Každá žena, která plánuje rodinu, nad tím určitě nejednou přemýšlí…

 

Budu pracovat až do porodu, nebo si budu bříška užívat doma?

 

Většinou to příroda rozhodne sama, případné rizikové těhotenství je rozhodně lépe prožít doma než v práci.

Důležitá je porada s lékařem, a tak někdy padne rozhodnutí  v ordinaci tak nějak bez ohledu na vaše momentální přání.

 

Hodně záleží i na náročnosti zaměstnání, některé jsou pro těhotné dokonce výslovně nevhodné. Zaměstnavatel je pak povinen převést ženu na jiné místo za současného při zachování jejího původního platu.

 

To je zákon, ale praxe bývá jiná. Popravdě málokterému zaměstnavateli záleží na neznámém budoucím miminku, rozhodující je pracovní výkon budoucí maminky.

A tak se můžete často setkat i s tlakem zaměstnavatele, abyste co nejdříve zůstaly doma. A ani se nenadějete a místo vás už sedí jiná pracovní síla. Případně vaše místo z fleku zruší, což se taky často stává…

 

Měla jsem za to, že povinný nástup na mateřskou dovolenou je nejdéle 6 týdnů před porodem. Asi těžko bych u svého lékaře obhájila fakt, že mírně oteklá, věčně zadýchaná a unavená míním pracovat až do chvíle, než mě odvezou do porodnice.

Byť bych třeba ani na chleba neměla…

České celebrity (či „celebrity“?) umění ovládnout svého lékaře patrně znají velmi dobře.

 

A tak máme možnost sledovat rosničky i sportovní komentátorky ve vysokém stupni těhotenství v plném nasazení. V době, kdy by dle zákona už měly dávno doma žehlit miniaturní oblečky a mít nohy na stole.

Buď na bříško upozorňují upnutým oblečením, a opravdu jim to sluší. Mimochodem, pamatuji se na Adélu Gondíkovou a měla  jsem dojem, že jí to opravdu sekne...

Jiné velké břicho maskují obrovskými deskami s poznámkami a snaží se vydýchat nevydýchatelné.

 

Je to sporná věc.

Pohled na budoucí maminku těsně před porodem může být stejně tak krásný a stejně tak rozporuplný.

Ty „obyčejné pracující těhulky“ nejsou vidět. Zná je jen nejbližší okolí a spolupracovníci.

A stoprocentně souhlasím s faktem, že je moc dobré být co nejdéle v kontaktu s okolím, s lidmi. Rozhodně to pomáhá psychice.

A těch avízovaných 6 týdnů předem je přesně tak akorát doba, jak se psychicky připravit na ten velký zvrat v životě  - i když mám dojem, že na to se nelze nikdy dokonale připravit J

Ale ty mediálně známé tváře na nás koukají někdy denně z obrazovek a tváří se, že případných patnáct kilo nadváhy je vlastně peříčko, jejich organismus funguje naprosto stejně jako kdykoliv předtím…..

 

A tak se setkávám s názory bezmezného obdivu k těmto snad trochu nadpozemsky dokonalým stvořením, stejně jako existují ti, kterým se to příčí.

 

Těhotná je prostě jiná. Není to důvod radikálně měnit svoje zvyky… Nebo ano?


Jaký na to máte názor?

Chodily jste těhotné do práce, nebo ne?

 

 

 

Reklama