Rodina

Povolení otěhotnět

 

Řešila jsem to nedávnou se svou kamarádkou. Tak jak bývalo před revolucí zvykem, pořídila si kolem dvaceti dvě děti, dnes je jí pětatřicet a docela ráda by si užívala miminka. To by jí to ovšem děti musely povolit.

Cena za luxus

Poučena různými pedagogickými příručkami jala se s nimi totiž o nápadu diskutovat. To si dala. “Mimino? To bys ale nechodila do práce a neměli bychom žádné peníze,“ došlo hned staršímu. “To bych nemohl jet na jaře s školou do Francie a nedostal bych k Vánocům nové kolo,“  dodal mladší. Prostě, co s uřvaným sourozencem, který by jen snížil rodinný standard.

Kamarádka to obrečela, zdálo se jí, že má obzvláště necitlivé a špatně vychované děti. Udělaly jsme tedy s kolegyněmi v práci pokus. Položily jsme stejnou otázku našim podobně velkým dětem. A co čert nechtěl. Reagovaly stejně.

 

To jsme je ale vychovali…

Nejprve jsme lamentovaly nad tím, jak špatně jsme je vychovaly. Jenomže. Ono to není až tak jednoduché. No, řekněte, co se člověku první mele v hlavě, pokud uvažuje o miminku? No, jasně, peníze. Jak to jenom zvládneme a jak moc se budeme muset omezit. No i to, že asi nebude na luxusní dovolenou tou hlavou určitě prokmitne. Vlastně přemýšlíme dost podobně jako ty děti, jenom díky dokonale vypěstované autocenzuře se naše myšlenky neproderou až do hlasitého projevu. Nicméně názory okolí nezastavíme.

Blázni, učinění blázni

„To, jste snad zbláznili,“ zaslechneme určitě od jedněch či druhých příbuzných, pokud už dvě ratolesti máme a chceme si pořídit třetí. „Vždyť už jste mohli mít pokoj, opravdu se chcete zase patlat s miminem?“ přisadí si známí, kteří nechápou, proč do těch starostí lezeme znovu. Občas příjdou ke slovu i slzy a lamentace, co s chudáčky těmi starším díky nám bude a jak je teď zabezpečíme. Prostě skoro jako by ty naše děti byly jenom naším trochu upřímnějším odrazem.

Nevzdávejte to

Pokud to miminko ale opravdu chcete, nikdy se tím nenechte odradit. Stejně jako babičky i vaše děti zjihnout, až se na ně ten tvoreček bezzubými dásničkami poprvé zasměje a chytí je za prst. Do roka a do dne si je omotá kolem prstu ještě víc než vás. A možná mu odpustí i ten odložený výlet do Francie.

 

   
16.05.2006 - Těhotenství a porod - autor: Markéta Breníková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [129] kora [*]

    Ja jsem nejstarsi a dohromady je nas pet.Nikdo nikdy se nas neptal zdali bysme povolili a vzdycky jsme se tesili!!!

    superkarma: 0 20.05.2006, 19:01:55
  2. avatar
    [128] ANAJKA [*]

    siminča: Nejsou je to každýho věc kdy a kolik bude mít dětí a pokud zdraví slouží tak není co řešit

    superkarma: 0 17.05.2006, 23:09:23
  3. avatar
    [127] Vivian [*]

    Jeremi: 123 - vidím to úplně stejně

    superkarma: 0 17.05.2006, 19:43:08
  4. avatar
    [126] femme [*]

    my jsme si omylem pořídili naši nejmladší, když měly starší děti 9 a 7,5 let a litovala jsem toho jen chvíli

    superkarma: 0 17.05.2006, 09:27:41
  5. avatar
    [125] Evča [*]

    Jeremi: hezky jsi to vyjádřila

    superkarma: 0 17.05.2006, 08:06:05

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [123] Jeremi [*]

    medved: Já si teda myslím, že rodina není Parlament, aby se o každém rozhodnutí hlasovalo, a přílišná demokracie v ní je spíš na škodu. Rodiče jsou ti, na jejichž bedrech spočívá zodpovědnost, tak zas na oplátku by logicky měli mít určitá práva navíc. A rozhodnout si svobodně o počtu potomků bych mezi to určitě počítala. Je i řada jiných rozhodnutí, která můžou do života rodiny zasáhnout obdobně jako a přitom jen málokomu by přišlo na mysl se o nich radit s dětmi. Kdybych se rozhodla, že zítřkem počínaje věším práva na hřebík a otevřu si květinářství, tak Jeremiášovi do toho nic není.

    superkarma: 0 16.05.2006, 23:46:35
  2. [120] zzuzza [*]

    Já jsem to tak udělala.Děti se za nás styděly,příbuzní řekli,že jsme blázni.A dneska na prcka nedá nikdo dopustit a je miláček všech.

    superkarma: 0 16.05.2006, 22:13:28
  3. avatar
    [119] ANAJKA [*]

    Já bych se dětí neptala PROSTĚ BYCH JIM TO ŘEKLA JAKO HOTOVOU VĚC!Oni se mě taky nebudou ptát kolik mají mít dětí A trocha skromnosti by jim neuškodila..Jsem asi divná,ale já jsem schopná říct i ted ve 29letech našim že chci sourozence,ale už to bouhel nejde,naštěstí jednoho mám,ale vždycky jsem chtěla mít ještě jednoho

    superkarma: 0 16.05.2006, 21:36:38
  4. avatar
    [118] medved [*]

    Vivian: ja bych tedy povazovala za ferove to detem minimalne oznamit a prodiskutovat to s nima...jestli na jejich nazor dam nebo je, to je druha vec prijde mi, ze male dite proste JE velky zasah do rodinneho zivota...a to nejen po financni strance, ale proste rodina se musi aspon nejaky cas omezovat...male dite plno veci nezvladne nebo to pro nej neni vhodne...takze se veci daji podnikat jen s jednim rodicem nebo vubec...no proste je to vazny krok

    osobne mi tohle "materstvi" po letech taky neni jasny...ale kdo chce kam....

    superkarma: 0 16.05.2006, 20:06:47
  5. avatar
    [117] Vivian [*]

    a....: nárok na názor má každý dítě...
    Já nevím, ale mě přijde šíleně ujetý řešit s puberťákem to, že chceme počít další dítě Prostě si myslím, že to je čistě věc rodičů, pokud se rozhodnou rozšířit rodinu. Asi začínám být pěkně staromódní...

    superkarma: 0 16.05.2006, 17:29:58
  6. avatar
    [115] Kelly [*]

    slonbidlo: ... tak to byl vtip dne

    superkarma: 0 16.05.2006, 15:20:31
  7. avatar
    [113] Meander [*]

    slonbidlo: Že na to koukáš, když víš, co tak asi může vzejít od Nyo

    superkarma: 0 16.05.2006, 15:13:44
  8. [111] a.... [*]

    Gabi: no mně to zas přijde jako dost rozšířený názor, že je třeba mít víc dětí- ovšem za OK jsou považovány 2-3, být jedináčkem prý hraničí s duševním postižením(jak jsem se i dověděla na těchto stránkách ) a víc dětí..no to už jsi vlastně napsala
    pajda: Z toho, co tady bylo napsáno mi přijde, že mnohé se domnívají, že dítě od 15ti výš už netřeba vychovávat ani se nějak o něj starat. To já si naopak myslím, že tu nejtěžší část výchovy mám ještě před sebou, když je teď dceři 14.Asi mají všichni děti hodné, poslušné a dobře zvladatelné,mě takové štěstí nepotkalo

    superkarma: 0 16.05.2006, 14:49:05
  9. avatar
    [110] Žábina [*]

    já nemít zdravot.problémy tak do třetího dítěte jdu a rozhodně bych se neptala svého puboše na jeho názor
    a známým a rodičům taky do toho nic není, když se to vezme kolem a kolem

    superkarma: 0 16.05.2006, 14:43:17
  10. avatar
    [109] Gabi [*]

    pajda: u mě to nemělo nic co dělat s mojí biologickou potřebou, ale spíš to byl kalkul - a) děti bych chtěla, b) je mi tolik a tolik, mám před sebou 5-10 let s věkem relativně vhodným, šance na těhotenství ze zdravotního hlediska malá, tak je nejvyšší čas začít s "pokusy". A řekla bych že nejintenzivnější pocit "že bych chtěla miminko" jsem měla v 18 a pak to spíše klesalo až do narození mého prvního potomka (moc jsem se nevěřila, že se to v životě stane).
    Jinak jsem nikdy neslyšela, že "se sluší" mít víc dětí, spíš jsem narazila na opačné reakce: když známá uvažovala o 4. dítěti, její matka se zhrozila: "to budete jako cikáni"

    superkarma: 0 16.05.2006, 14:19:16
  11. avatar
    [108] pajda [*]

    cmelda: přečti si znovu, co jsem napsala. Pokud to dítě chci kvůli tomu, že mám pocit, že mi utíká mládí nebo že moje děti nesplňují moje očekávání nebo dokonce protože "se sluší mít víc dětí" - argument, který slýchám celkem pravidelně - tak to rozhodně v pořádku není. Dítě je totiž živý tvor a ne lék na moje mindráky. Až když vím, že chci dítě jako takové a že mě bude uspokojovat péče O VŠECHNY MOJE DĚTI, pak se zeptám členů rodiny - a čistě mezi námi - myslím si, že by i ty děti reagovaly jinak.

    A ještě z úvodu: Tak jak bývalo před revolucí zvykem, pořídila si kolem dvaceti dvě děti, dnes je jí pětatřicet a docela ráda by si užívala miminka...já tedy nevím, ale mě můj syn ve svých patnácti dává docela dost zabrat - a to jezdí po čundrech, hraje na banjo, cvičí aikido a po večerech studuje japonštinu, takže žádný "maminčin mazánek", který by se nechal obskakovat.

    superkarma: 0 16.05.2006, 14:02:48
  12. avatar
    [106] Kuře [*]

    a....: Zlatá slova.
    Když mi někdo začne vykládat, že bych měla mít ještě , tak se mi otvírá kudla v kapse. Není to otázka peněz, ale zdraví a sil. Proč se hnát do dalšího dítěte, když už teď bývám občas psychicky na dně? Abych na všechny tři řvala, vztekala se a hysterčila? To radši jenom ty dvě a s pocitem, že jim dávám to, co potřebují.

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:46:11
  13. avatar
    [105] cmelda [*]

    nakonec ten nazev clanku neni az tak spatny .. nekterym parum by se opravdu melo zakazat mit deti ... ovsem to by pak polovina zemekoule zmizela ...

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:45:44
  14. [103] a.... [*]

    AndreaD: malé dítě-radost, velké-starost
    každý by měl mít tolik dětí, na kolik si troufá, kolik jich zvládne...je opravdu dost smuné vidět, jak se v tom pak někteří plácají, výchovu nezvládají, peněz se nedostává...zas jsme u toho, že všechno je otázkou priorit.

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:40:20
  15. avatar
    [102] Kelly [*]

    marcellina*: ... vždyť to bylo před 19 lety a antiko se dávala většinou až po 1. dítěti ... jinak baba doktorská remcala.
    Byla jiná doba ...

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:34:40
  16. avatar
    [101] AndreaD [*]

    když si tady přočítám ty reakce, tak se nestačím divit . Já jsem do teď žila v tom, že mít děti je radost. Já to aspoň tak cítím. A zjišťuju, že děti jsou jen na obtíž už narozeným sourozencům a dalším rodinný příslušníkům. A že nejlepší by bylo dělat si grafy jak v těch "Básníkách" ten inženýr, co si chtěl vzít tu z toho zámku. Přece vždycky záleží na výchově, jestli si doma vychovám sobce, tak se pak nemůžu divit, že nechce dalšího sourozence.

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:32:57
  17. [100] apina [*]

    tak to já si raději dopřeji tu luxusní dovolenou než další mimino

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:30:45
  18. avatar
    [99] marcellina* [*]

    AndreaD: Kelly: prerusovana souloz dle meho nazoru neni spolehliva antikoncepcni metoda. Ale k detem Vam (pokud byli nakonec chtene) samozrejme gratuluju

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:30:38
  19. avatar
    [98] Gabi [*]

    AndreaD: přerušovaná soulož jako antikoncepce?!

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:29:02
  20. avatar
    [97] Kelly [*]

    AndreaD: ... přesně tak. Jedna taková přerušovaná soulož mi doma chodí a už jí bude 18 ...

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:25:02
  21. avatar
    [96] Gabi [*]

    damanka: chudinko

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:22:39
  22. [95] a.... [*]

    Vivian:Když máš děti malé, jasně, že se neptáš ale situace je jiná, když je dítěti tak od 13 výš, to už sna má nárok vyjádřit svůj názor(což ovšem samozřejmé neznamená, že ho ty akceptuješ). Zvláště pak je situace jiná, když miminko bude mít jiného tatínka..
    Opravdu mám pocit, že dítě v pokročilejším věku si ženy pořizují nikoli "z lásky k dětem" ale aby si oddálily stáří, udržely partnera, zaplácli ten citový deficit ve svém životě...což mě přijde jako dost katastrofální způsob seberealitace a znovunabytí životní jistoty.

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:13:37
  23. avatar
    [94] AndreaD [*]

    marcellino, představ si, že to jde. Existují zdravotní důvody, kdy není vhodné brát hormonální antikoncepci a pak se musíš spoléhat na tu ostatní méně spolehlivou. A pak je to hned. Jestli jsi přesvědčená, že tě kondom nebo přerušovaná soulož ochrání 100 % před otěhotněním, tak tě to taky může každou chvíli potkat. To není jenom moje zkušenost.

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:11:10
  24. avatar
    [93] cmelda [*]

    pajda: ale vezmi si priklad ten, kdy je ti napr. 36, mas s byvalym (rozvedenym, zemrelym) partnerem jiz dite/deti na sš a pak se rozhodnes mit dite s novym partnerem - je to zasah do zivota vsech, to bezpochyby. Ale nemit to dite jen proto, ze si to ty dalsi deti nepreji ... protoze by se musely uskromnovat, to mi neprijde v poradku. Ano, rozhodovat by mela cela rodina, to mas pravdu. Ale s prihlednutim ke vsem argumentum. Ty deti, az budou mit deti, taky se te nebudou ptat, jestli si ted muzou poridit to dite, abys mela cas jim ho hlidat ... to proste nejde..

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:09:30
  25. avatar
    [92] marcellina* [*]

    copak v dnesni dobe jeste jde "neplanovane otehotnet"? Bud dite chci, soulozim tedy bez ochrany a planuju otehotneni, kdyz nechci, tak se chranimm, nebo to tak nefunguje

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:06:38
  26. avatar
    [90] Vivian [*]

    Mě se teda naši neptali, jestli smějí mít ségru A kdyby se zeptali, asi bych měla dojem, že jim dočista hráblo Nevím, ale přijd mi uhozený ptát se dítěte, jestli smím mít další dítě, a ono mi to zatrhne, protože by nemohlo jet do zahraničí Já byla za hranicema poprvé v pětadvaceti a taky si žiju šťastně. A jsem ráda, že mám ségru

    superkarma: 0 16.05.2006, 13:03:32
  27. avatar
    [88] AndreaD [*]

    Tak já jsem asi šťastná matka. Po třetí jsem neplánovaně otěhotněla a když jsem to sdělila svým dcerám (5 a 7 let) byly nadšené. I moje argumentace typu, že se budou muset s třetím capartem podělit o vše co teď mají společně je neodradila. Moc se těší. Možná je to také tím, že do teď jsme žili všichni celkem skromě a jim ani nepřipadne, že o něco přijdou. Je zbytečné kazit děti nadstandartní péči, jsou víc vděční za to, že si na ně uděláte čas. Jediné do čeho se u nás investují nemalé peníze je jejich zájmová činnost - keramika, tancování, divadla a kina. Podle mého názoru je to ta nejlepší investice!

    superkarma: 0 16.05.2006, 12:55:24
  28. avatar
    [87] Kuře [*]

    Páni já tam zase nasekala chyb. Lidi nezabíjete mne, já už jiná nebudu....

    superkarma: 0 16.05.2006, 12:46:16
  29. avatar
    [85] Kuře [*]

    Já položit tuhle otázku doma, tak už se z toho nevyvlíknu. Jak Jajda, tak maža by po něm skočily jak na špek. Kuba naštěstí ještě moc mluvit neumí, ale Jada už ho učí chovat panenky...
    U nás je ten "zlej" odpuzovač můj gynekolog...

    superkarma: 0 16.05.2006, 12:44:03
  30. avatar
    [84] pajda [*]

    Gabi: první dítě si nepořizuješ proto, že bys měla pocit, že stárneš nebo že o něco přicházíš - tam je příčina biologická nebo jestli chceš hormonální, ale to jaksi ve vyšším věku většinou není. Po dvaceti letech ve školství si už nedělám velké iluze - pokud mi přijdou starší rodiče, většinou řeknou "nám se ten starší nepovedl, tak jsme si chtěli udělat radost", "my jsme se chtěli o někoho starat" (Opravdu oba???) nebo něco podobného. Prostě už to není touha "po dítěti", ale po nápravě domělých křívd z minula.

    superkarma: 0 16.05.2006, 12:43:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme