Reklama

Dobrý den, vážené čtenářky,

asi všechny znáte pohled z okna na sídlišti. Já mám to štěstí, že pohled z okna z kuchyně mám na krásnou přírodu na les, kam chodím také na houby. Letos tam rostou jen pravé hřiby. Tento výhled moc ráda sleduji, hlavně na podzim, když listí mění krásné zbarvení. No, ale když jsem v obýváku, tak pohled z okna mě děsí. To mám výhled na šeredné bahnivé parkoviště a na silnici, takže nic moc. Hrozné to je v létě, když spíme při otevřeném okně.

To se dějí věci, které mě nenechají spát a musím se s okna podívat. A to když začíná pro některé noční život. Někdy to je zábavné, ale někdy mně jde mráz po zádech, když vidím pár, který se vrací z hospůdky a celou cestu se mlátí a nadávají si. Někdy to není vážně nic příjemného. Ale nemá cenu se do toho plést. Nakonec bych to odnesla já, takže dělám, že nic nevidím. A dělám asi dobře, protože pak většinou za pár dní ten onen pár vidím, jak se vedou za ručičku.

Přejí příjemný den.
Beník-31


Je pravda, že někdy je lepší nezasahovat ani s nejlepšími úmysly, zvlášť do chování dvojice, která je ochotna trávit celý večer v hospodě a pak se chovat, jak jste popsala. To jsou většinou vztahy, které obyčejný člověk (tedy jinak obyčejný než ti dva) nemůže pochopit. To už raději koukejte do toho lesa a hledejte houby. Třeba dalekohledem.:)