Vztahy

Pozvracela vlastní tchyni!

 

Až jednou....

 

Když mi bylo dvacet, měla jsem úžasné a neuvěřitelně naivní představy o tom, jakou jednou budu mít tchyni. Neměla jsem v té době ani partnera, ba ani přítele, ze kterého by se mohla vyklubat láska na celý život – přesto jsem si ve svých snech představovala, až jednou....

 

....až jednou budu mít tchyni, budeme kamarádky. Budeme spolu chodit na kafe, budeme drbat chlapy, potáhneme za jeden provaz...

 

Já vím, já vím – byly to představy, které jsou reálné v románu pro ženy... Ale já jim fakt věřila!

(Klidně mě přirovnejte k opeřenci, který kejhá, dám vám za pravdu...)

 

 

Realita byla tvrdá!

 

Čas běžel a deset let stačilo k tomu, abych okusila, jak moc je realita tvrdá... Jak moc se liší od představ a snů.

 

Můj budoucí manžel byl úžasný, má budoucí tchyně byla ... Příšerná? Děsná? Hrozná?... nějak nemohu najít to správné slovo.

 

Neměla mě ráda... Ani trošičku mě neměla ráda, a i kdybych se rozkrájela, její pocity vůči mně by zůstaly stejné.

Byl to kus ledu, který dokázal jen a pouze milovat své jediné dítě. A ano! Já byla ta odporná zlodějka, která jí chce tento vzácný poklad ukrást.

 

Stýkaly jsme se minimálně. Na svatbu nepřišla, jen celý den bombardovala Michala telefonáty, ať si to ještě rozmyslí... ať tu svatbu zváží.... Vždyť „ta holka“ za to přeci nestojí!!!

 

Že „ta holka“ byla ve druhém měsíci těhotenství jí jaksi unikalo. Unikalo jí to stejně, jako fakt, že jsme se milovali, že jsme se na miminko těšili jako na hotový zázrak na Zemi... Inu – sobectví dává černou pásku přes oči.

 

Snad osud tomu chtěl, že se stalo to, co se stalo.... A věřte mi, že nyní, když sepisuji tyto řádky, řehtám se tomu jak šílenec... ;o)

 

Před týdnem nám tchyně zavolala, ať se u ní stavíme na večeři, že prý potřebuje něco „velice důležitého“ probrat....

Tééééda, co se děje, že zve i MĚ na večeři??? – blesklo mi hlavou. Bylo mi každopádně jasné, že se za tím bezděčným, jakoby „obyčejným“ telefonátem skrývá něco .... co se mi nebude líbit.

 

A nemýlila jsem se!

 

 

Tchyně útočí!

 

Tchyně nám slavnostně přinesla na stůl koprovku s knedlíkem (mně se jen při pohledu na ten talíř udělalo zle) a hýřila dobrou náladou, úsměvem, vtipem...

Co má zalubem??? Tato otázka mi lítala v hlavě jak varovné světélko a blikala a blikala a blikala....

 

„Tak papej!“
Babka vykouzlila úsměv, který byl falešný stejně jako její zuby... Přišoupla mi talíř plný té odporné omáčky až pod nos, usadila se naproti mně a čekala...

 

Na co čekala??? Nevím... Napadlo mě, že snad mám k večeři Koprovku na cyankáli a ona jen čeká, kdy nastane ten, pro ni, tolik vytoužený ářčáářnásledek této pochutinky...

 

„Tak děti...a jestli pak víte, proč sem vás dnes pozvala na večeři?“ Spráskla ruce a opět ze zašklebila tím úžasně falešným úsměvem.

„To opravdu netušíme, „maminko“....“ Byla jsem jízlivá... zabijte mě...

 

 

Tchyně chce peníze!

A bylo to venku!
Moje zlatá tchyně zatoužila po cestě k moři. Vše si obstarala, vše si vyřídila – zařídila, a už jí chyběla jen taková maličká drobnost. 35 tisíc korun.

 

Michal zalapal po dechu, já vykulila oči, že mi div nevypadly z důlků a „maminka“? - ta zářila jako sluníčko.

 

Odsunula jsem talíř stranou a zhluboka se nadechla... Ta omáčka fakt byla divná...

„Koukej to dojíst! Musíš teď hodně papat, drahá! .... A ty peníze mi budou stačit do týdne, děti. Nemusíte pospíchat...,“ zamlaskala, jako by právě dojedla Medovník a spokojeně se zavrtila na židli.

 

Peníze? Ona není normální?!

Zvednul se mi žaludek z ní, nebo z té koprovky???

 

 

Žaludek se bouří!

 

Polil mě ledový pot.
Neměla jsem tu koprovku jíst... neměla... fakt to byla pitomost.

 

Podivná pachuť se mi drala ze žaludku do úst a já věděla, že je zle... Vyskočila jsem ze židle a s myšlenkou na to jediné: vydržet to!!! – jsem chtěla rychlostí světla vyrazit na toaletu.

 

„Kampak? Ještě si nedojedla, drahá... nebo ti to snad nechutná?“ Obličej babky se opět rozšířil do onoho podivného šklebu, který se při troše fantazie nad nazvat úsměvem.

 

Žaludek zavelel: Tohle jídlo v sobě nechci!

 

Čas se zastavil.... Z mého hrdla se ozval onen dávivý zvuk, který bezpečně znají všechny těhulky, a mně hlavou projelo jediné: nestihla jsem to....

 

Koprovka si vybojovala cestu ven. Udat jí směr, či místo dopadu nebylo v mých silách.

Sváteční šaty mé tchyně v jediném okamžiku změnily barvu z růžové na zelenou a místnost protkal zápach s hrůzným výkřikem... „Ježišimarjáááááá!!!!!.......“

 

Stála jsem uprostřed jídelny a funěla stejně jako pes, který hodiny pronásleduje svoji kořist.

Michal ignoruje svoji matku, která se ani nehnula a jen dokola pištěla to svoje: ježišmarjááááá, jééééééžišmarjááááá! – se ke mně vrhnul jak vášnivý milenec a odvedl mě na toaletu.

 

Nu, a jak tato šílená situace dopadla?

 

Tchyně mě vyhodila... A jediné, co řekla bylo: „Práh mého domu už nepřekročíš!

Jen jsem se usmála a řekla: „Tak to máte pravdu, nepřekročím... „ ;o)

 

Inu, ne každý sen se plní... Ale tchyně není zárukou štěstí. Mám muže, který stojí při mně, a mám v bříšku to maličké, na které čekají dva milující rodiče. Co víc si můžu přát? :-)

 

 

 

   
14.09.2005 - Láska a vztahy - autor: Sabina

Komentáře:

  1. [40] bejby [*]

    Dojala jsi mně a i pobavila.

    superkarma: 0 14.09.2005, 21:53:59
  2. avatar
    [39] zlato [*]

    superkarma: 0 14.09.2005, 16:43:51
  3. avatar
    [38] Meander [*]

    Já pozvracela svého milence. Ale on mě taky, hned vzápětí. Srazili jsme se ve dveřích při úprku na WC. To víno bylo fakt divný...

    superkarma: 0 14.09.2005, 16:19:47
  4. avatar
    [34] Křeček [*]

    breberka: mně dneska zvedá náladu, jak jsou tu na sebe všichni "hodní"

    superkarma: 0 14.09.2005, 14:50:43
  5. avatar
    [33] Křeček [*]

    superkarma: 0 14.09.2005, 14:49:52
  6. avatar
    [32] breberka [*]

    Teri tak to byl fakt doják.Člověk si mne ruce, když čte takový článek.Hned mám lepší náladu.Díky

    superkarma: 0 14.09.2005, 14:49:29
  7. avatar
    [30] Křeček [*]

    Manx: zas tak tragický to není - minimálně dva měsíce v kuse máš kocovinu

    superkarma: 0 14.09.2005, 14:44:27
  8. avatar
    [27] Žábina [*]

    tchýně dostala, co si zasloužila

    superkarma: 0 14.09.2005, 14:31:52
  9. avatar
    [26] Mici [*]

    Super příběh Baba si o to poblití koledovala, dobře jí tak. Doufám, že jí prachy na dovolenou dávat nebudete. Kupte jí raději prášek na praní, aby si mohla vyprat ty šaty.

    superkarma: 0 14.09.2005, 14:09:49
  10. avatar
    [22] Kelly [*]

    ... to má za tu koprovku ... sobec ...
    Terezko, přeji hodně a

    superkarma: 0 14.09.2005, 13:05:29
  11. avatar
    [21] Kadla [*]

    Blahopřeji k manželovi. Ono totiž to je malej zázrak...

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:56:26
  12. [20] Januše [*]

    tak to tedy nemá chybu taky si nic jiného nezasloužila než Mluvím z vlastní zkušenosti s mojí "milovanou" tchýní, ta zase roztrubovala o mých dcerách,když prožívaly první lásky, že patří na E55, jak se jim zapalují lejtka. Proto na ní íme a pro nás je vzduch. Chválím všechny snachy i ty potencionální, co se umí postavit.

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:51:07
  13. avatar
    [19] Křeček [*]

    A dali jste jí ty prachy?

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:49:44
  14. [18] mamoutek [*]

    pěkné, zároveň vše vyřešené, super

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:43:52
  15. [17] tanecnice [*]

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:40:31
  16. [16] meruzalka [*]

    tak to je fakt bomba, takhle jsem se už dlouho nezasmála

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:32:26
  17. avatar
    [14] phoebe24 [*]

    Moje bývalá (naštěstí) tchýně se mě jednou otázala, co mám ráda k jídlu. Já blbec jí řekla, že jím všechno, až na vnitřnosti - to fakt nemusím. Takže další návštěva byly játra, potom ledvinky a tak. Potom jednou, že prý, jestli jím mozeček. Zajásala jsem a těšila se na květák. To, co mi předložila na talíř bylo ovšem něco, co jsem myslala, že na jatkách vyhoděj. A uvařit to, mi přišlo mírně řečeno zvrhlé. Baba se mě zeptala dopředu jen proto, že tam byla i její dcera a ta měla místo toho taky raději suchej chleba. Tak jsme jí to tam s manželem nechali a šli do restaurace.

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:15:34
  18. avatar
    [12] gerda [*]

    koprovku bych návštěvě asi nepředkládala - i když já osobně ji miluju. Já jenom nevěřícně koukám, jak jsou někteří lidi divní. Chtít velké peníze v situaci, kdy sedím proti nemilované vetřelkyni, to chce hodně otrlosti! A to zvracení bylo podle mě psychického rázu, jíst v napětí bych taky neuměla. Tchynina reakce byla ovšem nemožná...

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:09:31
  19. avatar
    [11] nikinik [*]

    úžasný příběh, jako bych četla o svém přežívání s tchýní...teď už jen budu čekat nebo spíše nadbíhat, aby mě pozvala na koprovku

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:09:02
  20. avatar
    [9] hruška [*]

    dobře jí tak

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:03:25
  21. avatar
    [8] Luciš [*]

    Jéé, s koprovkou se mi stalo něco podobného, jen to mělo delší účinek, celou noc a pak ještě celý den horem spodem. Jenže sem ji měla do minulého víkendu ráda a nejsem těhotná jedli jsme ji tři. Hodně

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:02:43
  22. avatar
    [7] Bella [*]

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:01:21
  23. [6] apina [*]

    takové ...maminko...chce se mi z Vás blít bláááááeee!!! Tak tady to máte...chi chi chi ....super!!!!

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:01:15
  24. avatar
    [5] Salazarka Zmijozelová [*]

    Jo tak to je bomba!

    superkarma: 0 14.09.2005, 12:00:09
  25. avatar
    [4] tyrkys [*]

    To si zasloužila, babizna

    superkarma: 0 14.09.2005, 11:58:01
  26. avatar
    [1] Susina [*]

    Terezo, byla to pro tebe asi dost náročná situace,ale já se řehtám jak blázen a gratuluju, jak jsi to zvládla.. .. stejně tak gratuluju k prima manželovi a k nastávajícímu ..

    superkarma: 0 14.09.2005, 11:54:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme