Zdravím všechny ženy-in a redakci
Mou nejlepší kamarádku Veroniku jsem potkala v první třídě. Každá jsme seděla někde jinde, ale během toho jednoho školního roku jsme dobře seznámily a ve druhé třídě už jsme byly ve stejné lavici. Bohužel asi jen týden, protože potom nás naštvaná učitelka rozesadila. A tak to bylo každé zaří.
Veronika bydlela o dva bloky dál, a tak každé ráno se pro mě zastavila. Couraly jsme se směrem do školy, někdy se zastavily pod mostem, kde jsme si schovávaly tajné věci, a pak přišly pozdě na hodinu. Vymyslely jsme si skvělou výmluvu - Paní učitelko, ono jezdilo moc aut a my jsme nemohly přejít silnici... :-).  Procházelo nám to hodně dlouho :-) .
Měly jsme spolužáka, který vlastnil takový zvláštní penál... Jednou jsme se do něj nenápadně podívaly a zjistily, že kromě úžasnýho nepořádku tam má i penízky. A jelikož u nás byla zrovna pouť, tak jsme je zabavily a šly se vozit na atrakce a kupovaly si lízátka - dudlíky. Takhle to bylo týden, potom pouť odjela, a tak jsme už nic nebraly. Nicméně nás napráskal třídní, ale heslo: Zapírat, zapírat, zapírat se vyplatilo. Ve čtvrté třídě se pak tento náš neoblíbený spolužák počůral při hodině, tak jsme měly véééélkou radost.
Když nastalo období puberty, hodně jsme se hádaly, ale naše přátelství to vydrželo. A vydrželo dodnes. Když jsme spolu, tak se chováme jak malé holky… Zdravíme se: Zdůůůůůůůůůůůř a tak podobně. Když vidím moji sestru, jak se baví se svýma kamarádkama, jak už jsou to vážní dospělí lidé, tak si říkám, že nechci, abychom s Veronikou takhle dopadly… Je to super, když se sejdem a začnem bláznit.
Ještě mám takovou příhodu… S Veronikou jsme zjistily, že máme zálibu v jídle, a ještě na základce, když jsme chodily každý den na nákupy, tak jsme jednou měly takový chutě, že s nákupem jsme šly rovnou k nám, tam jsme si sedly na botník a většinu toho nákupu jsme snědly. Veronika šla domů skoro s prázdnou :-) . Do dneška vzpomínáme na náš piknik na botníku, jak jsme do sebe tlačily vysočinu s rohlíkama.

Přeju vám krásný slunečný den

Zdenicka1983


Milá Zdenicko1983,
vy jste asi pěkná čísla, štípnete spolužákovi peníze a ještě se smějete, když se mu stane taková nehoda...
To se dělá?


Reklama