O tom, zda byl pátek 13. šťastný či nikoli, vypráví povídka čtenářky Eliany. Nechte se unést krásným poetickým vyprávěním o lásce, škole a dešti, které Eliana zaslala jsko příspěvek k dnešnímu tématu...

Téma dne: Pátek 13.

Níže si můžete přečíst příspěvek čtenářky Eliany, který netřeba komentovat - Eliano, díky za něj! Rád jsem se začetl...

13. pátek...

Bylo sychravo a na zem se, co chvíli, snášel list za listem. Na čele jsem měla otlačený vzorek zipu bundy visící na věšáku v autobuse cestou do školy, hlavně když mne nestudí sklo. Vzadu na šestce zase smích a veselé poznámky o dva roky starších kluků, maturantů. Ještěže byl pátek. Vstávání o půl páté bylo deprimující. Zaskřípaly brzdy a já si dala čelní náraz o madlo na sedačce přede mnou. Autobus se rozhučel jako úl. Řidič zaklel jako starý námořník a pomalu jsme se zase sunuli k cíli cesty. Černá kočka si spokojeně sedla na chodník a možná ta potvora i mrkla. Rozespale jsem se šourala otráveně ke škole, když do mne vrazila spolužačka, že rozhodně nemám šlapat na víko od kanálu. Posvátně jsem ho tedy obešla. V tom mne ohodilo auto od hlavy až k patě, špinavou kaluží. Jakoby nestačilo, že celé ráno mrholí a moje dlouhé kučery připomínaly pružiny z prastaré matrace. Zalezlí v lavicích jsme si přáli být neviditelní a místo nudného výkladu jsme sledovali, nyní již vytrvalý, déšť a tupě poslouchali bubnování na parapet. Otrlejší spolužáci poukazovali na dnešní den a snažili se tak zhatit plány ke zkoušení. Očima jsem sklouzla na kalhoty, kde mokré fleky od kaluže dostaly konečný a nefalšovaný vzhled obrysů euroasijské desky. Instinktivně jsem se snažila natáhnout, už tak vytahaný, svetr až ke kolenům s přáním, aby si nikdo ničeho nevšiml. Z této činnosti mne naprosto vytrhlo mé jméno linoucí se z úzkých a přísných úst profesorky češtiny. Sakra! Sakra! Sakra! Samozřejmě celá třída odvrátila tvář od oken a sledovala s komentáři mé barokní afro a batiku na světlých kalhotách. Dostala jsem nedostatečně, ale moje pochybnosti o pátku třináctého byly spíše dostatečné. Seběhlo se to parádně. Konečně naposledy zazvonilo a já si oddechla, protože exhibice mé osoby u tabule se odehrála ještě třikrát. Mé kamarádce se mne zželelo a vytáhla mne večer za kulturou. Dlouhé kudrliny jsem spoutala krajkou, pro jistotu. Jako první počin jsem poprvé a naposledy hodila do výherního automatu pětikačku. Vypadlo mi 85Kč! Byla jsem nadšena a pamětna dnešního data jsem štěstí nepokoušela. Na diskotéce jsme to s kamarádkou rozjely. Nakonec přišly ploužáky a já zůstala sedět v koutě a hrála brčkem fotbal s ledem ve skleničce. Najednou mne někdo chytil zlehka za ruku a požádal o tanec jak z filmu pro pamětníky. Byl to jeden z těch kluků, co sedávali vzadu v autobuse. Tančili jsme spolu všechny ploužáky. A pak mne políbil. Zlehka, krásně... Samozřejmě, jako správná Popelka, jsem o půlnoci musela domů, protože pro nás přijel táta... Tak a teď byl ten pátek třináctého smolný či šťastný?

Eliana

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 13. května 2011: Pátek 13.

  • Považujete datum pátek 13. za nešťastné, šťastné nebo ho vůbec neřešíte?
  • Stala se vám v pátek 13. nějaká zajímavá příhoda, která změnila váš osud - ať už tak, či tak?

Své odpovědi na tyto otázky zasílejte na redakční e-mail (viz níže) a v předmětu uveďte heslo (také viz níže). Vaše příspěvky čekám v pátek 13. nejpozději do 14.30 hodin, ty, které přijdou později, již pravděpodobně nebudou zveřejněny. Délka textu, který zašlete, nechť je rovna nebo delší tomuto odstavci, to proto, abyste měla šanci vyhrát krásný dárek od Knižního klubu, kterým jsou tématické knihy Bíla magie, Magická hra čísel a hvězd a Poselství tarotu s balíčkem TAROTOVÝCH KARET!

tarotbilamagie

Reklama