Vztahy

Poznámku jsem vygumovala

Milé ženy-in,
já mohu říci, že jsem na své učitele měla štěstí na všech stupních, až na jednu, která mě sice učila asi 2 hod. týdně, ale byla to pěkná soudružka! Ironizovala na mně vše, i to, že ve 2. třídě mám průhlednou pletenou sukýnku. Jednou jsem od ní dostala dokonce poznámku do notýsku, jedinou za celou školní docházku, podle mne tehdy strašně nespravedlivou. Udělala jsem jediný podvod - poznámku jsem vygumovala! Byla napsaná tužkou. Ještě dnes cítím, jak mi tehdy lezl mráz po zádech... Když jsem to po mnoha letech své mamince vyprávěla, dobře si na NI vzpomněla, maminka tam totiž učila na II. stupni a měla s ní taky co do činění (byla bezpartijní).

Jinak na ostatní své učitele vzpomínám s velkou láskou a vděčností, na každého z nich mám dodnes vzpomínky jako živé. Možná i proto jsem se stala také učitelkou. Moje dcera, která by ke kantořině bývala měla vlohy, se ale tomuto povolání silně bránila - viděla, co to obnáší kromě přímé práce ve škole. Čtyři roky na 1.stupni jsem ji dokonce učila - na malotřídce to ani jinak nešlo. Ale to už by bylo jiné vyprávění. Stala se lékařkou.

Pro mne bylo zajímavé i to, že jsem se ve svých učitelích sama našla, vybírala jsem si z jejich počínání to, co se mi  líbilo nejvíc, a snažila se to uplatnit. Těch „grifů" bylo dost, rozvíjela jsem je dál podle svého uvážení. Je dost těžké trvale zaujmout děti, upoutat jejich pozornost a snažit se, aby jim to v hlavičkách zůstalo. Jsou různé, z různého rodinného prostředí, ne vždy z uspořádané rodiny. Často se svěřují, učitel MUSÍ potěšit, ale dál mlčet jako hrob...
Holčička ráno přijde a hned hlásí: Paní učitelko, náš táta přišel v noci z hospody tak NASTYDLEJ, že na verandě upadl!" Neboj, on to dneska v posteli vypotí!" Kdepak, mamka ho ráno hnala do práce!" Proč asi? Rozumná maminka... Nepozorný žák odpovídal na otázku v testu: Čím pohaněl Chrudoš kněžnu Libuši? Poháněl ji lískovým proutkem... Dalších perliček netřeba.

Svých učitelů jsem si vážila pro jejich moudrost, takt a jednání se žáky, někdy se shovívavostí k jejich legračním příkazům. Např. nejvyšší žák měl za úkol o přestávce vždy přenášet mapy - nebyly tehdy odborné učebny - ale ne mapu smotanou, což by bylo logické, ale rozvinutou na dlouhé tyči s háčkem! Umíte si asi představit, jak to bylo o přestávce, kdy chodbou povinně korzovali žáci?
Dnes mám mezi svými žákyněmi už celou řadu učitelek všech stupňů a je to pro mne velká radost, že alespoň někdo u profese zůstal... A dceři jsem odpustila už dávno. Své povolání miluje tak, jako jsem svou kantořinu milovala já.            

Zdraví Samík97


Díky za pohled z druhé strany barikády" :-)

   
16.04.2007 - Láska a vztahy - autor: Eva Jedelská

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme