Prázdninové lásky - patří k těm nejkrásnějším, ale také k nejkratším. Málokterá vydrží déle než dva, tři měsíce, avšak vzpomínky jsou trvalé. Stejně tak i vzpomínka Kristýny.

Prázdninový příběh Kristýny

love

Je tomu už více než deset let, co jsem byla se svými rodiči naposledy na dovolené. Pak už jsem jezdila jen s kamarádkami, nebo se svým přítelem. Bylo mi tehdy 17 a byli jsme na řeckém ostrově Rhodos. Deset nádherných, nezapomenutelných dnů, kouzelné pláže, čistá a průzračná voda, krásné ubytování a také fajn lidi v našem turnusu. Tedy zejména jeden z nich, Martin, kluk, který tam byl se svým starším bratrem a jeho ženou. V hotelové restauraci měli stůl hned vedle nás. Začali jsme si povídat, a protože jsme byli stejně staří, brzy jsme se spřátelili. Táta mě sice hlídal jako oko v hlavě, ale neuhlídal. S Martinem jsme se scházeli i v noci, bylo to nádherné. Zamilovala jsem se, a vlastně dodnes nevím, jestli to cítil stejně silně jako já, každopádně celý zbytek dovolené jsme byli i přes tátovo hudrování pořád spolu.

Po skončení dovolené jsme si ještě chvilku psali, ale pak to celé nějak utichlo. Martin se mi už neozval a já začala po čase chodit se svým současným přítelem. Letos v srpnu jsme spolu byli na dovolené, na řeckém ostrově Rhodos, jen kousíček od místa, kde jsem byla před deseti lety s rodiči... a s Martinem. I když jsem se tomu bránila, stále jsem ho tam někde v duchu viděla. Byl totiž tehdy „první“. Byla to láska, na kterou se nezapomíná.

Čtěte také:

 

Reklama