Reklama

MUDr. Martin Jan Stránský: „Rozpoznat neuroboreliózu není vůbec jednoduché, nelze se spolehnout ani na krevní testy.“

Nad červenou skvrnou ve tvaru písmene O s bílým středem na kůži po přisátí klíštěte by nikdo neměl mávnout rukou. Příznaky, jako jsou horečka, únava a malátnost by pak rozhodně měly každého vést k praktickému lékaři. V souvislosti s kousnutím klíštěte jsou to totiž symptomy typické pro Lymeskou boreliózu.

martinPodle MUDr. Martina Jana Stránského, neurologa z Polikliniky na Národní v Praze, proběhne borelióza u nemalého počtu lidí  téměř bezpříznakově. Průvodními znaky je například pouze menší únava či příznaky podobné chřipce. A podle toho s nimi také zacházíme – návštěvu lékaře nepovažujeme za podstatnou a potíže řešíme samoléčbou. Pokud ale není borelióza včas a dobře léčena, může se během několika týdnů až měsíců vyvinout do chronické formy. Ta může zasáhnout srdce, klouby, ale také nervový systém.

„Při neuroborelióze může být postižen nejen pohybový či senzorický aparát, ale dokonce i mozek. Kromě jasných poruch mozku se mohou objevit i vážné psychiatrické projevy, mezi nimi třeba deprese,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský. Správná diagnostika boreliózy je tedy důležitá, bohužel však vůbec není jednoduchá a nelze se stoprocentní jistotou spolehnout ani na krevní testy. „Protilátky, které informují o onemocnění boreliózou, se v těle mohou vyvíjet týdny nebo klidně i tři měsíce po kontaktu s klíštětem. Navíc v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože prošlo již dříve onemocněním boreliózou a ani o tom nevědělo. Proto by každé pozitivní vyšetření mělo být potvrzeno například testem ELISA. Ten měří enzymatické látky, které jsou k aktivním protilátkám vůči borelióze mnohem citlivější.,“ říká lékař, který kromě České republiky působí i jako primář neurologie v americké Yale New Haven Medical Center a přidělené nemocnice. Zdejší lékaři patří v léčbě boreliózy již tradičně k nejzkušenějším na světě. New Haven se totiž nachází jen pár kilometrů od městečka Old Lyme ve státě Connecticut, kde bylo v roce 1975 popsáno prvních několik případů boreliózy.

Když antibiotika nezaberou

klíště

V první fázi onemocnění boreliózou jsou první volbou léčby širokospektrální antibiotika. Absolutní většina  nemocných se po jejich nasazení vyléčí bez následků. Jestliže však nemoc postoupí do sekundární a terciální fáze, závisí léčba na konkrétních projevech. „Při tzv. pokročilé či terciální neuroborelióze s nespecifickými příznaky je vědecky prokázáno, že antibiotika nemají žádný smysl,“ konstatuje neurolog a dodává: „Řada vědců dokonce tyto nespecifické příznaky, mezi něž patří například bolesti hlavy či svalstva, občasné bolesti kloubů a dokonce například deprese, neuznává jako přímý důsledek boreliózy. Borelióza tedy fungovala jen jako spouštěč různých protichůdných imunologických nebo psychických akcí v organismu. Snížení protilátek, nebo změna jejich profilu prostřednictvím antibiotik, nesouvisí s klinickým stavem. Nejen, že je v těchto případech jejich měření velice diskutabilni, ale je prokazatelně doloženo, že léčba antibiotiky tzv. chronické boreliózy  není vůbec efektivní, a proto se nedoporučuje.“ Léčba neuroboreliózy s nespecifickými příznaky je proto pouze symptomatická. Podle charakterů problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii.

Boreliózou onemocní každým rokem v České republice  zhruba 4 000 lidí (3743 v roce 2014 – program EPIDAT SZÚ). To je zhruba dvakrát více než před pětadvaceti lety. Proti borelióze dosud neexistuje žádné očkování, avšak je-li nemoc odhalena a léčena včas, odezní zpravidla bez dalších komplikací. Nicméně, klíšťata přenáší podobnou a nebezpečnější nemoc – klíšťovou encefalitidu, tedy infekci mozku, která se vyvíjí podobně jako borelióza. Proti klíšťové encefalitidě však existuje efektivní očkování. To je doporučována především lidem, kteří tráví hodně času v přírodě.