les a houby,“ dodala Míša a i v tomhle jsem jí dala za pravdu. Lávovitý povrch ostrova vegetaci a zeleni nepřeje, a tak je nám možnost ochladit se ve stínu vysokých jehličnanů a najít v mechu čerstvé houby odepřena.

Santorini

Mně tu samozřejmě chybí rodina a čeští přátelé. A taky Argentina, jak nazýváme pražský dům, ve kterém bydlím, kde jsou ti nejlepší sousedi a kde jsem prožila nejhezčí dva roky. Když jsem ale přemýšlela, co na Santorini postrádám, uvědomila jsem si, jak snadné je tu cítit se spokojeně. Ke štěstí nám tady stačí přijatelná práce se snesitelnými kolegy, slušné bydlení a kamarádi, se kterými se člověk pobaví. Honba za penězi či kariérou se tu nenosí, stejně tak jako vymetání koncertů a večírků, což byla dlouhá léta součást mojí práce, kdy jsem si neuměla představit prožít léto bez hudebních festivalů, na které si tady téměř nevzpomenu. Tohle všechno nahradila nová vášeň - možnost čerpat denně pozitivní energii ze slunce a z vulkánu a jít si po práci zaplavat do krásně čistého moře.

A jestli mi chybí láska? Jak se to vezme. Příležitostí ke kontaktům s osobami druhého pohlaví je tu až až, vzhledem k nátuře řeckých mužů si ale dávám pozor, abych se do žádného vztahu nezamotala víc, než je záhodno. Santorini mi loni pomohlo vyléčit zlomené srdce a letos mě naučilo další věc - být šťastná i sama za sebe a bez lásky. Samozřejmě si uvědomuji, že tohle všechno pravděpodobně funguje jen proto, že na ostrově trávím pouze sezony, a pokud bych se tu rozhodla zůstat natrvalo, postupně by mi to zevšednělo a moje vnímání ostrova by se podstatně změnilo. O to víc si užívám vše, co jsem zmínila v přechozích řádcích, a beru v potaz omezenou trvanlivost.

Santorini

Až se však na podzim vrátím do Čech, vím už teď přesně, co budu postrádat tam: pravé řecké frappé, Mythos, favu, jedinečné santorinské scenérie, chození ve dne v noci jen v tílku a sukni, své řecké přatele a dvě největší drogy, od kterých nelze odvyknout - MOŘE a VULKÁN, který mě svou magickou silou zas a znovu přitáhne zpátky.

Čtěte také:

   
17.08.2015 - Středomoří - autor: Marta Pušová

Komentáře:

  1. avatar
    [6] helmar [*]

    bobani — #3 promiň, že jsem použila stejná slova. To je vždy to první, co mě při těchto pohledech napadne! Napsala jsem a pak jsem teprve četla příspěvky.Sml16

    superkarma: 0 17.08.2015, 21:48:06
  2. avatar
    [5] helmar [*]

    modrobílá nádhera!Sml59Sml67

    superkarma: 0 17.08.2015, 21:46:05
  3. avatar
    [4] RenataMor [*]

    Sml59

    superkarma: 0 17.08.2015, 12:24:44
  4. [3] bobani [*]

    modrobílá nádhera

    1. na komentář reaguje helmar — #6
    superkarma: 0 17.08.2015, 10:11:47
  5. [2] ZdenaZ [*]

    opět pěkné povídání obrázky takéSml22Sml67

    superkarma: 0 17.08.2015, 08:46:16
  6. avatar
    [1] renda4141 [*]

    Ahoj Marti. Každému se občas zasteskne. To je normální. Ale buď v pohodě. Houby žádné nerostou, rohlíky nejsou ve skutečnosti tak dobré jak v představách a Argentina ti neuteče. Sml16 Měj se hezky a užívej té nádhery co to dá. Sml16

    superkarma: 2 17.08.2015, 06:26:53

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme