Domácnost

Prarodiče: Jak a kdy je zapojit do výchovy


Dítě je přírůstek nejen do základní rodiny, tedy mezi rodiče, ale také do širšího rodinného klanu. Kromě matky a otce dětem bývají nejblíže jejich prarodiče. Někdy je jejich zapojení do výchovy přijímáno pozitivně, jindy méně. V mnoha případech však nejsou v tomto ohledu vítáni vůbec.

Variant, jakým způsobem vnoučata prarodičům „ukazovat“, nechávat hlídat či nechávat vychovávat, je mnoho. Většinou to závisí na vztazích mezi dětmi a rodiči, zetěm/snachou a tchánem/tchyní. Je tolik různých povah a tolik různých možností, že vybrat nějakou správnou variantu je naprosto nemožné.

Pomoc ano, ale...
Mnoho mladých párů ocení pomoc prarodičů při hlídání dětí, hodně jich ale také bydlí od obou prarodičů velmi daleko a navštěvuje je pouze na omezenou dobu. Nemálo nových mladých rodičů má své matky a otce pracovně aktivní. Z různých důvodů ještě nepomýšlejí na odchod do důchodu, a nemají proto na svá vnoučata tolik času. Některé páry by se zase bez pomoci prarodičů obešly, ale ti jsou až příliš aktivní. Také v mnoha momentech dochází k zásadnímu rozdílu v pohledu na celou situaci. Střetávají se názory na výchovou dvou naprosto odlišných generací a ve chvíli, kdy se ani jedna strana nechce podřídit odlišným názorům, může docházet k mnoha konfliktům.

Rodiče pomoc prarodičů mohou vítat (především svých vlastních rodičů) a mohou za ni být rádi. Z hlediska změny, kterou dítě do rodiny přináší, můžeme říci, že po narození dítěte se prarodiče do soužití páru zapojují mnohem více než v době před narozením dítěte, kdy je pouhé soužití jejich dětí zajímalo méně.

Vnoučata jako záminka
Pod záminkou zájmu o vnoučata tak prarodiče často vstupují do samotného vztahu manželů. V pozadí zde může existovat nějaký – i skrytý – konflikt. Novopečená matka je většinou ke svému dítěti velmi silně citově připoutaná a chce se mu celá dát. Prarodiče (a především tchyně) se však nyní skrze vnuka či vnučku cítí být více oprávněni zasahovat do mladé rodiny a do výchovy dětí. Vnuk je přece syn jejich syna, a tedy jim také z jisté části „patří“. Navíc už poměrně bohaté zkušenosti s dětmi mají, stejně tak jako názory na jejich výchovu.

Se vstupem do manželství, potažmo s početím dítěte, se tak leckdy člověk musí smířit s tím, že rodinu utváří nejen se svým manželem či manželkou, ale i s jeho/jejími rodiči. Jak tedy zapojit prarodiče do výchovy vnoučete tak, aby to všem zúčastněným působilo potěšení, a ne další nežádoucí stres a konflikty?

Jak odbourat stres
Americký psycholog Lewis M. Terman definoval tři základní kritéria úspěšného partnerského soužití. Domnívám se, že tato kritéria se dají aplikovat i na vztah dětí, rodičů a prarodičů. Důležitými faktory pro dlouhodobě uspokojující (partnerský) vztah jsou: schopnost přizpůsobit se, nemít nereálná očekávání a schopnost dlouhodobého partnerského vývoje.

Pojďme se nyní podívat na jednotlivé faktory z pohledu rodičů a prarodičů, kteří se snaží najít společnou cestu při výchově potomků.

o Schopnost přizpůsobit se je opravdu základem úspěšného jakéhokoli dlouhodobého vztahu. Jestliže jeden či všichni ze zúčastněných nepřizpůsobí své názory, představy a následné chování, není možné spolu vzájemně vyjít. Při výchově potomka mají v naší kultuře a v současné době hlavní slovo rodiče. A prarodiče se tedy této výchově musí do jisté míry přizpůsobit. Dnešní generace rodičů má své jasné a v mnoha případech velmi vyhraněné názory na to, jak své dítě vychovávat. To znamená, že velmi dominantní prarodič, prosazující jednoznačně svoje postoje a názory na výchovu, bude pravděpodobně s většinou rodičů v konfliktu.

Nicméně také velmi záleží na tom, co rodiče dítěte od prarodičů požadují. Jestliže se pouze vzájemně zdvořilostně navštěvují, nutnost přizpůsobení se bude z obou stran pravděpodobně minimální. Pokud ale rodiče od prarodičů očekávají pomoc například s dlouhodobým hlídáním, i oni sami musejí své nároky na prarodiče konfrontovat s jejich stylem výchovy a například z některých slevit.

Uveďme konkrétní příklad: Matka chodí na celý den do práce a dítě svěří své matce nebo tchyni. Po příchodu z práce babičce vynadá, že byla s vnoučkem na procházce pouze dopoledne a odpoledne už si s ním jen hrála. Takové chování matky ale není správné. Jestliže chceme, aby nám rodiče s výchovou pomáhali, je dobré si stanovit zásadní výchovné postupy či omezení, jež si vyloženě nepřejeme, či naopak které vyžadujeme (aby dítě nesedělo celý den před televizí, aby nejedlo víc než dva druhy sladkého, aby více chodilo na procházky atd.).

Ostatní konkrétní věci je třeba nechat na člověku, který se hlídání ujal. Pro vzájemnou pohodu je třeba jako u ostatních problematických témat najít způsob, jak spolu vyjednávat a jak najít uspokojivý kompromis. Na druhou stranu, jestliže se s prarodiči na zásadních výchovných postupech neshodneme či neuděláme dostatečně vyhovující kompromis, musíme si na hlídání pořídit například placenou hlídací paní a prarodiče pouze navštěvovat. Na krátkých návštěvách se pak případné rozpory dají vydržet.

Také je dobré uvědomit si, že to, co my v tuto chvíli považujeme za jediné správné, vědecky ověřené, mohlo být před pár lety opravdu jinak, a zrovna tak to samé, dnes moderní bude za nějakou dobu zastaralé. Někdy není na škodu podívat se na zásadní témata našich výchovných postupů lehce s nadhledem. Možná přece jen mají babičky v něčem více zkušeností.

o Nemít nereálná očekávání. Tato podmínka je poněkud složitější. Hlavně proto, že není vždy jednoduché rozpoznat nereálnost našich očekávání. Nejvíce to platí v případech, ve kterých jsme přesvědčeni o své pravdě. Očekávání, že výchova prarodičů bude naprosto stejná jako naše (mnohdy založené na nevyřčených předpokladech), je opravdu nereálné.
Jestliže máme nějaká očekávání, měli bychom je konfrontovat s realitou, to znamená pohovořit si o nich jak s manželem, tak s prarodiči, a tyto své představy po vzájemných rozhovorech přinejmenším upravovat, ne-li někdy zcela opustit. Opět bude velmi záležet na očekáváních a představách také druhé strany a na vehemenci, s jakou druhá strana bude vyžadovat, aby se uskutečnila její očekávání.

o Schopnost dozrávat a vyvíjet se, své představy, plány, postoje upravovat v rámci svého stárnutí, ale také dozrávání a dospívání dětí a stárnutí a změn životních okolností prarodičů. Pravděpodobně jinak budeme své dítě chránit v době jeho narození a jinak v době, kdy je dítěti pět či více let. V pozdějším věku budeme patrně k nějakým jiným výchovným praktikám tolerantnější než u novorozeněte. Ve chvíli, kdy by babička půlročnímu dítěti nutila bonbon, asi tvrdě zasáhneme, možná na úkor harmonických vztahů v rodině. V pěti letech nad stejnou situací nejspíš mávneme rukou a případně se budeme s babičkou snažit stanovit nějaká pravidla v podávání cukrovinek.

Výchova dítěte je běh na dlouhou trať. Dítě nepatří jen nám a dobré vztahy s prarodiči je mohou v jeho životě významně obohatit, počínaje jiným pohledem a názorem na mnoho běžných věcí, přes vzájemný respekt a úctu až k vnímání rodiny jako širšího celku utvářejícího podobu naší společnosti.

Jestliže najdeme dobrý kompromis a vztahy s prarodiči budou co nejharmoničtější, přinese to našim dětem jednoznačně výhody. Budou mít další blízké, se kterými je možné trávit volný čas, kdy rodiče nemohou být přítomni. Budou mít další blízké, kterým se mohou svěřit ve chvíli, kdy to u rodičů z jakýchkoli důvodů není možné. Budou mít další blízké, kteří jim zprostředkují svůj pohled a názor na svět, kteří jim mohou věci vysvětlovat a ukazovat, jak je možné se stavět k problémům či nějakým životním nepříjemnostem.

Článek je převzatý ze serveru www.sexualne.cz

 

 

   
31.03.2008 - Dům a byt - autor: Pavel Miškovský

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [51] Vivian [*]

    risina: a to byly některý děti jako fakt v roce bez plen? Když dnes víme, že na to v tom věku nejsou neurologicky zralé?

    Jardine: já nemám ani babičky, ani galeje :)) Slovy klasika: "Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat."

    superkarma: 0 01.04.2008, 19:45:20
  2. avatar
    [50] valesovavera [*]

    OlgaMarie: Rodiče by neměli kritizovat a shazovat babičku a dědu před dítětem.Jedna moje známá takový problém měla její snacha před vnukem babičku pomlouvala.Chlapec to všechno babičce sám vše vykecal.

    superkarma: 0 31.03.2008, 22:10:52
  3. avatar
    [49] risina [*]

    Vivian: V době, kdy tvému manželovi byl rok, se fakt chápalo jako ostuda, když mělo díte v roce nebo (dokonce ) v roce a půl přes den pleny... To je přesně ten případ, kdy se názory (i pediatrů) na některé věci během let mění. Podobně názory na kojení a výživu kojenců a batolat vůbec.

    superkarma: 0 31.03.2008, 22:10:15
  4. avatar
    [48] valesovavera [*]

    OlgaMarie:Nikdy jsem neopvrhovala jejími rodiči ani nikdo z naší rodiny.Obsluhovat jsme se nikdy nenechali .Když jsme byli na návštěvě vždy jsme mladým pomohli se vším.Teď spolu vycházíme dobře.Vnučka je starší a jsme často spolu. Snacha naopak sama své rodiče odsuzuje.

    superkarma: 0 31.03.2008, 21:59:28
  5. avatar
    [47] Jardine [*]

    Zaplať pánbůh za babičky! Díky nim pro mě mateřská nejsou galeje a mám taky chvilky pro sebe. Naštestí se naše výchovné metody dost shodují, takže nedochází k žádným třecím plochám. Rozhodně mi ani jedna holku nerozmazlí, to já jsem spíš občas měkkouš. A malá si s nimi užije spoustu legrace (s dědečky rovněž).

    superkarma: 0 31.03.2008, 21:18:56
  6. avatar
    [46] ToraToraTora [*]

    Radka27: Mě by to nevadilo, je to opravdu inteligentní a energická ženská, jen kdyby si nechala ty kecy, že jí děti nechceme dávat schválně a že jsme proti ní zaujatý

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:54:15
  7. avatar
    [45] Radka27 [*]

    ToraToraTora: Mám jednu babičku podobnou. 4x v týdnu učí a ten jediný den den vždycky něco má a víkendy taky pořád něco má a někam jezdí a chodí. Nejde s ní naplánovat žádná pravidelnost A vnoučat má taky 7

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:49:58
  8. avatar
    [44] ToraToraTora [*]

    Jaštěrička: Ale ona chce, jenomže má vnoučat sedm, neustále nám vyčítá, že na ní kašleme a chce, abysme se přizpůsobovali my jí....já svý děti nikomu nevnucuju, snažím se vystačit si sama, víš

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:45:37
  9. avatar
    [43] Jaštěrička [*]

    ToraToraTora: Každá babička netouží být hlídací a není to ani její povinnost

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:43:05
  10. avatar
    [42] Dášule [*]

    Radka27: Dostávám vnučku 1 x týdně na hlídání. Hračky má částččně u nás, částečně se donesou, dcera přinese oblečení a domluvíme se na jídle. Většinou se kupuje hotové. Spaní se neřeší, malá /boéhužel/ není vedená k pravidelnému spánku. Projednaly jsme otázku nočníku a myslím, že je to v pořádku.

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:39:02
  11. avatar
    [41] ToraToraTora [*]

    Když chtěl manžel zapít syna, babička nemohla hlídat dítě, protože ona se rozhodla též, že zapije našeho syna, 3x ročně jede na dovolenou, podniká, staví barák, učí se jazyk, sportuje, a již třikrát odmítla hlídat, protože měla něco jiného. na jednu stranu ji obdivuju, že ve věku trilobita je to tak aktivní ženská...na druhou stranu je jako hlídací babička uplně ale uplně vyřízená

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:36:11
  12. avatar
    [40] Dášule [*]

    Nemohu si pomoci, ale pokud by tchýně nepřestala v přítomnosti dítěte hulit jako tovární komín, tak bych jí dítě nedala. A u mě doma by si zapálit taky nemohla.

    superkarma: 0 31.03.2008, 19:36:04
  13. [39] mafi [*]

    Zatim jsem "jenom" tehotna, ale tchyne uz dospela k nazoru, ze tehotna=nesvepravna. Sice vsechno mysli dobre, ale obcas bych byla radeji, kdyby se me zeptala na nase plany.
    Jinak jelikoz jsou tchan s tchyni uz postarsi a budou mit prvni vnouce tak, se na miminko hrozne tresou. Budu to s nimi mit tezke, ale doufam ze to zvladnem Me vlastne vadi u tchyne jenom jedna vec a to, ze strasne, ale opravdu strasne moc kouri. Muj odhad je tak 40 cigaret denne. Nicmene i pres to ji budu miminko na hlidani davat, pokud bude mit zajem. S moji matkou bych to mela vic v pohode, ale ta je zase daleko, to bude vikendova babicka.

    superkarma: 0 31.03.2008, 18:16:02

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [38] Radka27 [*]

    Když já nechávám jednou týdně na půl dne až jeden den dítě u babiček, přinesu mu s sebou komplet jídlo, oblečení, kapesníky, léky, mastičky... vše co by se hodilo. Babičky pokaždé vyslechnou kolovrátek to samé - co mu kdy dát, co smí a hlavně nesmí! pozřít, v kolik má jít spát a kam ho v domě namají pouštět bez dozoru (čili nikam bez dozoru ). A pak už jsem přesvědčená, že mezi nimi pracuje nadšení že jsou spolu a důvěra v jejich schopnosti a lásku. A jsem ráda že mám chvíli oraz, po ničem nepátrám, neřeším, neptám se, vypínám

    superkarma: 0 31.03.2008, 17:51:45
  2. avatar
    [37] Radka27 [*]

    Jediné, co je na věci konfliktní je tento blábolůplný článek.

    superkarma: 0 31.03.2008, 17:41:00
  3. avatar
    [36] RenataP [*]

    kelly: šťastná jsi žena, tedy spíš matka takovou mám tchýni a je to opravdu fajn pocit vědět, že je dítě v bezpečí z mého pohledu a mých pravidel a přitom si báječně užívá, přijede vylítaný, unavený a tááák šťastný

    superkarma: 0 31.03.2008, 15:28:02
  4. avatar
    [35] Kelly [*]

    RenataP:
    Ale znám to i z druhé strany, naštěstí se to netýká mé rodiny. Asi bych zuřila do běla.

    superkarma: 0 31.03.2008, 15:25:17
  5. avatar
    [34] RenataP [*]

    OlgaMarie: no někdy jsou představy "babiček" a "maminek" tak diametrálně odlišné, že vznikají právě tato typická nedorozumění. Ale jinak mám stejný pocit

    Kelly: zřejmě máš normální babičky a dědečky se zdravým rozumem, kteří necpou ročnímu dítěti čokolády místo oběda, ořechy, protože jsou zdravý na nervy a nedávají mu cucat piva, protože to je děsná bžunda

    superkarma: 0 31.03.2008, 15:18:17
  6. avatar
    [33] Kelly [*]

    Když jsem předávala své děti do opatrování své tchýni nebo mým rodičům, odcházela jsem s vědomím, že jsou v těch nejlepších rukou a nikdy mne nenapadlo klást si nějaké podmínky. Vždyť rodiče vychovali mne a tchýně manžela, a myslím, že dobře.
    Hlavní pro nás všechny bylo, aby děti byly spokojené, najezené, vyspané a jak si to babičky zařídily, byla jejich věc.

    superkarma: 0 31.03.2008, 15:15:16
  7. avatar
    [32] Luciš [*]

    Vivian: tyhle a různý nesmysly se dědí z generace na generaci a když se jedná o "něčí" pohodlí
    Co dělají, až to dítě fakt něco provede a na pleskanec po zadku nezareaguje...

    superkarma: 0 31.03.2008, 15:11:05
  8. avatar
    [31] Vivian [*]

    Luciš: děs
    Nechápu, kde se v těch ženských bere to přesvědčení, že roční batole už udrží moč Poslali jsme tchyni asi tři články o vývoji nervového systému u dítěte, tak si je snad přečetla...
    Ještě abych našla něco o výživě plně kojeného dítěte

    superkarma: 0 31.03.2008, 15:00:58
  9. avatar
    [30] Luciš [*]

    Vivian: já mám v práci kolegyni, která roční dceru bila - sice po zadku, za to že se počůrala jinak je to ale ženská vpoho
    Synovec byl rozmazlovaný, jednou jsem ho jako náctiletá předškolního hlídala a fakt už mě štval - ubližoval děckám, tak jsem ho taky pleskla po zadku, chudák měl šok, před tím ani zřejmě potom to nezažil

    superkarma: 0 31.03.2008, 14:46:21
  10. avatar
    [29] Vivian [*]

    My zatím bydlíme od obojích rodičů přes půl republiky, takže kontakty jsou omezené pouze na návštěvy, ale když jsme byli posledně u manželových rodičů, tak tchyně chtěla úplně vážně dát naší tehdy čtyřapůlměsíční dceři tvarohový koláč... A když mi onehdy ukazovala manželovy fotky z dětství, tak mj. prohlásila, že prý je ostuda, že měl v roce ještě pleny Navíc se nedávno vyjadřovala posměšně o dětech, které jsou dlouho kojené (sama kojila svoje děti asi měsíc)... Takže myslím, že to u nás asi nebude jednoduché No ale doufám, že to zvládneme bez boje...

    superkarma: 0 31.03.2008, 14:39:54
  11. [28] mindulinka [*]

    Tak to jsem od tchýně dostala vynadáno já, že jsem byla se synem venku jenom dopoledne, jaktože jsem si dovolila nejít ven 2x . Naštěstí se to mezi námi už uklidnilo, ale na hlídání jí ho rozhodně nenutím. Když ho chce někam vzít - tak mi zavolá a zeptá se jestli tam může s ním jít - většinou ho bere na rozumné akce, ke kterým nemám výhrady. Jako babička se k vnukovi chová hezky, nemám důvod bránit jí, aby ho vídala. Ale zároveň nechci, aby mi jednou vyčetla, že jsem jí zneužívala hlídáním. Ještě chodí do práce a také má nárok na svůj klid a ne, aby jí tam každý den lítal malý uličník.

    superkarma: 0 31.03.2008, 13:59:20
  12. avatar
    [27] závislá na čokoládě [*]

    Moje rodiče mi moc pomáhají, např. když je syn nemocný a já musím do práce. Někdy se syn s babičkou domluví, že ho vyzvedne ze školy..., jinak to nepřeháníme. Spí u nich tak 1x za měsíc. Tchýně s tchánem syna neviděli už asi 2 měsíce, oni přijet nemůžou, mají jen 2 auta a je to asi 15 minut jízdy, musíme přijet vždycky mi, protože na to máme

    superkarma: 0 31.03.2008, 12:52:22
  13. avatar
    [26] OlgaMarie [*]

    valesovavera: Nenapadlo vás, že chtějí být o víkendu v rodině sami? Třeba jste nějak snaše dala najevo opvržení nad jejími rodiči...Abych byla upřímná, tak pro to,co jsem vám přisoudila mezi řádky, moc bych se k vám ani nehrnula a bohužel vás ani nevítala. Byla jste jí ochotna přijet někdy vyžehlit kupu prádla nebo jste se tam nakvartýrovala a jako návštěva se nechala obsluhovat? Možná si o víkendu chtěla opravdu vyžehlit kupu prádla a manžel se staral o dítě.

    superkarma: 0 31.03.2008, 12:33:56
  14. avatar
    [25] gerda [*]

    já, nemít babičku, tak bych vlastně neměla na co vzpomínat. Rodiče jsem skoro nevnímala, pořád v práci...

    superkarma: 0 31.03.2008, 12:07:27
  15. avatar
    [24] *Kotě* [*]

    Moji i manželovi rodiče jsou z vnoučete urvaní, jsou s ním strašně rádi a berou si ho, jak mohou. Já to jako pracující matka jenom vítám. V podstatě jsem stanovila jenom pár pravidel - kvůli atopickému ekzému je striktně stanoveno, co malej smí a nesmí jíst, a jak mu pečovat o kůži, pokud u nich zůstává déle - toho se oboji prarodiče naprosto drží, ostatně jsou to rozumní lidé. Manželovi rodiče mají pak ještě zvlášť zakázáno mu neustále kupovat nějaké drahé dary, toho už se nedrží tak ochotně, ale až na občasné excesy to jde Jinak babičkám a dědečkům do toho, co chtějí s dítětem podnikat a jak se k němu chovají, fakt nekecám - a je to pohoda na všech stranách

    superkarma: 0 31.03.2008, 12:04:25
  16. avatar
    [23] Kuře [*]

    Hmm, tak já pomoc rodičů využívám a jak ráda. Bez nich bych těžko šla do práce tak brzo. Ale je fakt,že mi to sami nabídli a snažím se seč můžu, abych to nepřehnala.
    A říkám si, že děti co nemají šanci (je jedno proč) být i nějaký čas u praroičů jsou o hodně ochuzené. Já bych dost těžko dětem umožnila pást kozy, jezdit na kombajnu a hromadu jiných věcí. Dědečkové a bybičky mají jiný režim, jiné zvyky a dětem ta občasná změna prospěje. Ale radši moc nevyptávám,co se všechno dělo, co oči nevidí....

    superkarma: 0 31.03.2008, 11:45:21
  17. avatar
    [18] Luciš [*]

    Přítel už rodiče nemá, moje máti mě pomlouvá kudy chodí, otce buzeruje, v takovým prostředí ani za nic Dítě si nepořizuju, aby mi ho někdo hlídal

    superkarma: 0 31.03.2008, 10:05:45
  18. avatar
    [17] SARI [*]

    No jo, prarodiče se buď starají moc a nebo vůbec. Ani nevím, jestli je i něco mezi.....Je fakt, že když jsou fofry a nebo nemoc, tak bych nějaké hlídání fakt ocenila. Ale když řeknu tchýni, že mám 38,5°C horečku a manža je taky k.o. a s ní to ani nehne, tak už to neřeším. Taky jednou třeba nebude moct, ale to já asi taky nebudu pro ni moct

    superkarma: 0 31.03.2008, 09:43:24
  19. [16] a.... [*]

    Tady v tom článku to vypadá, jakože všichni prarodiče se jen třesou na to, aby se mohli starat o vnoučata. A kdeže je ten krásný svět, kde to takhle chodí???

    superkarma: 0 31.03.2008, 09:40:00
  20. avatar
    [15] prece ja [*]

    vždy jsem měla dvě zásady: pokud si někdo pořídí děti, starat se má hlavně on, raději at mi rodiče říkají, že děti na hlídání chtějí než abych jim je vnucovala. Jasně, že to nebylo lehké, ale vždy jsme to zvládli a jsem na to pyšná. Moje sestra . jak může hodí děti na starost jedněm nebo druhým rodičům. Dokonce se urazila.když nemohli hlídat.ale má přece manžela adětui jsou její a jeho. Pratrodiče by měli jen rozmazlovat a vratit děti, když už se na to necítí. Alespon tak to říkám já svým dětem.

    superkarma: 0 31.03.2008, 09:21:38
  21. avatar
    [14] Póťa [*]

    AngelikaT:
    No, děti jsou téměř dospělé, Synovi je 20 a dceři bude 18. Když byli malí, tak jim peníze nedávali.

    superkarma: 0 31.03.2008, 09:11:44
  22. avatar
    [13] valesovavera [*]

    AngelikaT: AngelikaT: AngelikaT:My jsme je chtěli navštívit,ale i to byla výmluva,že je nemocná.Já bych Nikol hlídala třeba každý den,mě by to nevadilo,ale chodila jsem tehdy do práce.

    superkarma: 0 31.03.2008, 09:09:02
  23. avatar
    [12] gerda [*]

    každý si má své děti vychovat sám podle svého. A když už rady, tak prosím ne "americké odborníky" - zažila jsem dobu, kdy byl každý článek z libovolného oboru uveden "sovětští vědci zjistili", takže jsem na to poněkud alergická. Nejsme snad tak tupí, abychom neměli vlastní psychology, ne?

    superkarma: 0 31.03.2008, 09:07:48
  24. avatar
    [9] jjandula [*]

    Póťa: to by jsi měla udělat co nejdříve.Tak zlatý rodiče si to opravdu zaslouží.

    superkarma: 0 31.03.2008, 08:57:23
  25. avatar
    [6] Póťa [*]

    U nás na děti kašlala nejen tchýně, ale vlastně i manžel. Naštěstí mi pomáhali naši. Nikdy jsem jim do toho nemluvila. Co s dětmi prováděli byla jen a jen jejich věc. Byla jsem ráda, že mám chvilku pro sebe, tak jsem se nestarala. Myslím, že naši s dětma vycházeli dobře a že jim to vydrželo až dodnes. Jen jsem se onehdy zlobila, když jsem zjistila, kolik peněz dětem dávají jako kapesné. Odbyli mne tím, že je to jejich věc. Když dět i nekouří, nepijí, nefetují budou jim dávat co uznají za vhodné.
    Vlastně jsem ráda, že mám takové rodiče. Nikdy jsem jim pořádně nepoděkovala, musím to co nejdřív napravit.

    superkarma: 0 31.03.2008, 08:51:40
  26. avatar
    [5] jjandula [*]

    Můj názor je,že by prarodiče neměli zasahovat do výchovy svých vnoučat.Od toho mají své rodiče.Jen je problém pokud jsou dvoje děti. Jednoho syna jsem vyvdala a můžu říct,že je to peklo.Boj nad boje.

    superkarma: 0 31.03.2008, 08:51:33
  27. avatar
    [4] valesovavera [*]

    Jsem babičkou 11.leté Nikolky.KDYŽ BYLA nIKLKA MALÁ snacha měla pořád nějaké výmluvy ,abychom jsme se s ní stýkli jako rodina co nejméně.Já i manžel jsme v té době pracovali ,ale sobota neděla byla volná vždy jsme se domluvili na sobotu ,že přijedou k nám,ale vždy na poslední chvíli snacha volala,že je Nikol nemocná.Zjistili jsme ,že to vůbec nebyla pravda.Já jsem uč. v Mateřské škole tak ,že to s dětmi umím.Do výcho vy jsme nezasohovali ,protože bydlí ve vesnici dál od našeho místa byydliště,ale autem je to 15min cesty.Ale matka mé snachy a otec jsou alkoholici ,ale to jí nevadilo.My jsme spořádaná rodina.Dnes je už starší a navštěvujeZŠ u nás ve městě tak se vidíme dosti často.

    superkarma: 0 31.03.2008, 08:26:20
  28. [3] Lindaa [*]

    Byly doby kdy jsem vycerpáním padala na ústa a vecer jsem pravidelne omdlévala do postele, aby me za pár hodin opet nekterá z dcer vzbudila. Pokud jsem spala dýl jak 2 hodiny v tahu tak to byl zázrak. A to trvalo 6-7roku. V tý dobe bych za babicku aspon na hodinu týdne platila zlatem. A na hlídací paní jsem opravdu finance nemela. Dneska s odstupem doby jsem ráda, ze moje rodina je daleko a manzelova rodina na nás kaslala z vysoka. Co jsem si udelala to jsem mela a tak jak jsem já chtela, pokud nekdo dneska kritizuje jak jsou holky vychovaný, tak je odpálkuju tím, ze kdo nic nedelá nic nezkazí. A kupodivu holky mají docela dobrý vztah s prarodici (narozdíl ode mne jak zeny-in dobre vedí, ale cert to vem ).

    superkarma: 0 31.03.2008, 08:13:13
  29. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    RenataP: Výchovná, stravovací, oblékací a podobná pravidla určují rodiče a prarodiče se přizpůsobují. Jen bych dodala, že prarodiče nesmí před vnoučaty nikdy zpochybňovat výchovné metody rodičů před vnoučaty a už vůbec by je neměli peskovat jak malé, bezprizorní haranty.

    superkarma: 0 31.03.2008, 08:04:02
  30. avatar
    [1] RenataP [*]

    Tam, kde jsou vztahy na kordy už před narozením dětí, tam vnoučata nic nespraví, naopak je to živná půda pro nové ještě šťavnatější rozbroje.
    A tam, kde je to v pořádku, můžou vztahy mladé rodiny a "staré" rodiny děti jen upevnit. Chce to jen dodržet jedno jediné základní pravidlo: Výchovná,stravovací, oblékací a podobná pravidla určují rodiče a prarodiče se přizpůsobují. Tolerují se drobná rozmazlování, ale rozhodně ne zásadní změny. Pak je veškerá spolupráce k oboustranné spokojenosti.
    Jen doufám, že si to zapamatuju, až budu sama babičkou , ale snad jo, znám obě tyto varianty, to je skvělá škola života

    superkarma: 0 31.03.2008, 07:53:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme