Reklama

Možná se vám to bude zdát nepravděpodobné, ale i ve velkoměstě jako je Praha se můžete vydat na procházku do míst nepříliš postižených civilizací, kde naleznete  tichá a klidná zákoutí, uslyšíte zpívat ptáky a bublat potok, kde ve stínu věkovitých stromů rostou chráněné rostliny. A budete-li opatrní, můžete spatřit i volně žijící zvěř.

Nevěříte? Vydejte se s námi po naučné stezce Povodím Botiče (je značená úhlopříčným zeleným pruhem v bílém čtverci). Celou cestu lze projít asi za 4 hodiny pohodlné chůze, můžete  ji ovšem rozdělit i do několika menších částí.

Začneme v Hostivaři v Toulcově dvoře (od metra Opatov autobusem 177 do zastávky Chudenická). Toulcův dvůr je stará hostivařská tvrz, zmiňovaná už v roce 1346. Od roku 1994 je tady budováno Ekologické centrum hlavního města Prahy. Jak je z jeho názvu patrné, zabývá se ekologickou výchovou, vytváří programy pro malé děti s maminkami, pro školy, zabývá se ekologickým zemědělstvím, můžete sem přijít i na tradiční lidové slavnosti, jako jsou masopust, dožínky, Velikonoce, Vánoce. Přímo v údolí u dvora je malá „příruční“ naučná stezka s loučkami, mokřady, tůňkami i kouskem lužního lesa. Její projití trvá asi půlhodinku.

My se pak vydáme ke kostelu Stětí sv. Jana Křtitele (románská apsida už z 12. století) a od něj sejdeme k Botiči. Botič, potok dlouhý celkem asi 33 km,  je nad i pod Hostivařskou přehradou dosti znečištěn, a přesto je tu možné občas ulovit i pstruha. Jeho břehy jsou zpevněny olšemi a na jaře omamně vonící střechou. Po celou cestu pak můžete poslouchat koncert celé řady ptačích druhů (kosů, pěnkav, zvonohlíka, konipasa a mnoha dalších).

Cestou podél Botiče pak narazíme i na stopy dávné lidské činnosti – můžeme se zastavit u zbytků hradiště Kozinec, vystavěného pravděpodobně lidem kultury bylanské (6.–3. století před Kristem).

Naše stezka pokračuje kolem Hostivařské přehrady (vybudované v letech 1959–62). Její plocha je kolísavá – zimní minimum je 26 ha, letní maximum 45 ha. Měla zachycovat povodňové vlny a sloužit nejen rybářům, ale i rekreantům. V létě ale bohužel často voda „kvete“ (objevuje se velké množství sinic).

Na cestě podél Botiče se můžeme zastavit v Petrovicích, kde je hezky zrenovovaný kostel sv. Jakuba Většího (13. století).

Pokračujeme přes Nový most kolem zbytků starého mlýna ze 17. století přes Dobrou vodu k nejhezčí části trasy, do údolí Pitkovického potoka s jeho romantickými meandry, které jsou úžasné zvláště na jaře, kdy jsou doslova poseté orsejem, violkami a křivatci žlutými. Můžeme tu zahlédnout srnky, lasici kolčavu a nad sebou spatřit kroužící káně, poštolky, navečer pak kalouse ušatého.

Procházku ukončíme u Milíčovských rybníků, které jsou významnou ornitologickou lokalitou. Běžně tady hnízdí labutě, kachna divoká, lyska černá, polák velký, potápka malá a v křovinách rákosník zpěvný.

Až tedy nebudete někdy vědět, kam v Praze o víkendu, projděte se kolem Botiče. Nebudete litovat.

Podrobnější popis stezky můžete nalézt v průvodci Povodím Botiče, vydaným ZO ČSOP „Botič-Rokytka“ v Praze 10, 2001