Bulvár

Práce pro obecní blázny

 

Byly časy, kdy prakticky každá obec či vesnice měla svého obecního blázna. Můžete namítnout, že ho má dodnes - říká se mu starosta a bere za svou komediální ,,roli" celkem slušný plat. Ne každý obecní blázen má ovšem takové štěstí. V dobách Marie Terezie a Josefa II. začalo být zvykem tyto osoby, ,,hyzdící tvář obcí a obtěžující lid prostý" shromažďovat do nejrůznějších ,,léčebných" zařízení. Pravda, už středověká města znala Narrenturm - věž bláznů, v té však končili jen ti nejnepohodlnější.

 

 

Jurodiví a mešuge
Ostatně blázni - ať už židovští mešuge nebo ruští jurodiví, byli leckdy považováni za poznamenané bohem, a nesli tak na sobě jakýsi punc nedotknutelnosti. I když se s nimi nezacházelo s nějakým soucitem či snad dokonce s pochopením, skutečnou tragédií se pro ně paradoxně stala až doba rozkvétajícího humanismu, kdy byli v zájmu společnosti a prý i v zájmu svém internováni v takzvaných blázincích. Až druhá polovina minulého století přinesla, byť ne v zemích komunistického bloku, jisté změny. Nejen že se postupně zlepšovala péče o blázny, ale místo modelu internace se pomalu začal prosazovat model integrace - navracení ,,bláznů" zpět do společnosti.

Trocha politické korektnosti
Slůvko ,,blázen" samozřejmě nemyslím nijak hanlivě - ač je v dnešní době módou vyjadřovat se ,,politicky korektně", aby snad někdo nebyl dotčen ve svém egu a právech, domnívám se, že je v něm možná více lidskosti než v lékařských pojmech jako je například ,,mentální retardace".

Integrace místo internace
Integrací ,,bláznů", a nejen jich, do společnosti, se zabývá sdružení SIMP. V rámci tohoto sdružení běží dva zajímavé projekty. Především je to projekt Šance, jehož cílem je umožnit lidem s handicapem i těm, kteří se o ně starají, zařadit se na trh práce. ,,Málokdo si uvědomuje, že problém postiženého člověka není jenom jeho problém, ale je to i problém rodiny, která o svého člena pečuje, a to mnohdy 24 hodin denně," zdůrazňují členové sdružení SIMP. Snaží se tedy jak formou účelových služeb, jako jsou například osobní asistence, tak prostřednictvím rekvalifikačních kursů jak pro pečující osoby, tak pro samotné postižené, umožnit těmto lidem ,,vydělávat si na sebe" a přestat být závislými na sociálních dávkách. Možnost ,,pracovat" zároveň přináší větší pocit zodpovědnosti, zvyšuje sebevědomí a sebehodnocení i u postižených jedinců, rozšiřuje pole jejich sociálních dovedností a vazeb a je obecně prospěšnou v mnoha směrech.

Nejen blázni nemají práci...
Druhým projektem sdružení SIMP je "Opravdový návrat", jehož cílem je pomáhat rodičům po mateřské/rodičovské dovolené dostat se zpátky na trh práce. Ale nejen to. V jeho náplni je ve stejné míře informování zaměstnavatelů o rovných příležitostech, alternativních formách zaměstnávání a sociální zodpovědnost firem. Jde i o odbourávání předsudků, ať již jde o postižení, věk nebo pohlaví. Celý projekt probíhá tak, aby co nejvíce prospíval oběma stranám trhu, tedy jak zájemcům o zaměstnání, tak zaměstnavatelům. ,,Chceme dokázat, že integrace cílových skupin je možná vlastním příkladem. Proto zaměstnáváme osoby s handicapem, rodiče po mateřské dovolené i osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny," říká sdružení SIMP. Do budoucna je v plánu také chráněná dílna. Sdružení SIMP je zároveň příkladem toho, jak lze efektivně čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu.

Více informací o sdružení SIMP najdete zde.

Znáte někoho, kdo zaměstnává mentálně retardované? Máte osobní zkušenost s hledáním práce a s nezaměstnaností? Zaměstnala byste mentálně retardovaného nebo přijala byste ho jako kolegu na pracovišti?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

soutěž

   
07.11.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Klarchen [*]

    ivana.kuglerova: Tak jsem se schválně koukala na stránky organizace SIMP - a spíš jsem pochopila, že zrovna oni se hodně zaměřují na lidi s mentálním postižením (jiný program nabízejí rodinám těchto lidi a rodičům na mateřské dovolené), ale to je jedno. Na programech na podporu zaměstnávání je celkem obvyklé, že je poskytují lidem, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce (ať už kvůli mentálnímu, smyslovému nebo fyzickému postižení, duševnímu onemocnění, věku, po dlouhé mateřské...)- např. mnou níže uvedená Formika je toho příkladem. Protože tyhle organizace pracují především se schopnostmi a dovednosti těch lidí, co za nimi přijdou - podporují je a rozvíjejí, při práci se nezaměřují tolik na konkrétní handicap a diagnozu.


    Bohužel duševní onemocnění jsou stále opředená různými pověrami a to lidem s tímto onemocněním jejich situaci rozhodně neulehčuje. Pokud si z takto nemocných lidí vyberu chronika, který už v podstatě trvale žije v psychiatrické léčebně, pak je fakt, že oproti člověku s mentálním handicapem (který také žije v léčebně) není moc rozdíl. Ale duševní nemoc má různá stadia a svůj vývoj v čase a dneska existuje hodně služeb, které se snaží, aby se lidi s duševním onemocněním takovými chroniky nestali (samozřejmě se to nemůže vždycky podařit) - a to, že se o "bláznech" bude mluvit jen ve smyslu chroniků, kteří už jsou naprosto apatičtí a rezignovali na život mimo léčebnu, bude jen vytvářet dojem, že co člověk s duševním onemocněním to člověk v takovémto stavu. Přitom když mluvíte s duševně nemocným, který je ve stabilizovaném stavu, tak často vůbec nepoznáte, že není úplně v pohodě. Vždyť to přece není tak, že by byli duševně "normální" lidi a pak ty co mají nějakou psychiatrickou diagnózu - hodně lidí se pohybuje někde mezi tím... no nic, je to na delší psaní...

    Je fajn, že se tu články na takováhle témata objevují (i když je podle reakcí asi moc lidí nečte ) - ale přimlouvala bych se, aby nebyly psány formou titulky a la blesk "práce pro obecní blázny" "mešuge" atd. - podle mě by to šlo i bez toho a stejně by to mohlo být zajímavé. A vzhledem k délce článků bych se v nich vždy zaměřila na jedno téma a přehledně - tady mi přijde ten historický úvod trochu nadbytečný a matoucí...

    Vivian:

    superkarma: 0 07.11.2006, 16:48:55
  2. avatar
    [7] Vivian [*]

    Klarchen: taky "mám dojem", že duševně nemocný není totéž co mentálně retardovaný. Jsem ráda, že šíříš osvětu

    superkarma: 0 07.11.2006, 15:35:05
  3. avatar
    [6] ivana.kuglerova [*]

    Klarchen: No, ono to všechno dohromady hlavně kombinuje to sdružení SIMP - snaží se prostě dostat na trh práce širokou skupinu lidí, od mentálně retardovaných, přes jiné handicapy až po třeba matky po mateřské .
    Samozřejmě že s každá skupina i každý jedinec je specifický .
    Ale ve středověku (a i dost dlouho v novověku) to prostě všechno byli "blázni" . Ono i dneska je občas dost fuška odlišit oligofrenika od chronického schizofrenika třeba... Tedy v prvním kontaktu...

    superkarma: 0 07.11.2006, 15:35:03
  4. avatar
    [5] Beruška1 [*]

    Samozřejmě předpokládám, že takoví lidé mohou vykonávat pouze jednoduché práce.Takže pokud by u nás někdo takový pracoval coby uklízečka a to velmi dobře, určitě by mi nevadil.

    superkarma: 0 07.11.2006, 12:53:20
  5. avatar
    [4] Klarchen [*]

    Mám dojem, že v článku je zamotané hodně věcí dohromady - lidé s duševním onemocněním (např.lidi kteří mají schizofrenii, manio-depresivní psychózu..)- tedy lidově "blázni" mají dost odlišné potíže od lidi s mentálním postižením či handicapem (mentálně retardovaní - to už tedy není zdaleka politicky korektní termín v dnešní době...ale souhlasím s tím, že není důležitý název, jako spíš "tón" s jakým se o takto handicapovaných lidech mluví) - i když samozřejmě, někteří lidé mají zároveň obojí, ale rozhodně jich není většina. A odlišné potíže se projevují i v možnosti uplatnění na trhu práce. Lidi s mentálním postižením jsou většinou schopní stabilní práce (tzn. jejich schopnosti se v čase nijak radikálně nemění, ale zase lidé s mentálním postižením taky nejsou nějaká jednolitá skupina...), i když spíše jednodušší a hodně strukturované (vzhledem k tomu, že mentální postižení se týká schopnosti učit se a vzdělávat se), lidé s duševním onemocněním naproti tomu jsou často velice inteligentní (samozřejmě to je individuální) - mají ale např. problémy se soustředěním, v důsledku braní léků jsou hodně unavení, mají většinou menší odolnost vůči stresu a bohužel čas od času se jejich psychický stav zhorší a oni musí nějakou dobu zůstat doma - některým ( a není jich málo) se ale časem podaří naučit se se svojí nemocí zacházet a umí těmto krizím předejít. Kdyby jste se chtěli o zaměstnávání lidí s nějakým handicapem dozvědet více, informace najdete třeba na www.rytmus.org nebo www.formika.org.
    No jo, jsem z oboru tak mi to nedalo

    superkarma: 0 07.11.2006, 10:46:48
  6. avatar
    [3] ivana.kuglerova [*]

    1Mona: Pravda, to tedy často jsou . I když znám i pár takových, co z nich slovo nedostaneš celý den...

    superkarma: 0 07.11.2006, 08:23:13
  7. [2] 1Mona [*]

    Bo jsem s mentalne retardovanymi pracovala,tak vim, ze to jsou pracanti!Ale za kolegu v praci bych je nechtela, musela bych se zblaznit, jsou hrozne ukecani!!A to fakt nemusim!

    superkarma: 0 07.11.2006, 01:47:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme