Kde jsou ty časy, kdy si člověk jel do zahraničí vydělat „velké peníze“. Dnes mladí lidé jezdí z hranice na zkušenou, vydělat si tam je mnohdy docela těžké. Tomáš v Irsku práci měl, ale po návratu do Česka je bez ní i bez peněz.

muž

Tomáš vyrazil za prací do Irska, žil zde 7,5 roku: „Za tuto dobu jsem pracoval pro 3 zaměstnavatele a v tomto období jsem byl nezaměstnaný jen 3 měsíce, a to listopad a prosinec 2005 a leden 2006. V roce 2011 mě potkala tragická událost a v říjnu tohoto roku zemřel můj otec. Po pohřbu jsem se začínal vážně zaobírat myšlenkou na trvalý návrat do vlasti.“

Protože Tomášova maminka v Česku začala být vážně nemocná, skutečně se domů v loňském roce vrátil. A začal jeho boj prací a financemi, který považuje za „bezohledné a necitelné chování našeho státu vůči svému občanovi“.

„Dne 19. června 2012 jsem se, logicky jako člověk bez zaměstnání, zaregistroval na Úřadu práce v Prostějově,“ pokračuje Tomáš. Registrace proběhla bez problémů, ale problém nastal u přiznání dávek hmotné podpory v nezaměstnanosti. Tomáš dále popisuje všechny složité okolnosti toho, jak prokazoval zachování svých vazeb na naši zem, což po něm úřad vyžadoval. Doložil mnoho dokumentů o tom, jak se do Česka pravidelně vracel (třeba letenky či bankovní účet vedený u české banky) i čestných prohlášení, ale Úřad práce jeho nárok na hmotnou podporu zamítl s tímto odůvodněním: „Bylo rozhodnuto o nepřiznání hmotné podpory v nezaměstnanosti z důvodů nedostatečného prokázání vazeb na ČR.“

Tomáš se odvolal, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdilo rozhodnutí prostějovského Úřadu práce.

Jádro pudla

Tomáš doufal, že bude v Česku považován za přeshraničního pracovníka, kterému mohou být uznány ve výjimečných případech dávky hmotné podpory v nezaměstnanosti. Což se nestalo.

Zjišťovali jsme, co měl Tomáš udělat

Podle pravidel Evropské unie by lidé měli žádat o dávky podpory v nezaměstnanosti od země, kde naposledy pracovali, a to převodem do země svého stávajícího pobytu. Existují výjimky. Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí: „Přeshraniční pracovníci jsou osoby, které pracují v jiné zemi, než ve které bydlí – typicky jde o pracovníky, kteří z jednoho státu pravidelně dojíždějí přes hranice do zaměstnání v jiném státě – tzv. pendleři. Jedná se ale také o osoby, které si zachovají zázemí v jednom státě a na omezenou dobu se přesunou za zaměstnáním do jiného státu, zatímco jejich obvyklé bydliště – tzv. centrum zájmů – zůstává zachováno v původním státě. V takovýchto výjimečných a specifických případech je přeshraničním pracovníkům umožněno, aby nárokovali dávky v nezaměstnanosti přímo od jejich státu bydliště, byť do jeho systému během svého posledního zaměstnání žádné příspěvky neodváděli.“

Tomáš je přirozeně zahořklý, připadá mu, že se k němu úřady zachovaly bezohledně. Přístup úřadů je ale pochopitelný, protože Tomáš, ačkoli jezdil do Česka, nepřispíval zde do sociálního systému. Přesto nárok na nějaké dávky má. Jak jsme se dozvěděli na bezplatné lince informačního centra Europe Direct, jsou pravidla každé členské země EU ohledně poskytování sociálních dávek odlišné. Obecně, jestliže člověku nárok na dávky v nezaměstnanosti v zemi původu zanikne (což je přesně Tomášův případ), může se pokusit zažádat o povolení k převodu podpory v nezaměstnanosti ze země, kde naposledy pracoval.

Kvůli složitosti a odlišnosti jednotlivých systémů v členských zemích je nejlepší, obrátit se s konkrétním případem přímo o pomoc na Europe Direct, kde na následující e-mailové adrese najdete internetový formulář, který když vyplníte, dostanete do osmi dnů radu, jak dále ve vašem případě pokračovat...

Na co si dát pozor?

Pokud se budete stěhovat z členské země EU zpět do Česka, kde nemáte zajištěnou práci, neopomeňte navštívit Úřad práce v zemi, kterou opouštíte, a zjistit si tam dopředu, jak postupovat, pokud vám v zemi, do které se stěhujete, nebude přiznán nárok na dávky hmotné podpory.

Přečtěte si také...

Reklama