Roman bydlí na venkově a má „ranč“, Michal je z velkého města a na Romanově ranči má ustájené svoje koně. Jezdí tam s dcerou odpočívat, ale také pracovat. Jsou tam častěji než doma, a to se znelíbilo Michalově ženě.

přátelé

Ale pěkně od začátku. Roman koupil zemědělskou usedlost a měl velkolepé plány, jak z farmy vybuduje penzion a bude podnikat v agroturistice. Prvním zájemcem, který si u Romana ustájil koně, byl Michal. Jeho třináctiletá dcera Bára byla do koní blázen, a tak dostala kobylku k narozeninám. Hledali pro ni vhodné umístění a Romanova usedlost jim doslova učarovala. Byla nedaleko města, kde bydleli, v krásné  krajině jako stvořené pro vyjížďky, a k tomu příjemní lidé se stejnými zájmy.

Chlapi si padli do oka. Michal měl stavební firmu, a tak Romanovi hodně pomáhal při budování vysněného „ranče“. V podkroví zařídili pokojíky pro hosty, takže nic nebránilo tomu, aby tam mohli Michal s Bárou jezdit i na víkendy. Michal občas zajel i v týdnu, aby pomohl se stavbou stájí a se vším, co bylo potřeba. I díky jeho pomoci i financím se statek rychle měnil ze zchátralé usedlosti v oázu pro milovníky koní.

I dcera Bára se tam cítila jako doma. Našla si kamarádky a trávila tam veškerý volný čas i prázdniny. Časem si Michal koupil vlastního koně, takže měl o důvod víc tam jezdit a pracovat. Roman si nemohl přát víc. Z ustájených koní „lufťáků“ měl slušný příjem a v Michalovi našel „obětavého“ pracanta, který nikdy neodmítl přiložit ruku k dílu. Ve svém nadšení si ani neuvědomoval, že ho Roman tak trochu zneužívá. Dřel nejen na farmě, ale i v Romanově domě.

To ovšem neuniklo Michalově manželce Jitce, která občas přijela na víkend. Sice se bavila, byla společenská a zdálo se, že do party zapadla, ale bylo to jen zdání.

Přestávalo se jí líbit, že tady Michal dělá víc, než by měl, že je na farmě častěji než doma a nechává tam i pěkný kus výplaty, který dřív zůstával v rodinném rozpočtu.

Štvalo ji, že to Michal nevidí a nechá ze sebe dělat hlupáka. Začala hledat záminku, jak svého manžela a dceru z ranče dostat. A netrvalo jí to dlouho.

Že koně zůstávají přes noc venku, místo v boxech, věděla, ale že je šidí i na krmení, nedostávají seno a pasou se na „holině“, bylo i na ni dost.

Jednou udělala přepadovku, a když zjistila, že koním sypou krmení jen tak zem, ztropila scénu. Za ty peníze a práci, kterou pro ně Michal za ty roky udělal, si jejich koně nezaslouží takové zacházení! Nařkla je z týrání zvířat a donutila Michala, aby své koně ustájil jinde.

K překvapení všech ji poslechl a kamarádi se rozešli ve zlém.

Roman se cítí ukřivděný, že kvůli „prkotině“ skončilo jejich dlouholeté přátelství. Přitom si zřejmě neuvědomil, že přátelství není jen v přijímání, ale i v dávání.

A Jitka je ráda, že svého důvěřivého manžela vymanila ze spárů pseudokamaráda, který nejednal fér.

Čtěte také:

Reklama