Reklama

O hlídání dětí, i když ne vlastních, nám napsala čtenářka kukiopas. Přečtěte si, jaké problémy někdy mohou řešit děti ve školce.

Moc pěkný příběh, milá kukiopas, děkuju vám. S dětmi ve školce (jestli jsem to dobře pochopila) asi musí být docela legrace. :-) Přeju hezký den.


Dobrý den,

vnoučata a ani vlastní děti nemám. Tohle téma mě zaujalo, protože pracovat s dětmi je opravdu radost. Jsou tak bezprostřední a někdy je s nimi díky tomu velká legrace. Každý den mám kolem sebe přes dvacet capartíků, ale přitom žádný z nich není můj vlastní. Má to svoje výhody. Nemusím je ráno tahat z postýlky, aby už vstávali, nemusím jim připravovat snídaně a taky mě ta jejich každodenní společnost nic nestojí. Můžu si s nimi hrát, číst si, zpívat, kreslit, připravovat s nimi besídky a sama u toho dovádět jako malé děcko. Ale protože za ně ručím jejich rodičům, musím mít taky oči neustále na stopkách, sledovat je jako ostříž a také si hlídat to, co říkám.

Jak jsem se za dobu svojí praxe přesvědčila, jsou témata, před kterými je dobré mít se na pozoru a nechat pusu raději zamčenou na zámek. Vím totiž, že některé záležitosti by měli rodiče řešit se svými potomky raději sami. Většina dětí už ve školce ví, že maminka a tatínek se museli mít moc rádi, aby se jim narodilo miminko. A že než se takové děťátko narodí, musí nejprve vyrůst v maminčině bříšku. Ale některé jsou přesvědčené, že kluky nosí čáp a holčičky vrány nebo taky permoník- to mě hodně pobavilo. A někteří moji svěřenci zase věří, že vyrostli ze semínka jako kytičky. Ještě, že o tom nevedou spory. Přiznávám, že bych asi nevěděla, jak jejich hádku rozřešit, aniž by tím utrpěla důvěra v jejich rodiče. Ale když přijde na řeč, samozřejmě se snažím o citlivá vysvětlení přijatelná pro všechny. Někdy se ale u toho vysvětlování pořádně zapotím.

Třeba kdysi dávno s Michalem, mudrlantem, který řešil vážný problém. Aničko, za ten obrázek ode mě dostaneš velikou pochvalu. Moc se ti povedl, chválila jsem dívenku. Děti měly malovat Velikonoce a Aniččini beránci byli jako živý, jen z obrázku utéct! Malůvku jsem připnula na nástěnku a zálibně jsem si jí prohlížela, když tu mě někdo zatáhl zezadu za tričko. Paní učitelko, jak mohla Anička dostat pochvalu? zajímal se Michal. Protože nakreslila moc pěkný obrázek, podívej se! ukázala jsem Míšovi Aniččiny beránky. Jo pěkný, ale jak mohla dostat Anička pochvalu, když už jednu přece má? Divil se pořád Míša a nevěřícně kroutil hlavou. Ale Míšo takových pochval přece můžeš mít strašně moc, když se budeš snažit, ubezpečila jsem ho. Já ne paní učitelko! Já jsem přece kluk! vyhrkl rozčíleně. Přiznám se, že v tu chvíli jsem tomu přestala dočista rozumět. A kluci podle tebe nemůžou dostat pochvalu? znejistěla jsem. Ne! odsekl mi. Jak to? snažila jsem se z něj dostat víc. Maminka říkala, že pochvalu mají jenom holky a kluci mají zase penis, odhalil konečně jádro pudla. Měla jsem co dělat , abych se nerozesmála. Nakonec jsem to ustála a uvedla věci na pravou míru.

kukiopas

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma dnešního dne: Jak řešíte hlídání dětí o prázdninách?

  • Máte menší děti, které ještě potřebují dozor?
  • Máte dost dovolených?
  • Kam děti o prázdninách dáváte?
  • Máte hlídací babičky a dědy?
  • Jezdí vaše děti na tábor?
  • Máte nějakou dobrou prázdninovou historku?

Napište mi, budu se těšit. Pro jednu z vás mám připravený dárek: vitamíny Marťánky, knížku o Shrekovi a tvořivý sešit pro předškoláky. Příspěvky posílejte do dnešních 14.30 hodin na adresu redakce@zena-in.cz, heslo je HLÍDÁNÍ. Předem moc děkuju!

ce