Reklama

Také patříte k těm, kteří po dlouhé zimě propadnou nadšení z prvních teplých dní? To potom chodíte jen na té straně ulice, kde slunce svítí a hřeje, mezi prvními odkládáte teplé oblečení, nasazujete sluneční brýle a vůbec se začnete tvářit, že už je léto... tak pozor, abyste to nepřehnali.

Kdo se neubrání nutkavému pocitu vystavovat tělo hřejivým paprskům životodárného slunce, hned jak se naskytne první příležitost, musí obzvlášť na jaře dbát zvýšené opatrnosti a používat ochranné prostředky stejně jako uprostřed léta.

 

Většina lidí se v zimě u moře nebo na horách neopálí, a tak kůže pod vrstvami oblečení vybledne a člověk je „jak syreček“. A právě v tu chvíli je pokožka velmi citlivá na UV záření. Když už se rozhodnete začít chytat bronz a dohnat barvu pokožky ztracenou přes zimu, buďte opatrní zvláště přes poledne. Na zemský povrch totiž v tuto dobu dopadá nejvíc takzvaného erytemového slunečního ultrafialového záření, jehož úroveň je udávána UV-indexem.

 

Petr VáněMeteorolog Petr Váně z Českého hydrometeorologického ústavu říká: „Doba prvního pobytu na přímém slunci mezi 11:00 a 14:00, po jejímž uplynutí kůže fotocitlivých osob začne rudnout nebo pigmentovat, je dnes 24 až 29 minut. V geografické oblasti, do níž patří Česká republika, se UV-index pohybuje v rozmezí od nuly do devíti, v tropickém pásu může dosáhnout až 15 nebo 16. Všeobecně se dá říci, že čím výše je Slunce za jasného počasí nad obzorem, tím vyšší je UV-index.“

 

Víte, co je erytém?

Erytém je mezinárodně standardizovaná bezrozměrná veličina vyjadřující biologický efekt na lidské zdraví. „Vedle UV-indexu meteorologové udávají hodnotu slunečního ultrafialového záření v přepočtu celkové doby pobytu na slunci bez použití ochranných prostředků, po jejichž uplynutí začne lidská pokožka rudnout, tedy vytvářet erytém," říká pan Váně.

Na sluníčko je třeba si postupně zvykat, to znamená  vyhýbat se silnému záření v poledních hodinách a dávky slunění zvyšovat jen pomalu. Když už musíte být na slunci delší dobu, namažte se opalovacím krémem s vyšším UV ochranným faktorem 15-20. Slušivou pokrývkou hlavy také nic nezkazíte.

Vystavíme-li se přímo intenzivnímu slunečnímu záření, pak na citlivé pleti mohou vzniknout popáleniny prvního, dokonce druhého stupně. Díky takovým nepříjemným popáleninám může dojít i k nevratnému poškození kožních buněk. Zvýšené riziko rakoviny kůže následkem slunečního záření je všeobecně známé.

 

A když se spálíte?

Když už se stane, že pobyt na slunci „přepískneme“ a máme zvýšenou teplotu nebo zimnici, navštivme raději lékaře. Pro zmírnění pálivého pocitu můžeme na postižená místa přikládat vlhké chladivé obklady, pomáhá zábal z bílého jogurtu či panthenolová pěna ve spreji. Po takové příhodě bychom alespoň deset dnů neměli kůži vystavovat další dávce slunce.