Novinky

Pozdrav z Andalusie od čtenářky Maryene

Zatímco my se dnes bavíme o prevencích, čtenářka s nickem Maryene nám posílá recept, jak se udržet svěží na těle i na duchu. Do dnešního tématu se její pozdrav z Andaluzie docela hodí

Hezký den všem na ženě in:)

Pár hodin před odletem zdravím všechny věrné čtenářky  a také všechny v redakci. Čas si krátím prohlížením fotografií a věřím, že bude příležitost se o některé s Vámi i podělit. Jako pozdrav posílám jedno veršování o jednom z našich adrenalinových výletů.

CESTA Z MAJÁKU

Pod nohama rozpálený kámen a nad hlavou slunce jižní,

možná dnes rekord v chůzi lámem, však umíráme i únavou a žízní.

Nad přístavem se už ale začne brzy šeřit,

že za denního světla vrátíme se, přestáváme věřit.

A protože hory v noci mohou být i zrádné,

nevedou tudy pro nás zpět cesty žádné.

Z únavy je naše chůze dosti vratká,

ten útes před námi se zdá být dobrá zkratka.

Krkolomná je cesta přes balvany pod útesem,

svá znavená těla už sotva nesem.

Pod námi jen duní moře, příboj o skály se tříští,

to ještě netušíme co přinesou minuty příští.

V těch výškách jen rackové věčně krouží

a já po odpočinku a rovné cestě toužím.

Krev mi v hlavě tepe, buší, vaří.

Nejsme na takový výstup přece už jen staří?

Na útesu se kameny pod nohama drolí,

však není cesty zpět, jen stále vzhůru, i když celé tělo bolí.

Dechu ani sil už se nám zcela nedostává,

ale jenom zbabělec pár desítek metrů před cílem se vzdává.

Ta rozpálená skála strmější než střecha,

nás zkouší jestli půjdem dále spolu nebo jestli může jeden druhého tu nechat.

Tu skálu křtíme vlastním potem, ale i krví

a lezeme po ní dále, jako poslední i prví.

Pod námi příboj neúnavný, křik racků a strmé srázy.

Na takové skály asi lezou jenom blázni nebo sebevrazi.

Buď dosáhneme svého cíle živí, zdrávi

nebo se postaráme o příští večerní zprávy

o tom jak čeští turisté své síly

nezvládli a opět se přecenili.

Metr za metrem bojujeme dál s tou neznámou skálou,

na které jen anýz a tymián voní

a co bude o kousek výš je otázkou stálou,

to je to, co se nám nyní hlavou honí.

Zapomínám na operované koleno, bolest zápěstí, rozedrané nohy i dlaně,

hledám drobné výstupky a z posledních sil se soukám na ně.

A když bez dechu už omdlévám a myslím, že poslední výstup už nedám

najednou mě silná paže mého muže zvedá.

A přestože se námahou a vysílením oba ještě třesem

stojíme už pevně oběma nohama nad útesem.

A já se ihned hodlám ten prudký sešup fotit,

můj manžel ještě našel sílu mé úmysly krotit.

Asi je rád, že jsme to zvládli živí a že jsme spolu

tak trhne se mnou nazad a rozkřikne se”ty chceš sletět dolů?”

Přestože na výšku zdolali jsme jen pár desítek metrů

tou zkratkou ušetřili jsme pár kilometrů,

a tak než obloha se zcela zšeří

už civilizovaně sedíme na večeři.

O co je zajímavější ta naše story?

Že jsme zde účastníky zájezdu pro seniory.

A proto plyne mnohé poučení z toho,

že pevná vůle zmůže v životě mnoho,

že věk žádné hranice nemá

a co zvládne muž dokáže i žena.

Když tělo stárne a duše je stále mladá,

i každá překážka se lépe zvládá.

maryene

 Maryene

Milá Maryene, moc děkujeme za krásný pozdrav i verše

   
01.10.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [4] FAXÍK [*]

    moc pěkná básnička a fotka Sml59Sml59

    superkarma: 0 01.10.2013, 15:12:47
  2. [3] knihovna [*]

    To je dlouhá básnička a krásná fotečka. Máte můj obdiv, takové výkony! Děkujeme Sml59 Sml60

    superkarma: 0 01.10.2013, 12:31:44
  3. [2] Berus77 [*]

    úžasná básnička, krásně jste to vylíčila Sml67

    superkarma: 0 01.10.2013, 12:23:43
  4. avatar
    [1] peetrax [*]

    To bylo fakt hodně dobrý! Sml67 Sml30

    superkarma: 0 01.10.2013, 11:48:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme