Reklama

Jste chytrá, úspěšná ženská, ale stejně - jakmile se nikdo nedívá, vymetete jako smyslů zbavená ledničku, a pak se za to sama před sebou stydíte. Jak rozpoznáte emoční hlad od toho fyzického a dá se záchvatům přejídání zabránit?

Když vás přepadne vlčí hlad, nepátráte po důvodu. Zkrátka jdete vyrabovat lednici. Fakt, že vás k ní žene spíš psychické rozpoložení, si v danou chvíli třeba ani neuvědomíte. Zkuste to změnit. Zamyslete se nad tím, co vás k lednici žene. Všimněte si, v jakém rozpoložení jíte.

jídlo

Přečtěte si:

Emoční hlad...

... vás přepadne nečekaně. V jednom okamžiku si na jídlo ani nevzpomenete, ale vzápětí máte šílený hlad, který nabírá na intenzitě rychlostí blesku.
... vede od krku nahoru. Odehrává se jen v mysli a v ústech. O pocit prázdného žaludku se v žádném případě nejedná.
... jde ruku v ruce s nepříjemnými emocemi. Šéf na vás křičel, nestíháte v práci, pohádala jste se s partnerem. Pomocí jídla se snažíte zmírnit určitou psychickou újmu, bolest. Potřebujete si dát „nášup“ okamžitě, jídlo se pro vás stává drogou.
... je založený na bezmyšlenkovitém pojídání všeho, co doma najdete. Připadá vám, jako by to byla spíš nějaká cizí ruka, která vám strká další a další jídlo do pusy.
... bývá typický tím, že se ani po najedení nedostavuje pocit nasycení. O to silněji však pocítíte výčitky svědomí.

Fyzický hlad...

... se dostavuje postupně. Kručí vám v břiše. Jde o hlad, který začíná v žaludku.
... je trpělivý. Tělo by bylo rádo, kdybyste se najedla co nejdřív, ale nepřikazuje vám, abyste to udělala hned.
... je uvědomělý. Ve výběru jídla jste tedy uvážlivá. Víte, co máte takzvaně na vidličce, v puse a posléze i v žaludku.
... se pojí s pocitem nasycení. Poznáte, kdy máte dost a jíst přestanete.
... berete jako přirozenou potřebu. Musíte tělu doplnit energii, živiny a vitaminy. Po najedení vás netrápí výčitky svědomí.

Jiná situace

Přejídáte-li se opakovaně, nejspíš už dobře víte, že je hlavním viníkem nešvaru vaše pošramocená psychika. Pomocí jídla se snažíte vyrovnat s nějakou neúnosnou životní situací. Záchvaty žravosti (s prominutím) se už zřejmě staly vaší třináctou komnatou. Stydíte se za ně, tudíž je před ostatními úzkostlivě tajíte. Nebylo by lepší, kdybyste se toho „kostlivce ve skříni“, ze kterého se jinak co nevidět vyklube spíš boubelka před skříní, zbavila jednou provždy? Jde to, ne že ne...

Co dělat, až vás to příště popadne:

* Dejte si 15 minut na vychladnutí. Pokud budete mít na jídlo chuť i po uplynutí této doby, klidně se najezte.
* Jděte dál od jídla. Odejděte třeba alespoň na chvíli úplně z domu, zkrátka se držte co nejdál od kuchyně.
* Nejdřív si vyčistěte zuby a vypijte velkou sklenici vody. Pořád se však držte dál od kuchyně a veškerého jídla.
* Zaměřte se na to, co se odehrává ve vašem žaludku. Zhluboka dýchejte, udělejte si ovocný čaj, snažte se uklidnit a přijít na jiné myšlenky. Zavolejte třeba kamarádce.