Exotický druh
V počínajícím chladném jaru nejsou tito živočichové příliš k vidění, venku je proto potkáte jen velmi zřídka. Jakmile ale sluneční záření začne nabývat na intenzitě, jakmile se vzduch o pár stupňů oteplí, začnete si ve svém okolí všímat prvních exemplářů. Vylézají ze svých příbytků v loňských modelech plavek. Chvíli se rozhlížejí po okolí. Pak zase šupnou domů, aby za chvíli vynesli ven křesílko. Tento kus sedacího nábytku si každý z exemplářů postaví na slunné místo, sedne si a nastavuje všechny kousky své kůže příjemně hřejícímu slunci. To je ale teprve rozcvička!

Čas běží a přichází léto. Na toto období se námi hledaný druh vždy pořádně připraví. Šmejdí ve svém okolí tak dlouho, až sežene nové plavky, tři lahvičky s opalovacími krémy, pět lahviček s krémy po opalování, jedno balení hydratačního mléka a tyčinku na rty s UV faktorem. Dále vyňufá ten nejúžasnější slamák v okolí a také slušivé sluneční brýle, někdy i novou tašku. Svou kořist si odnese do příbytku.
Jakmile slunce začne pálit ještě o něco víc, dolehne na naše živočichy zvláštní neklid. Začnou ve svém příbytku pobíhat z místa na místo. Natírají se různými krémy, jeden mají na obličej, druhý na tělo. Potom si zkouší nové plavky. K tomuto činu si většinou vybere dobu, kdy je v příbytku sám. Opatrně se do plavek obleče, jde před zrcadlo a pak se živočichovým stinným příbytkem nese po dlouhou dobu tiché úpění. Nicméně nakonec si živočich dodá odvahy, sbalí všechny zakoupené flaštičky do nové tašky, na hlavu narazí slamák a vydá se k některé z vodních ploch v okolí, většinou k takové, kde předpokládá zvýšený výskyt příslušníků svého druhu opačného pohlaví.

Když dorazí k vybrané lokalitě, zpanikaří, protože zjistí, že doma zapomněl osušku. Jelikož to má ale ke svému obydlí většinou daleko, rozhodne se zůstat i bez osušky. Usoudí, že než by se vrátil, mohla by přijít bouřka nebo by mohl propást nějakého zajímavého exempláře opačného pohlaví. Lehne si tedy na trávu a spokojeně se sluní. Po chvíli se v parném letním dni začne organismus živočicha přehřívat. Živočich se ale tváří, že se nic neděje, že proudy potu na jeho tvářích a zádech jsou mu vlastně příjemné, stejně jako jazyk lepící se na patro. Nakonec, většinou omámen sluncem, živočich usne.

Jakmile se probudí, začne si ustaraně prohlížet svoji kůži. Většinou zjistí, že použil nedostatečné množství krému, proto se rychle sbalí a s tichým vztekem a s lítostí odchází. Ve svém příbytku se pak natírá zakoupenými mléky po opalování, a když zjistí, že ani ta jeho rozpálené kůži nepomohou, svlékne se a ve vaně na sebe natře půl litru příjemně chladivé kyšky. Do týdne je většinou jeho kůže uzdravena a živočich, nepoučen z chyb, se lákán sluncem znovu vypraví ven.

Na konci léta pak většinou zjistí, že výsledkem jeho tříměsíčních snah o získání dobrého vzhledu a následné získání partnera, je flekatá loupající se pokožka po celém těle a nemastný, neslaný příslušník opačného pohlaví v obydlí. Tento neradostný závěr většinu z jedinců tohoto druhu odradí až do příštího jara, ovšem někteří nepoučitelní jedinci si celé martyrium jedou zopakovat ještě jednou v zimě na hory...

Tak co, milé ženy-in, viděly jste už někdy alespoň jednoho z těchto živočichů? :-)) Já myslím, že je známe všechny.

Toyen
Milá Toyen,
no jasně, to jsem přece já - vykřikne nejedna z nás.

Reklama