Rodina

Práce unavuje


A je to tady. Teploty se začínají šplhat ke třicítce a moje břicho nabývá olbřímích rozměrů. Už jen ranní přeprava do zaměstnání se mění v hotové peklo…

 

Vzhledem k tomu, že moje otěhotnění byla záležitost plánovaná skutečně velmi povrchně a bez bližších výpočtů, patrně dojde k tomu, o čem jsem z neznalosti a nedostatku zkušeností ani nepředpokládala, že je lepší se tomu vyhnout. Totiž porod uprostřed léta.

 

Jen v důsledku letmého pohledu do diskuzí typu „co se děje ve třetím trimestru“ mě začal oblévat studený pot už v únoru. Je květen a máme to tady v plné kráse. A to jsem teprve v trapném sedmém měsíci.

 

Za prvé břicho začíná znatelně překážet. Takže tenisky zavazuju s patřičným funěním už jen v nejnutnějších případech, totéž platí pro ohýbání se, zvedání věcí ze země nebo dřepnutí.

Za druhé se břicho značně pronese. Každé ráno se pomalým kolébavým tempem po dvaceti minutách dovleču na Pavlák, kde počkám na tramvaj. A když mám štěstí, nemusím dalších dvacet minut cesty do zaměstnání v nedýchatelném vzduchu, teď už spíš smradu, stát. „Pouštění sednout“ je pro mě taky nová zkušenost. Většinou ze sedaček vyskakují starší dámy a ženy obecně. Muži jsou v tomto ohledu o poznání stydlivější, ale chápu, že mají problém rozlišit těhotenské břicho od špeků. Adolescenti pak povětšinou upřeně zírají z oken. Vím, že na volné místo nemám žádný právní nárok, a ani se jeho uvolnění nedožaduji, nicméně dneska jsem jedinou volnou sedačku v desítce skutečně ocenila.

A za třetí – nikdy jsem si nevšimla, že sezení tak unavuje. Pan Miminko je rozpínavý, v břišní dutině už anektoval, co se dalo, a je to sakra znát. Takže na setrvalou bolest pod pravým žebrem a pravidelné okopávání žaludku a močáku už nežehrám. Nafukující se kotníky, změny pokožky (k horšímu) po celém těle, křeče v lýtkách a neustálý pocit horka jsou pak jen takovým „milým“ bonusem. Utěšuju se jen tím, že podle zaručených informací jsem na tom podstatně lépe než chudák Laďka Něrgešová, které údajně během těhotenství vyrostla prsa na osmičky. Ta bych s sebou vláčet teda nechtěla…

 

Vzhledem k výše uvedenému zcela vážně rozmýšlím, jak tohle svoje „utrpení“ přijatelně ukončit… No dobře, tak alespoň zmírnit.

„A nechcete už zůstat doma?“ ptá se mě doktor v poradně pravidelně. Doposud jsem odmítala. Představa domácího vězení se čtyřhodinovou vycházkou by mě asi brzy donutila lézt po zdi. Nicméně příští čtvrtek za sebe už neručím.

V práci mám za sebe šikovnou náhradu a s novým vedením a novou koncepcí došlo na různé změny, po kterých už se mnou, zdá se, ve firmě příliš nepočítají. Takže zbývá jediné – nekuřácký salonek, (nealko) pivo a obložené mísy, zkrátka večírek na rozloučenou. Bude tento týden…

Předcházející díly deníku budoucí maminky najdete ZDE.

 

A pak? Pak už mě čeká jen stěhování do lůna přírody a vytoužený „easy life“, jak se vtipně vyjádřil náš pan domácí. Nohy na stůl, četba, opalování, sem tam nakrmit Stvořitele, začátkem srpna si na chvilku odskočím něco vyřídit do porodnice a domácí pohoda bude ničím nezkalena pokračovat ve třech ještě další tři roky.

Tak to vidím já…

Přečtěte si: Velké téma: Těhotenství

   
16.05.2008 - Těhotenství a porod - autor: Pavel Miškovský

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [100] jezule [*]

    Jardine: pravdiva slova!

    superkarma: 0 27.08.2008, 17:11:08
  2. avatar
    [99] Jardine [*]

    ... jinak si ještě myslím, že takový ten okatě nevšímavý postoj k vlastnímu těhotenství je tak trochu reakce právě na tu "nadílku" rozkochaných skoromamin, která se na člověka řítí z médií i nejbližšího okolí (sama mám hlavně problém s batikovanými bio-matkami, i když bych měla být tolerantní, protože mě to taky druhdy bralo). Prostě si myslím, že je v lidské přirozenosti na přemíru něčeho reagovat způsobem opačným. Je to takové to podvědomé zachovávání rovnováhy a někdy možná trochu póza. Ačkoli budeme tvrdit, že šlo těhotenství mimo nás, vsadím se, že bychom všechny svorně přestaly dělat ramena, kdyby s ním náhle bylo něco v nepořádku.

    superkarma: 0 18.05.2008, 21:52:25
  3. avatar
    [98] Jardine [*]

    Kotě: je fakt, že dnešní doba tomu prožívání těhotenství více nahrává ... většina je plánovaná (doufám - vždycky mi bude milejší extrémně nyvá těhule než ženská, která si nechá zdravé dítě vzít), existuje více možností, jak těhotenství aktivně prožívat (cvičení, centra pro těhulky atd), jsou tu knížky, časáky i jiné (mnohdy pohříchu komerční) produkty a k tomu všemu se víc citově angažují i tatíci, což je dobře. Mého otce těhotenství maminky minulo, porod odbyl pár následnými pivy s kámoši (kdybych byla kluk, sťal by se ještě víc) a teprve jako dědeček žasne, jaká fajn věc to prtě v podstatě je. Manžel vše prožíval mnohem osobněji a aktivněji ... myslím, že nikdy nebyla lepší doba k tomu, být těhotná.

    superkarma: 0 18.05.2008, 21:30:24
  4. avatar
    [97] *Kotě* [*]

    Jardine: 95 - a ještě nezapomeň, že vzhledem k socialistickému přístupu k sexu a plození a antikoncepci byla polovina těhotenství v té době nečekaná, neplánovaná, počatá mimo manželství a zhusta i nechtěná, což jistě také zásadně měnilo náhled na ně.

    superkarma: 0 18.05.2008, 21:05:10
  5. avatar
    [96] *Kotě* [*]

    Dimsy: a tak já jsem se třeba během těhotenství stěhovala, dva měsíce starala o nemohoucí babičku, v osmém měsíci prodělala neléčený zápal plic, a ještě tři hodiny před porodem při kontrakcích po 4 minutách dodělávala zakázku pro klienta, ale přesto mě moje těhotenství zajímalo, prožívala jsem ho a připadalo mi to jako něco zvláštního a úžasného

    superkarma: 0 18.05.2008, 21:02:14
  6. avatar
    [95] Jardine [*]

    .... jinak si myslím, že ten postoj k těhotenství před 25 lety a dnes je opravdu o něčem jiném, už taky jen proto, že dnes otěhotnění není taková samozřejmost a čím méně je dětí a čím vytouženěji se na ně čeká, tím větší je citová investice do nich. Kdyby se mi dvakrát nepodařilo otěhotnět prakticky napoprvé, jsem si jistá, že bych svá těhotenství prožívala intenzivněji.

    superkarma: 0 18.05.2008, 20:59:52
  7. avatar
    [94] Jardine [*]

    Dimsy: já to prožívala podobně jako ty ... navíc jsem nechtěla svým těhotenstvím nikoho obtěžovat, nechtěla jsem být taková ta sebestředná těhule ... ovšem o to sebestřednější jsem potom byla jako novopečená maminka; měla jsem pocit, že všechny kolem moje dítě zajímá, všichni jsou zvědaví na to, co už umí a chtějí si o tom se mnou povídat ... dodnes s tím trochu bojuji a musím se držet zpátky

    superkarma: 0 18.05.2008, 20:55:47
  8. avatar
    [93] Dimsy [*]

    Jenom zírám,co ty těhotné dneska všechno řešej.Při prvním těhotenství jsem pracovala až do devátého měsíce.Mezitím jsem se v šestém měsíci stihla vdát,protože jsem už neměla maminku a tchýně moc nepomohla,připravovala jsem vše sama.Ještě jsem stihla udělat silvestrovskou večeři,než jsem si zavolala sanitku a na vysokých podpatcích odkráčela do porodnice.Ještě jsem zapomněla napsat,že celou tu dobu jsem se starala o dceru z manželova prvního manželství,kterou jsme měli u sebe.Druhé těhotenství jsem z nějakého mě neznámého důvodu přibrala asi 30kg,to při neustálé péči o dvě děti (2 a 5 let).Ještě odpoledne jsem vesele diskutovala s matkama na pískovišti,večer jsem navařila a ve čtyři ráno jsem odjela porodit.Jenže to bylo před pětadvaceti lety,kdy se těhotenství nebralo jako něco zvláštního.

    superkarma: 0 18.05.2008, 20:44:31
  9. avatar
    [92] Adelaida [*]

    7kraska: Po porodu psát nebudu (z časových důvodů).

    superkarma: 0 18.05.2008, 18:12:16
  10. avatar
    [91] Suzanne [*]

    *Kotě*: jestli ono to "posmívání" se onomu prožívání nebude právě souviset se způsobem a úrovní jeho popisu

    Jinak mně osobně to může přijít přehnané, já jsem to prožívala jinak. A ti, kteří to prožívají jinak než autor článku, obvykle mají i větší potřebu se vyjádřit v internetové diskusi.

    superkarma: 0 18.05.2008, 17:30:16

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [90] *Kotě* [*]

    Suzanne: většina reakcí na Adéliny články, nejenom tady, se jí posmívá, protože se hrozně "pozoruje" a prožívá to. Mně osobně připadá, že prožívat své první (a chtěné) těhotenství, sledovat změny, které se s člověkem udávají, je normální. Nevím, proč je tak v kursu, aby si ženská téměř ani nevšimla, že je vlastně těhotná.

    Nebudu posuzovat kvalitu Adéliných výplodů, je pravda, že se o těhotenství dá psát daleko líp a s daleko větším nadhledem, ale to, co prožívá, mi připadá naprosto přirozené a pochopitelné. Zarazilo mě, že většině žen zjevně ne. Toť vše.

    superkarma: 0 18.05.2008, 13:28:52
  2. avatar
    [89] Suzanne [*]

    Jsem blbka Č.88 bylo samozřejmě pro Kotě a teď jsem zjistila, že Lilinka už reagovala podobně

    superkarma: 0 18.05.2008, 12:38:34
  3. avatar
    [88] Suzanne [*]

    Suzanne: je zbytečné to hnát do takového extrému (č.75) Moje sestřenka to prožívala stejně jako ty. To, že tu někdo vyjádří opačný názor, neznamená, že jsi spolu s Adélou jediná na světě a ty to dobře víš Ty reakce byly na tvoje vyjádření, že je to tak u všech. Příliš jsi zevšeobecňovala, tak se nediv, že ty, které se do tvého metru nevešly, se ozvaly A není to nic ve zlém

    superkarma: 0 18.05.2008, 12:37:05
  4. avatar
    [87] OlgaMarie [*]

    *Kotě*: Čestné slovo, že znám jednu , která v 7. měsíci těhotenství běžela na lyžích Jizerskou 50. Když se jí známí ptali, kdy porodila, oznámila jim, že ho má s sebou.
    A můj sebestředný zájem? Abych neměla zaražené prdy!

    superkarma: 0 18.05.2008, 09:24:55
  5. avatar
    [86] RenataP [*]

    Kotě, 7kraska: Musím říct, že jsem teda první těhotenství taky prožívala tímhle stylem, týden co týden jsem zkoumala co dítě, zkoumala, co mě kde píchne a nakonec na tu dobu ráda vzpomínám. Bylo to tak sladce naivní A hlavně jsem si myslela, že podruhé to bude taky tak. No bohužel, sice si občas se zpožděním někde přečtu, že naše dítko už má tři týdny nehty, momentálně nás slyší (ó proboha... včetně vrtačky ve stropě a lekání se), ale ZAS to prožívám sebestředně, poněvadž tělo mě míní zrazovat snad všemi těhotenskými neduhy. A že bych se na to NEJRADŠI VYKAŠLALA ať si to vzdouvající se tělo dělá co chce, JÁ si chci taky dělat co chci - proč mě sakara omezuje???
    Fakt závidím všem, co mohli do konce těhotenství chodit do práce, vlastně i to chožení jim závidím, mě po pár minutách zradí kyčle a ozvou se kontrakce.
    Asi holt nejsem na těhotenství stavěná

    superkarma: 0 18.05.2008, 08:00:35
  6. [85] bruna [*]

    PS: ale mozna az budu mit vlastni decko, tak vse pochopim

    superkarma: 0 18.05.2008, 03:01:27
  7. [84] bruna [*]

    Mi pripada hlavne ten denik dost nevtipne a nezazivne napsany, problem pritom neni ani tak to, ze se Adela zabyva jen sama sebou a svym tehotenstvim, ono nakonec veskere deniky jsou vice-mene sebestredne, ale ta forma, styl, ctivost, dramaturgie . Pojmenovani Pan Miminko a Stvoritel mi pripadaji trapne a umele. A i z reakci ctenarek jsem to tak pochopila, ze samotna sebestrednost matky neni az tolik na zavadu, problematicke je spise to podani

    superkarma: 0 18.05.2008, 03:00:11
  8. avatar
    [83] *Kotě* [*]

    Lotka: tak někdo pozoruje dítě, někdo svoje bolístky, ve výsledku se stejně jenom obírá sám sebou a svým těhotenstvím a připadá mu to jako ta nejdůležitější věc na světě.

    superkarma: 0 17.05.2008, 20:30:51
  9. avatar
    [82] Lotka [*]

    *Kotě*: ale to, co píšeš ty, Adéla nepíše Ona sleduje jen své tělo, co jí kde zabolí, kde jí co naroste, jak se potí Ale o dítěti nic

    superkarma: 0 17.05.2008, 20:16:34
  10. [81] 7kraska [*]

    Kote, trikrat diky, zes to napsala. Ja uz jsem si taky skoro pripadala divna, ze jsem tehotenstvi prozivala. Myslim, ze to je zavazna vec, vlastne nejzavaznejsi vec v zivote zeny. Ja jsem spis mela starost, aby mimino bylo v poradku a tak.

    superkarma: 0 17.05.2008, 19:13:36
  11. avatar
    [80] *Kotě* [*]

    Lilinka: tak ony ty reakce jsou převážně takové. Jako by byla ostuda prožívat, že je ženská těhotná.

    superkarma: 0 17.05.2008, 15:15:58
  12. avatar
    [79] Lilinka [*]

    *Kotě*: Já jsem spíš reagovala na tohle: "...no jak to tak čtu, tak jsem byla totální exot mezi matkami drsoňkami, které si všimly, že mají dítě, teprve až ho porodily". Jako kdyby nebylo nic mezi

    superkarma: 0 17.05.2008, 15:07:36
  13. avatar
    [78] *Kotě* [*]

    Lilinka: v té době jsem si neuvědomovala, že je to extrémní, na to koukám až teď z reakcí tady

    superkarma: 0 17.05.2008, 14:54:14
  14. avatar
    [77] Lilinka [*]

    *Kotě*(75): Ženeš to do extrému

    superkarma: 0 17.05.2008, 14:38:48
  15. avatar
    [76] *Kotě* [*]

    Jo a taky jsem měla knížku, kde bylo těhotenství popsáno týden po týdnu a měla jsem děsně nastudováno, furt jsem zkoumala, co to dítě v tom břiše už "umí" a co dělá, takže jsem třeba obšťastňovala manžela poznatky typu "už nás slyší!" nebo "narostly mu nehty!"

    No, teď se tomu směju, ale fakt jsem taková byla

    superkarma: 0 17.05.2008, 13:50:16
  16. avatar
    [75] *Kotě* [*]

    V tom případě jsem asi divná a kromě Adély jediná citlivka na světě, která své první těhotenství fakt prožívala. Hrozně mě to bralo, na to dítě jsem furt myslela, když mě poprvé koplo, byla jsem z toho úplně hotová, když mi doktorka v poradně pustila tím poslouchátkem jeho srdíčko, tak jsem se rozněžňovala, nyvě jsem zírala na obrázky z ultrazvuku a představovala si, jak bude vypadat, měla jsem o to dítě hrozný strach, že se mu něco stane, a tak jsem třeba ani nedobíhala tramvaj , no jak to tak čtu, tak jsem byla totální exot mezi matkami drsoňkami, které si všimly, že mají dítě, teprve až ho porodily.

    superkarma: 0 17.05.2008, 13:45:24
  17. avatar
    [74] Suzanne [*]

    *Kotě*: já se pozorovat nestihla Nevěděla jsem, kam dřív skočit V osmém měsíci jsem byla na 14 dní v zahraničí (aktivně s uměleckým tělesem), 14 dní před porodem jsem jela do poradny na kopci na kole (a vyšlápla jsem to) a v porodnici jsem si den před porodem dala nohu za krk. Mně příroda fakt umožnila, že jsem se nemusela pozorovat.

    superkarma: 0 17.05.2008, 11:44:35
  18. avatar
    [73] Ťapina [*]

    Vivian: Počkej, až budeš mít druhý, pak mluv

    superkarma: 0 17.05.2008, 10:38:23
  19. avatar
    [72] Madison [*]

    7kraska: jaké nepohodlí při šestinedělí? Já nic nikdy takového nezažila, ani jako prvnička, asi mě na tohle příroda uměla připravit jak nejlíp mohla

    superkarma: 0 17.05.2008, 10:23:24
  20. [71] 7kraska [*]

    RenataP - jo, taky by se dalo rict nepohodli...

    superkarma: 0 17.05.2008, 08:52:52
  21. avatar
    [70] RenataP [*]

    7kraska: "diskomfortu" kterak trefné

    superkarma: 0 17.05.2008, 07:20:35
  22. [69] 7kraska [*]

    Mne to tehotenstvi taky bralo desne moc. A myslim, ze to bylo tim, ze dycky predtim jsem mela svuj zivot plne pod kontrolou, za vsechno jsem si mohla sama a ze vseho jsem se taky vytahla sama. Kdyz jsem neco hodne chtela, tak jsem pro to hodne udelala. Zaprela jsem se a vytrvala. Ale v tehotenstvi je cloveku vsechna vule k nicemu...je proste v rukou prirody a sam neovlivni vubec nic. Vsechno muze dopadnout skvele nebo taky uplne blbe (viz pribehy treba na www.rodina.cz). Proto mne to tehotenstvi tak bralo. (U mne to dopadlo skvele...v zari pujde dcera do skolky.)

    Rekla bych, ze Adela to moc sportovne zrovna nebere. Jsem zvedava, jestli bude psat tendle denik taky po porodu nebo jestli z toho diskomfortu, ktery predstavuje pece o mimino, bude tak znechucena, ze nebude psat vubec.

    superkarma: 0 17.05.2008, 02:08:33
  23. avatar
    [68] Semiramis [*]

    Já jsem prvotěhule, ale tak jako Adélu mě to teda nebere ...

    superkarma: 0 16.05.2008, 20:42:14
  24. avatar
    [67] kareta [*]

    *Kotě*: je to nešikovně napsané a není to vtipné Nejde ani tak o obsah, jako o formu. Umět psát je dar (ale já ho taky nemám ).

    superkarma: 0 16.05.2008, 20:26:37
  25. avatar
    [66] Jardine [*]

    Kotě: podle mě je to dánou mírou času, kterou dotyčná má na sebepozorování ... já ho i při prvním těhu měla hodně málo, takže těch devět měsíců uteklo, aniž bych je mohla nějak výrazněji prožívat. Myslím, že jsem ale o nic nepřišla, o to intenzivnější to bylo, když jsem před sebou najednou místo nafouklého panděra s mysteriózním obsahem měla svoje miminko "live". Jinak ale souhlasím, že těhotenství a porod jsou nepřenosné ... a rovněž šestinedělí a vše potom. A každý ať si to prožívá jak mu přirozenost káže, není žádné "dobře" ani "špatně", pokud je dítě chtěné a milované.

    superkarma: 0 16.05.2008, 20:18:24
  26. avatar
    [65] Vivian [*]

    *Kotě*: jak to můžeš vědět?

    superkarma: 0 16.05.2008, 20:13:48
  27. avatar
    [64] *Kotě* [*]

    Vivian: já myslím, že v různé míře pochopitelně, ale určitě ano. Zvláště ve srovnání s tím, jak neskutečně na to budeš prdět ve druhém těhotenství...

    superkarma: 0 16.05.2008, 19:58:47
  28. avatar
    [63] Vivian [*]

    *Kotě*: tak to ano, ale že by z toho KAŽDÁ prvotěhule byla tak vyplesklá a pořád se pozorovala...

    superkarma: 0 16.05.2008, 19:54:59
  29. avatar
    [62] *Kotě* [*]

    Vivian: ale klidně budu zobecňovat. Těhotenství a porod je tak nepřenositelný zážitek, že si to nikdo neumí představit, dokud do toho nespadne. Do té doby je všechno jenom teoretizování.

    superkarma: 0 16.05.2008, 19:53:40
  30. avatar
    [61] Vivian [*]

    Mně by se líbil podobný seriálek psaný Lenkou Matuškovou Aby to bylo aspoň zajímavý, když už je to o těhotenství

    superkarma: 0 16.05.2008, 19:37:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme