Dobrý a krásný úterní den,

jako majitelce pejska mi slovo veterinář není vůbec cizí. Poznala jsem jich mnoho, ať už v pozici člověka, který využil jejich služeb, tak i v opačné situaci, kdy byli mými klienty. A jak to bývá, jsou veterináři příjemní, odborníci na slovo vzatí a také ti, kterým se raději vyhnete obloukem...

A když se vysloví slovo veterinář, vybaví se mi tyto tři věci:
 
1. I mistr tesař se může utnout aneb pozor na formuláře :o))
Majitel psa - Rek, Jméno psa - Silvestr Růžička. Jo jo, tak na zahradě je zakopaný Silva a v posteli si hoví Rek, pak že psi se mají špatně :o)).
 
2. Jak se do lesa volá... aneb někdy hluchota/slepota je lepší. Znáte to, jdete po ulici a do něčeho šlápnete. Věřím, že většina pejskařů to po svých miláčcích uklidí, všude je přece tolik stojánků s pytlíky na exkrementy a nějak s tím člověk už přece počítá, že holt náš miláček nechodí na nočník či jiné přenosné zařízení.

Ale co mě šokovalo, když naše paní veterinářka kráčela po ulici, s sebou psa ušlechtilé rasy, který se tentonoc na chodník :o)) a ONA, ta, která by měla být vzorem, to přešlápla a kráčela dál. No, co dodat...

3. Kniha přítel člověka aneb moje relaxace...
Miluju zvěrolékaře, ale ne jen tak nějakého. Jamese Herriota. Už léta se k němu vracím, když je mi smutno, když to na mě padne a vždycky s úspěchem se pobavím, i když se přiznám, některé historky znám skoro nazpaměť.

Pokud jste ještě neměli tu čest si přečíst nějakou jeho knihu, vřele doporučuju!!!
 
Zoulinka


Děkujeme za pěkný příspěvek.

Co Vám se vybaví, když se řekne veterinář, milé ženy-in? Jaké s nimi máte zkušenosti? A co Vaši mazlíci?

Podělte se s námi na redakce@zena-in.cz!

Reklama